Praktičtí lékaři, specialisté i zubaři ohlásili na příští týden protest. Nelíbí se jim jednak to, že stát přidává hlavně lékařům v nemocnicích, a vadí jim i nadměrná byrokracie. Kritizují přitom hlavně elektronické recepty, které mají být od příštího roku povinné. Ve středu 18. října tak zůstane odhadem třetina ordinací zavřená. V předvolební debatě ČT24 se většina hostů shodla, že je zatím projekt e-receptu nedotažený, výhody ovšem přinese v budoucnosti. Rozdíly v názorech ovšem panovaly v tom, zda má být povinný pro všechny lékaře.
Podle Jana Trnky (Zelení) by měly být e-recepty pouze volitelnou možností: „Já jsem o tom mluvil s několika lékaři a pro ně elektronický recept nepřináší žádné výhody. To znamená: je to povinnost, která jim vůbec nic nepřináší. Myslíme si, že by to mělo být jen doporučení či doplňková věc.“
Také Petr Trešňák (Piráti) se domnívá, že by zavádění e-receptu nemělo být povinné, alespoň ne hned od začátku. „Protože pro některé praktické lékaře – zejména ty starší – to může být ze začátku skutečně zatěžující.“
Podle Trešňáka je projekt v současné fázi nedotažený: „Dnes například lékárník nemůže zjistit seznam léků nebo kontraindikací, pokud má pacientovi vydat lék.“ Do budoucna prý ale projekt benefit přinese.
- Kontraindikace mohou nastat, pokud pacient bere více léků, jejichž kombinace může vyvolat nežádoucí vedlejší účinky. Dnes ale musí seznam všech léků nahlásit pacient, protože není žádný centrální registr.
Podobně vidí e-recept i bývalý pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Podle něj e-recept nepřináší nic z toho, co sliboval: „Uvedu příklad: kvůli tomu, že neexistuje právní provázanost mezi centrálním registrem receptů a registrem obyvatel, tak žádná informace, kterou by mohl lékař získat, neexistuje. To znamená – je to jen jiná forma receptu, která nic nepřináší.“
S kritikou elektronického receptu se přidal i Jaroslav Dvořák (SPD): „Já vnímám e-recept jako trochu zpackaný program. Nemá zachyceno sto procent preparátů: pokud si chci napsat opiát, musím si koupit recept na městském úřadu. Když se chci podívat do preskripce pacienta, který ke mně přišel, tak to technicky není možné. A nakonec stejně musím vytisknout nějaký papír, na rozdíl od toho, že bych jen naťukal ten recept a on třeba na druhém konci kraje by si ho vyzvedl v lékárně.“
Podle Vyzuly by e-recepty mohly být řešením nadměrné byrokracie
Naopak zástupce hnutí ANO Rostislav Vyzula zavádění elektronického receptu hájil: „Nemohu souhlasit s tím, že teď e-recept nic nepřináší. My víme, že to není úplně dokonalé, ale teď to přinese aspoň to, že pacient, který chodí k lékaři pravidelně pro určité léky, které není třeba měnit, tak si jenom zavolá a nemusí čekat v ambulanci několik hodin.“
S tím ovšem polemizoval Bohuslav Svoboda (ODS): princip praktického lékařství je podle něj v kontaktu lékaře a pacienta. „Předepisovat na dálku přes e-recept můžu jednou, víc bych to dělat neměl, protože mezitím se mohl stav pacienta změnit,“ konstatoval Svoboda.
Podle Rostislava Vyzuly by také e-recept mohl být řešením nadměrné byrokracie, na kterou si praktičtí lékaři stěžují. Vyzula ovšem kritizoval ministerstvo zdravotnictví, které prý ještě stále nevydalo prováděcí vyhlášku. Konkrétní pravidla pro e-recepty tak stále nejsou stanovena.
Mezi příznivce elektronického receptu patří i exministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). „Protože má v sobě velký potenciál. Pravdou je, že dnes nepřinese lékařům nic, ale za rok zcela určitě ano, a pacientům rovněž.“
Bronislav Sedláček (STAN) pak upozorňoval, že se s elektronizací zdravotnictví někdy začít musí, jinak k ní nikdy nedojde: „Ale pokud toto začne, tak budou první data. Když pominu nešťastný IZIP, tak je to poprvé, co se začíná s elektronizací zdravotnictví.“
Hejtman kraje Vysočina a volební lídr ve stejném regionu Jiří Běhounek (ČSSD) s ním ale trochu polemizoval: „Není to první pokus o elektronizaci, svého času jsme všichni účtovali pojišťovnám na papírech. Náhle jsme museli podávat elektronická podání.“
Nedostatek peněz má řešit úhradová vyhláška, ta ale přidává hlavně nemocnicím
Symbolický protest praktických lékařů, specialistů a zubařů proběhl tento týden v úterý, kdy měli lékaři nasazené černé pásky, ordinace ale ještě zůstaly otevřené. Jinak tomu má být příští středu 18. října, kdy by mohla zavřít své ordinace až třetina praktiků.
Vedle byrokracie v souvislosti s Elektronickou evidencí tržeb a e-recepty si lékaři stěžují také na to, že mají jejich platby od pojišťoven v příštím roce stagnovat.
Ohledně nedostatku financí panovala v předvolební debatě shoda, že by měla situaci řešit úhradová vyhláška. Jenže ta ještě není hotová, jen její návrhy: „Podle informací, co mám, bude v úhradové vyhlášce zaplaceno za práci. Je pravdou, že nebude zvýšena kapitační platba,“ uvedl Jiří Běhounek (ČSSD).
- Kapitační platba je paušální platba za každého pacienta, kterého má praktický lékař v kartotéce. Kromě toho pak lékaři dostávají od pojišťoven peníze ještě za jednotlivé úkony.
„Já mám informace, že by v úhradové vyhlášce na příští rok mělo být navýšení na 103 procent. Úhradová vyhláška sice ještě není hotová, ale minimálně je tu prostor pro jednání, zda ta tři procenta jsou dostačující,“ dodal Bronislav Sedláček (STAN).
Naopak podle Jaroslava Dvořáka (SPD) přinese úhradová vyhláška pro ordinace praktických lékařů pokles příjmů: „Protestu lékařů se nedivím. Úhradová vyhláška by měla kopírovat alespoň inflaci, musí se upravit tak, aby tam byl nárůst příjmů.“
Podle Stanislava Mackovíka (KSČM) ovšem praktičtí lékaři neplní některé své funkce. Proto by je motivoval jinak, než zvýšením zmiňované kapitační platby: „Protože lékaři pracují týdně kolem 35 hodin, což je poměrně nepoměr vůči lékařům v lůžkových zdravotnických zařízeních. Myslím, že by bylo dobré motivovat praktické lékaře. Prohlídky těl zemřelých za ně dělá záchranná služba, s tím mají kraje velké problémy. Celou řadu pacientů odkazují praktici právě na zdravotnickou záchrannou službu,“ kritizoval Mackovík s tím, že pokud budou praktici dělat to, co je v zákoně, pak by dostali i více peněz.
Protestujícím lékařům vadí, že ministerstvo přidává hlavně nemocnicím. Podle Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) je teď v nemocnicích největší personální krize. „Na druhou stranu je logické, že ve chvíli, kdy přidáváme peníze do nemocnic, ozývají se i další segmenty. Myslím, že do budoucna je nutné uvažovat i o přidání praktickým lékařům a ambulantním specialistům.“
Podobně to vidí také Leoš Heger (TOP 09): „Celé zdravotnictví trpí nedostatkem peněz, o platech se mluví pořád – jednou nemocnice, jednou praktičtí lékaři, ale rovnováha v systému je opravdu, pokud jde o primární péči, velmi negativně vychýlená.“
Bohuslav Svoboda (ODS) pak varoval, že jsou praktičtí lékaři odsunuti na okraj, přitom budou do budoucna jedním z nejdůležitějších segmentů českého zdravotnictví. „Na nich bude ležet péče o staré lidi a těch bude neustále přibývat. Jedinou cestou je, abychom kromě navýšení kapitační platby změnili také pravomoci praktických lékařů. Že budou mít možnost plně využívat rozsah léků pro chronické pacienty.“
