Kauza IZIP: Policie znovu stíhá exředitele VZP Horáka a další čtyři lidi

Nahrávám video

Policie kvůli kauze elektronických zdravotních knížek znovu obvinila bývalého ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavla Horáka a ředitele firmy IZIP Jiřího Paška. Policie je stíhá za pletichy při zadávání veřejné soutěže a dražbě. Další tři představitelé společnosti IZIP pak podle vyšetřovatelů legalizovali výnosy z trestné činnosti a krátili daň. Obvinění má souviset se smlouvami z roku 2008, na základě kterých měla firma pojišťovně sehnat nové klienty. VZP za to zaplatila 450 milionů korun.

Všech pět obviněných si proti stíhání podalo stížnost, kterou má na starosti dozorující státní zástupce z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Rozhodnout o nich by mohl nejdříve za měsíc. 

Horák i Pašek byli ve stejné věci už jednou obviněni, v roce 2013. Nejvyšší státní zastupitelství však stíhání obou zastavilo a policie měla doplnit důkazy: „Jsou splněny podmínky pro zahájení trestního stíhání i proti těmto dvěma osobám, u kterých to původní stíhání bylo zrušeno,“ tvrdí teď státní zástupce Pavel Prygl. 

Obvinění má souviset se smlouvou z roku 2008. Pojišťovna poslala IZIPu 450 milionů na nábor nových pojištěnců. Místo toho ale měla firma sbírat zákazníky pro sebe. Smlouva navíc byla uzavřená bez veřejné soutěže a na dobu neurčitou s roční výpovědní lhůtou.  

Podle tehdejšího ministra zdravotnictví Leoše Hegera projekt nefungoval. Záhy proto podal i trestní oznámení na neznámého pachatele. „My jsme poslali do VZP kontrolu a kontrolní orgán ministerstva zdravotnictví konstatoval, že tam byly nějaké transakce finanční, které nebyly správné,“ dodává Heger. Pavel Horák ale tehdy ve vyjádření pro ČT jakékoliv pochybení odmítal. 

VZP zaplatila firmě IZIP miliardy

IZIP dříve pro VZP provozovala elektronické zdravotní knížky a portál pro komunikaci s lékaři či zaměstnavateli. Pojišťovna přitom za služby firmě IZIP zaplatila za 12 let asi dvě miliardy korun. 

V roce 2012 však VZP vypověděla smlouvu na zdravotní knížky a předloni i smlouvu na provoz portálu. Koncem roku 2015 nahradila pojišťovna portál IZIP novým systémem VZP Point, jehož provoz vychází mnohem levněji.

  • Projekt elektronických zdravotních knížek IZIP měl usnadnit komunikaci mezi lékařem a pacientem a také umožnit sdílení dat o léčbě konkrétního pacienta mezi různými lékaři.
  • IZIP v roce 2001 spoluzakládali tehdejší europoslanci ODS Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký. V roce 2011 převedli svůj podíl na švýcarskou firmu eHI eHealth International.
  • Projekt byl na počátku úspěšný. V roce 2005 se například stal nejlepším e-Content projektem na světě v kategorii e-Health.
  • Postupem času ale sílila kritika. Odpůrci IZIPu poukazovali zejména na jeho cenu a financování a také na to, že systém lékaři prakticky nevyužívali. Navíc začalo přibývat pochybností o skutečném cíli projektu.
  • Deník Mladá fronta DNES v prosinci 2010 upozornil, že si devět zaměstnanců firmy IZIP v roce 2009 rozdělilo odměny ve výši 59 milionů korun. 
  •  V roce 2012 proto VZP rozhodla o ukončení projektu. Poslední smlouvu se ale podařilo vypovědět až v roce 2015. IZIP přišel VZP za dobu jeho existence zhruba na dvě miliardy korun.
  • V roce 2013 začala policie stíhat bývalého šéfa VZP Pavla Horáka a bývalého ředitele IZIPu Jiřího Paška. Vinila je z pletich při veřejné soutěži. Mělo jít o smlouvu z roku 2008 na nákup nových pojištěnců, která byla uzavřena bez výběrového řízení. Pojišťovna za kontrakt IZIPu zaplatila půl miliardy korun. Nejvyšší státní zastupitelství ale v roce 2014 jejich stíhání zastavilo a věc vrátilo policii k došetření. 
  • Novým většinovým vlastníkem IZIPu se v létě 2016 stali advokáti Tomáš Otruba a Jan Petřík, kteří firmu koupili prostřednictvím investičního fondu Nordic Investors. IZIP přejmenovali na Zdravel a znovu spustili provoz elektronických zdravotních knížek. VZP ve společnosti patří posledních pět procent akcií.
  • Znovu navrhla policie obžalovat Horáka a Paška v srpnu 2018. Kriminalisté muže vinili z pletich, další osobu pak z legalizace výnosů z trestné činnosti. Podle policie stála VZP smlouva, kterou muži podepsali, na platbách IZIPu 553,5 milionu korun. V květnu 2019 ale státní zástupce nepravomocně zastavil trestní stíhání obou mužů. Pašek nadále zůstal v kauze obviněný ze zpronevěry.
  • V červenci 2019 obžaloval státní zástupce bývalého ředitele firmy Paška a někdejší náměstek ředitele VZP Ilju Čurdu. Ten se později stal zástupcem obchodní společnosti FINIM, která spolupracovala s IZIP. Žalobce je viní ze zpronevěry, oběma hrozí až desetileté vězení; oba pochybení odmítají.
  • V prosinci 2019 padl nepravomocný rozsudek. Pašek a Čurda mají jít na šest let do vězení kvůli podvod se škodou téměř 170 milionů korun. Podle soudu se toho dopustili při uzavírání smluv mezi společností provozující elektronické zdravotní knížky a VZP. Pašek a Čurda mají podle soudu také zaplatit po dvou milionech korun jako peněžitý trest a nahradit stočtyřicetimilionovou škodu, kterou způsobili firmě IZIP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nevystavil jsem se nebezpečí, řekl Macinka k rozhovoru s přestrojenými aktivisty

Nemám pocit, že bych se vystavil nebezpečí, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v souvislosti s poskytnutím rozhovoru aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner a maskovaného kuklou. Podle skupiny i opozice ministr podcenil bezpečnost. Ministr se vyjádřil i k návrhu státního rozpočtu. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 12 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 13 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.