Velké zavírání ordinací? Kritici eReceptů varují, že se novinky starší lékaři bojí

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Podle komor lékařů i lékárníků nejsou eRecepty připraveny
Zdroj: ČT24

Elektronické recepty, které budou od počátku příštího roku povinné, by mohly vést k velkému zavírání ordinací a možná i lékáren. Upozorňují na to kritici projektu, podle kterých nemá až sedm procent lékařů internet a zejména ti starší raději skončí. Lékárníci se zase obávají výdajů na potřebnou techniku. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) je zatím do systému eRecept zapojena většina lékáren a přes deset tisíc lékařů. Dalších dvacet tisíc lékařů o registraci požádalo.

Ačkoli se k eReceptu připojilo již přes 2200 lékaren, tedy naprostá většina, lékárníci mají z jeho praktického fungování obavy. Kromě investic do technologie na čtení kódů z receptů se jim nelíbí ani očekávané zkomplikování a zpomalení práce. Odkazují na průběh zkušebního provozu. „Párkrát se nám stalo, že přišel pacient a já jsem nebyl schopen to sejmout. Čili byl bez receptu, bez léků,“ popsal lékárník Pavel Kalman.

Kritici z obou „konců“ receptu – tedy lékaři i lékárníci – prohlašují nový systém za špatně připravený. Prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba jej označil za „polotovar“, který však bude povinný. Ministerstvo podle něj nejprve má systém dopracovat.

Lékaři v nemocnicích potíže nemají, v ordinacích ano

U lékařů se přitom zásadně liší přístup těch s vlastní praxí a těch z nemocnic. „Stávající model považuji za zcela nesmyslný, nepřipravený. Nepřináší nic ani praktickému lékaři, ani pacientovi,“ řekl praktický lékař Roman Houska. Naproti tomu přednosta transplancentra a kliniky nefrologie v IKEMu Ondřej Viklický řekl, že „zatím žádné problémy nepozorovali“.

Rozdíly jsou i v lékárnách. Zatímco Pavel Kalman popsal situaci, kdy pacient odešel bez léku, protože se nepodařilo načíst recept, Michal Hojný z lékárny v IKEMu si vybavil pouze jeden výpadek připojení. „Jinak za deset měsíců provozu žádný další problém nebyl,“ podotkl.

  • eRecepty jsou povinné od roku 2018. Nejběžnější formou je papírová průvodka s kódem, místo razítka a podpisu lékaře bude elektronický podpis. Další možností je SMS na mobilní telefon, e-mail se zašifrovaným souborem PDF nebo zobrazení receptu ve webové nebo mobilní aplikaci. Vystavený recept je uložen do Centrálního úložiště elektronických receptů.
  • Lékárník eRecept načte z papíru či elektronického zařízení a do úložiště zaznamená výdej léku. Lékař může v systému zkontrolovat, zda si pacient lék vyzvedl. V budoucnu má být možné recept vystavit i bez osobní návštěvy lékaře – především tomu, kdo některé léky či přípravky užívá pravidelně (například inzulin nebo antikoncepce).
  • Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO) slíbil, že během roku 2018 nebudou úřady za nepoužívání systému lékaře finančně postihovat.
  • eRecepty zavedl v Česku zákon v roce 2007. Vytvoření systému a jeho čtyřletá podpora a rozvoj vyšly Státní ústav pro kontrolu léčiv na 14 milionů korun, provoz stojí 100 tisíc korun měsíčně. Systém provozovala pro SÚKL od roku 2012 firma Tronevia, která nyní vede s ústavem soudní spor o práva na nakládání s aplikacemi. Náklady na původní řešení byly asi dva miliony korun měsíčně. eRecepty měly být původně povinné od roku 2015.
  • Jen za leden 2018 vydali lékaři  přes 4,4 milionu e-receptů. Do systému se v lednu zapojilo přes 43 000 lékařů a zubařů, dalších asi 2900 jich na konci měsíce na vyřízení žádosti o zapojení do systému čekalo.
  • Více informací o eReceptu na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv www.epreskripce.cz.

Podle Romana Housky spočívá rozdíl v tom, že soukromníci za sebou nemají IT podporu. „Běžný lékař není schopen si elektronický recept v ordinaci zprovoznit,“ poznamenal. Praktičtí lékaři dokonce plánují kvůli eReceptu, ale také kvůli EET a financování praxí protestní akci.

Ministerstvo ale považuje elektronizaci zdravotnictví za nevyhnutelnou. Zabrání například falšování receptů. Možnost odeslat recept e-mailem bez předchozího vyšetření potom zase dojíždějícím pacientům ušetří peníze, zvláště těm chronickým.

Dalším krokem by mohlo být snadné propojení databází, ze kterých lékaři zjistí, co pacienti užívají. To by zabránilo nežádoucím kombinacím, kvůli kterým v Česku ročně umírá až 200 lidí. K tomu však bude potřeba další zákon.

Stávající zákon počítá s elektronickými recepty už od roku 2013. Jeho zavedení ale provázela celá řada problémů. Teď chce povinnou elektronickou preskripci odložit o dva roky devět senátorů. Jejich návrh projedná horní komora parlamentu příští týden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zadlužení Čechů loni stouplo o dvanáct procent, nejvíce od roku 2021

Zadlužení obyvatel Česka loni vzrostlo meziročně o dvanáct procent na 4,05 bilionu korun. Je to nejvyšší růst od roku 2021. Objem nespláceného dluhu meziročně stoupl o 7,5 procenta na 35,2 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací poskytnutých společností CRIF - Czech Credit Bureau.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali výročí ruské invaze na Ukrajinu

Hosté Událostí, komentářů diskutovali v den výročí začátku otevřené ruské invaze na Ukrajinu o postojích Česka vůči invazi. Diskutující také probrali téma ukrajinských uprchlíků v Česku nebo stav mírových jednání. Podle šéfa sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) musí v rámci mírových jednání dojít k bolestivému kompromisu. Podle předsedy ODS Martina Kupky je klíčové setrvat v podpoře Ukrajiny. Místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Róbert Šlachta (Přísaha) se obává, že konflikt hned tak neskončí, ale na ústupky není čas. Šéf STAN Vít Rakušan věří v možnost spravedlivého míru. Diskuzí provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

VideoAzbest může způsobit rakovinu. Práci s ním musí hygieně hlásit všichni stavebníci

Pražští hygienici v loňském roce provedli bezmála stovku kontrol na přítomnost azbestu. Karcinogenní látky objevili třeba i při rekonstrukci střechy letiště Václava Havla a obchodního domu Kotva, kde byl i v obvodových zdech. Hygienici ho ale našli také v brzdových destičkách výtahů a eskalátorů. Přítomnost azbestu potvrdila rovněž kontrola v budově bývalého Prioru v Modřanech. Pokud se s domem nijak nemanipuluje, není látka sama o sobě škodlivá. V Modřanech ale dělníci plánují demolici, a ještě před jejím zahájením tak budou muset azbest zlikvidovat. Při drolení, lámání nebo řezání se z něj totiž uvolňují tenká vlákna, která snadno pronikají do plic, kde se hromadí a škodí. Způsobit může i rakovinu. Od ledna musí práci s azbestem hlásit hygieně všichni stavebníci, jinak hrozí pokuta v řádech desítek tisíc korun.
před 5 hhodinami

Vojtěch žádá ve VZP forenzní audit, Kabátek pochybení odmítá

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) požaduje po novém vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), aby zadalo forenzní audit – tedy důkladnou kontrolu hospodaření s cílem odhalit možné zpronevěry, podvody či korupci. Řekl to České televizi. Správní rada v pondělí odvolala ředitele největší zdravotní pojišťovny Zdeňka Kabátka. Podle Vojtěcha jsou důvody velmi vážné, Kabátek jakákoli pochybení odmítá.
před 14 hhodinami

Na zhruba desítce míst platila povodňová bdělost

První povodňový stupeň platil v úterý ráno zhruba desítce míst v Česku. Týkalo se to například Tiché Orlice na Rychnovsku, kde voda ze vzedmuté řeky zaplavila cyklostezku mezi Týništěm nad Orlicí a Albrechticemi nad Orlicí. Mírné vzestupy hladin meteorologové očekávají také na Moravské Dyji v Janově a na střední a dolní Nežárce. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Ukrajinci v Česku podnikají, pečou i učí

Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu požádalo v Česku o živnostenské oprávnění přes čtyřicet šest tisíc Ukrajinců. Vyplývá to ze statistik společnosti Dun & Bradstreet. Patří mezi ně Albína Romanjuková a Oleksandr Politiuk, kteří stejně jako tisíce jejich krajanů utekli před válkou a v Česku se pustili do podnikání. Ukrajinci se uplatňují i jako zdravotníci nebo učitelé. Solomija Makovská dokonce získala ocenění Učitel Vysočiny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 15 hhodinami
Načítání...