Elektronické recepty, které budou od počátku příštího roku povinné, by mohly vést k velkému zavírání ordinací a možná i lékáren. Upozorňují na to kritici projektu, podle kterých nemá až sedm procent lékařů internet a zejména ti starší raději skončí. Lékárníci se zase obávají výdajů na potřebnou techniku. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) je zatím do systému eRecept zapojena většina lékáren a přes deset tisíc lékařů. Dalších dvacet tisíc lékařů o registraci požádalo.
Velké zavírání ordinací? Kritici eReceptů varují, že se novinky starší lékaři bojí
5 minut
UDÁLOSTI: Podle komor lékařů i lékárníků nejsou eRecepty připraveny
Ačkoli se k eReceptu připojilo již přes 2200 lékaren, tedy naprostá většina, lékárníci mají z jeho praktického fungování obavy. Kromě investic do technologie na čtení kódů z receptů se jim nelíbí ani očekávané zkomplikování a zpomalení práce. Odkazují na průběh zkušebního provozu. „Párkrát se nám stalo, že přišel pacient a já jsem nebyl schopen to sejmout. Čili byl bez receptu, bez léků,“ popsal lékárník Pavel Kalman.
Kritici z obou „konců“ receptu – tedy lékaři i lékárníci – prohlašují nový systém za špatně připravený. Prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba jej označil za „polotovar“, který však bude povinný. Ministerstvo podle něj nejprve má systém dopracovat.
Lékaři v nemocnicích potíže nemají, v ordinacích ano
U lékařů se přitom zásadně liší přístup těch s vlastní praxí a těch z nemocnic. „Stávající model považuji za zcela nesmyslný, nepřipravený. Nepřináší nic ani praktickému lékaři, ani pacientovi,“ řekl praktický lékař Roman Houska. Naproti tomu přednosta transplancentra a kliniky nefrologie v IKEMu Ondřej Viklický řekl, že „zatím žádné problémy nepozorovali“.
Rozdíly jsou i v lékárnách. Zatímco Pavel Kalman popsal situaci, kdy pacient odešel bez léku, protože se nepodařilo načíst recept, Michal Hojný z lékárny v IKEMu si vybavil pouze jeden výpadek připojení. „Jinak za deset měsíců provozu žádný další problém nebyl,“ podotkl.
- eRecepty jsou povinné od roku 2018. Nejběžnější formou je papírová průvodka s kódem, místo razítka a podpisu lékaře bude elektronický podpis. Další možností je SMS na mobilní telefon, e-mail se zašifrovaným souborem PDF nebo zobrazení receptu ve webové nebo mobilní aplikaci. Vystavený recept je uložen do Centrálního úložiště elektronických receptů.
- Lékárník eRecept načte z papíru či elektronického zařízení a do úložiště zaznamená výdej léku. Lékař může v systému zkontrolovat, zda si pacient lék vyzvedl. V budoucnu má být možné recept vystavit i bez osobní návštěvy lékaře – především tomu, kdo některé léky či přípravky užívá pravidelně (například inzulin nebo antikoncepce).
- Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO) slíbil, že během roku 2018 nebudou úřady za nepoužívání systému lékaře finančně postihovat.
- eRecepty zavedl v Česku zákon v roce 2007. Vytvoření systému a jeho čtyřletá podpora a rozvoj vyšly Státní ústav pro kontrolu léčiv na 14 milionů korun, provoz stojí 100 tisíc korun měsíčně. Systém provozovala pro SÚKL od roku 2012 firma Tronevia, která nyní vede s ústavem soudní spor o práva na nakládání s aplikacemi. Náklady na původní řešení byly asi dva miliony korun měsíčně. eRecepty měly být původně povinné od roku 2015.
- Jen za leden 2018 vydali lékaři přes 4,4 milionu e-receptů. Do systému se v lednu zapojilo přes 43 000 lékařů a zubařů, dalších asi 2900 jich na konci měsíce na vyřízení žádosti o zapojení do systému čekalo.
- Více informací o eReceptu na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv www.epreskripce.cz.
Podle Romana Housky spočívá rozdíl v tom, že soukromníci za sebou nemají IT podporu. „Běžný lékař není schopen si elektronický recept v ordinaci zprovoznit,“ poznamenal. Praktičtí lékaři dokonce plánují kvůli eReceptu, ale také kvůli EET a financování praxí protestní akci.
Ministerstvo ale považuje elektronizaci zdravotnictví za nevyhnutelnou. Zabrání například falšování receptů. Možnost odeslat recept e-mailem bez předchozího vyšetření potom zase dojíždějícím pacientům ušetří peníze, zvláště těm chronickým.
Dalším krokem by mohlo být snadné propojení databází, ze kterých lékaři zjistí, co pacienti užívají. To by zabránilo nežádoucím kombinacím, kvůli kterým v Česku ročně umírá až 200 lidí. K tomu však bude potřeba další zákon.
Stávající zákon počítá s elektronickými recepty už od roku 2013. Jeho zavedení ale provázela celá řada problémů. Teď chce povinnou elektronickou preskripci odložit o dva roky devět senátorů. Jejich návrh projedná horní komora parlamentu příští týden.
