Pro praktické lékaře EET zřejmě platit nebude, pro zubaře však ano

Události ČT: Většina soukromých zdravotníků by se mohla vyhnout EET (zdroj: ČT24)

Elektronická evidence tržeb (EET) by se nemusela vztahovat na sociální ústavy a nemocnice a na většinu lékařských ambulancí. Předpokládá to návrh novely desítky senátorů v čele s Vladimírem Plačkem (ČSSD), který horní komora v úvodním kole podpořila. Předloha nyní zamíří k posouzení do senátního hospodářského výboru. Plénum by ji mohlo poslat do schvalovacího procesu na příští schůzi.

Podle ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka (ČSSD) by mohly povinné elektronické pokladny znamenat pro tisíce soukromých zdravotníků zbytečnou zátěž. „Z hlediska zdravotnictví je důležité, aby administrativa nebyla více zatěžující a pokud přínos nepřevýší náklady, které s tím ti lidé mají, tak je to návrh, o kterém by se mělo diskutovat,“ prohlásil.

Sdružení praktických lékařů i specialistů argumentují právě tím, že drtivou většinu jejich tržeb tvoří peníze od zdravotních pojišťoven. A připomínají, že příjmů v hotovosti, na které se má EET vztahovat, mají jen minimum. 

 „Myslíme si, že je nesmyslné, aby tyto tržby byly evidovány,“ řekl Plaček. Podle lidoveckého senátora Petra Šilara je to první krok k tomu, aby se s tím něco dělalo. „Zrušit to celé by bylo nejlepší, ale pokud to nebude možné, tak jsem pro úpravy,“ dodal senátor Jiří Oberfalzer (ODS).

O výraznější změně zákona teď začínají čím dál častěji mluvit i strany, které EET jinak podporují. „Zákon určitě potřebuje poněkud razantnější úpravu,“ přiblížil ministr financí Ivan Pilný (ANO).

  • Do elektronické evidence tržeb (EET) je zapojeno dosud zhruba 155 tisíc podnikatelů, kteří zaevidovali už přes 2,5 miliardy tržeb. EET začala loni 1. prosince pro restaurace a ubytování a od 1. března pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

Místopředseda komunistů Jiří Dolejš zase podotýká, že už ve stádiu přípravy systému říkali, že není dobře nastaven. Miroslav Kalousek (TOP 09) si pak všímá dopadů EET. „Přineslo to snížení obslužnosti na venkově,“ upozornil.

Evidenci se zřejmě nevyhnou zubaři

Kromě lékařů a nemocnic by měly mít podle senátorů výjimku z povinné evidence tržeb také soukromí provozovatelé sociální péče – třeba domovy důchodců. Ty státní a krajské už výjimku mají.

EET by měla být podle předlohy zachována pro ambulance v oborech klinická stomatologie, ortodoncie a dentální hygienista a pro zařízení poskytující služby reprodukční medicíny, stejně jako pro lékárny. Plaček podotkl, že zejména ve stomatologických odbornostech jsou platby od pacientů vyšší a lékárny už platby elektronicky evidují.

Pod předlohou jsou podepsáni kromě sociálních demokratů zástupci KDU-ČSL, ANO, KSČM a Severočechů. Pokud se s jejich předlohou ztotožní Senát, předlohu dostane na stůl sněmovna v povolebním složení. Autoři novely chtějí, aby o ní poslanci rozhodli zrychleně už v prvním čtení. Novela by měla být účinná od února příštího roku. Podle zpravodaje Pavla Štohla (za ČSSD) je ale otázkou, zda se stihne schválit včas.

obrázek
Zdroj: ČT24

Do EET je aktuálně zapojeno zhruba 157 tisíc podnikatelů. Zákazníkům vydali 2,9 miliardy účtenek.

EET začala loni 1. prosince pro restaurace a ubytování a od začátku letošního března pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

Třetí fáze začne 1. března 2018. Bude se týkat stánkového prodeje občerstvení bez zázemí pro hosty ve formě stolů a židlí, stejně jako prodeje na farmářských trzích nebo služeb účetních, advokátů a zmíněných lékařů.

Od června 2018 se do systému zapojí také vybraní řemeslníci či další služby.

Do Účtenkovky už došly údaje z více než milionu účtenek

Ministerstvo financí zároveň spustilo prvního října účtenkovou loterii k EET. Následující den v pondělí se do systému zaregistrovalo již 70 tisíc hráčů.

„Již po prvním týdnu jsme měli registrovaných více než čtvrt milionu hráčů, nyní přesáhl jejich počet 300 tisíc. Počet zaregistrovaných účtenek je daleko nad hranicí jednoho milionu,“ přiblížil mluvčí ministerstva Michal Žurovec.

Obchodníci v Česku v pracovních dnech zaregistrují do systému průměrně 13 až 15 milionů účtenek. Do loterie je tak zaevidováno přibližně půl procenta vydaných účtenek.

Úřad si od účtenkové loterie slibuje větší motivaci zákazníků k přebírání účtenek, a tím zvýšení efektivity EET. Úřad plánuje ročně vyplácet výhry za 65 milionů korun, měsíčně by si soutěžící měli rozdělit zhruba 21 tisíc výher.

Loterie, v níž je hlavní výhrou milion korun, se mohou zúčastnit zaregistrované osoby starší 18 let. Do loterie lze zaregistrovat pouze účtenky vydané obchodníkem, který eviduje tržby podle zákona o evidenci tržeb. Od jednoho obchodníka lze z účtenek vystavených v jeden den registrovat pouze jednu.

  • Na Slovensku bylo v podobné soutěži zaregistrováno maximálně pět procent evidovaných účtenek. V případě podobného zájmu v Česku a za předpokladu, že by soutěžící poslal jednu účtenku měsíčně, by tak pravděpodobnost na nejvyšší milionovou výhru byla zhruba 1:20 000 000. Například ve Sportce je pravděpodobnost výhry v prvním pořadí 1:7 000 000. V úvahu není ale brán Superjackpot se stamilionovými výhrami, kde je pravděpodobnost výhry ještě několikanásobně nižší.
  • Naděje na milionovou výhru tak v účtenkové loterii pro soutěžícího pochopitelně roste s tím, kolik účtenek zaregistruje. Pokud by poslal každý den jednu, tedy 30 měsíčně, šance na hlavní výhru se mu zvýší na 1:666 666.