Praktičtí lékaři, specialisté a zubaři v úterý protestovali proti nadměrné byrokracii a nedostatečnému financování: nesouhlasí se zavedením povinnosti předepisovat elektronické recepty nebo chystané elektronické evidence tržeb. Ordinace sice zůstaly otevřené a lékaři jen navlékli černé pásky, přibližně třetina ambulantních specialistů a praktických lékařů ve středu 18. října nechá své ordinace na protest zavřené. Ministerstvo zdravotnictví považuje protestní akci za nátlak.
Třetina praktiků zavře 18. října ordinace. Chtějí méně byrokracie a více peněz
Reportáž: Praktici protestují kvůli byrokracii a nedostatku peněz (zdroj: ČT24)
K zavření ordinací lékaře vyzvalo Sdružení praktických lékařů. Předseda sdružení Petr Šonka předpokládá, že akci podpoří většina kolegů. „K protestu se připojili praktičtí lékaři pro děti a dorost a ambulantní specialisté, kteří také uzavřou své ordinace,“ uvedl Šonka. Podle odhadů by mělo jít přes šest tisíc praktických lékařů a ambulantních specialistů.
Stomatologové podle něj protest podporují, ale budou ordinovat. „Pokud by naše požadavky nebyly akceptovány, jsme připraveni zavírat opakovaně,“ varuje Šonka. Už v úterý deset tisíc lékařů a zubařů protestovalo symbolicky, na rukávy si navlékli černé pásky a vyvěsili plakáty. Ve Žlebech na Kutnohorsku proběhl symbolický pohřeb zavřené ordinace; za zdejšího praktického lékaře se totiž přes snahu obce nepodařilo najít náhradu.
Protestující podporuje i Česká lékařská komora (ČLK). „ČLK podporuje zvýšení platů lékařů a zdravotních sester pracujících v nemocnicích, ale nemůže souhlasit s tím, aby veškeré zvyšování úhrad zdravotních služeb směřovalo pouze do nemocnic,“ uvedla komora.
Symbolický pohřeb zavřené ordinace
Výhrady: Elektronické recepty a EET
Části lékařů vadí povinnost předepisovat recepty jen elektronicky a chystaná elektronická evidence tržeb. „EET není zodpovědností ministerstva zdravotnictví. Vychází z ministerstva financí a přimlouval bych se za ústupky,“ uvedl v této souvislosti náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. „Je pravdou, že jsou lékaři, kteří by EET využívat nemuseli. Pro ně to je zátěž a určitý ústupek si dovedu představit.“
Praktici ovšem protestují také proti tomu, že úhrady jejich práce ze strany zdravotních pojišťoven mají příští rok stagnovat. Vadí jim to, že ministerstvo přidává hlavně nemocnicím. Úhradová vyhláška v příštím roce totiž počítá s tím, že se špitálům navíc pošle jedenáct miliard, ambulantním specialistům přes dvě miliardy a úhrady praktikům mají zůstat beze změny.
Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) růst zejména u nemocnic už dříve zdůvodňoval tím, že poskytují péči 365 dní v roce a 24 hodin denně. U praktických lékařů by si nárůst dokázal představit u těch, kteří prodlouží svoji ordinační dobu. To už současná úhradová vyhláška zohledňuje.
Peníze jdou do nemocnic kvůli personální tísni
Podle ředitelky odboru dohledu nad zdravotním pojištěním na ministerstvu zdravotnictví Heleny Rögnerové jednoduše nejsou na navýšení plateb pro praktické lékaře peníze. Podle ní je totiž největším problém českého zdravotnictví odchod personálu z nemocnic. Proto dostávají více peněz, aby lékaře a sestry udržely. Z toho důvodu podle Rögnerové nezbývají peníze na masivní navýšení v ostatních segmentech.
„Můžeme diskutovat o tom, jestli je adekvátní mzdové ohodnocení praktických lékařů, nicméně připravovaná úhradová vyhláška není bezedným zdrojem prostředků,“ dodal náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Podle něj už jsou možné jen kosmetické změny. „Pokud bychom někde navýšili, tak musíme někde odebrat, a to už není možné,“ doplnil náměstek.
Nebráníme se jakémukoliv vyjednávání a budeme jednat. Úhradová vyhláška ale už je v makro-podobě hotová. Pokud bychom někde navýšili, museli bychom jinému sektoru odebrat – a to v tuto chvíli není možné. V základních principech nebudeme ustupovat.
Příjmy od pojišťoven nejsou platem lékařů, upozorňuje sdružení
Předseda sdružení praktiků Petr Šonka upozorňuje, že peníze od zdravotních pojišťoven nejsou platem lékařů. Musí z nich zaplatit také sestry, provoz ordinace a další výdaje.
„Je sklon srovnávat doktora v nemocnici a příjem celé ordinace. Něco jiného je plat 200 tisíc korun měsíčně a příjmy 200 tisíc od pojišťovny, z nichž je třeba poplatit všechny výdaje,“ dodal Šonka. Mezi největší podle něj patří plat zdravotní sestry, provoz ordinace včetně nájmu a energií nebo spotřební materiál, například vakcíny.
Koalice soukromých lékařů, která protest organizuje, sdružuje praktiky včetně dětských, ambulantní specialisty a zubaře. Lékařů těchto odborností je kolem 19 500. Registrovaných zubařů je asi 10 tisíc, praktických lékařů zhruba 5500 a ambulantních specialistů kolem 4000. Podle pořadatelů v úterý protestovala asi polovina lékařů.