Státní zdravotní ústav prověřuje tři podezření na výskyt jihoafrické varianty koronaviru v Česku. Další možné případy hlásí jihomoravští hygienici. V Česku se zatím šíří britská varianta a epidemie covidu-19 opět sílí. V pondělí se prokázala nákaza 11 233 lidí, což bylo výrazně více než v předchozím týdnu. V nemocnicích je nyní přes 6,5 tisíce lidí nakažených koronavirem, což je nejhorší únorový údaj. V těžkém stavu je nejvyšší počet pacientů od začátku epidemie, na jednotkách intenzivní péče jich leží 1329. Podle náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého se kapacita lůžek blíží vyčerpání, problém je i s personálem.
V pondělí přibylo přes 11 tisíc nakažených, laboratoře prověřují podezření na jihoafrickou variantu
Pondělí bývá v koronavirové statistice dozvukem víkendu a počty pozitivních testů v prvním dnu týdne jsou obvykle výrazně nižší než v následujících čtyřech pracovních dnech. Přesto již na začátek posledního únorového týdne ukázaly testy na více než 11 tisíc nakažených. Bylo to druhé nejhorší pondělí roku – hned po 4. lednu, kdy se však na testy vydali lidé, kteří se na ně nedostali o předcházejících volných dnech.
Oproti minulému pondělí vzrostl počet nových případů o 2332, tedy více než o čtvrtinu. Celkové množství provedených testů bylo srovnatelné s minulým týdnem, laboratoře vyhodnotily 31 972 PCR testů a dalších 59 465 lidí podstoupilo antigenní test.
Ministerstvo zdravotnictví dodatečně zvýšilo pondělní rizikový index z původně vyhlášených 75 bodů na 80. Úterní hodnota je 75, což by mohlo naznačovat zlepšení. Ve skutečnosti se tři ze čtyř ukazatelů, z nichž se skóre počítá, zhoršily, dva z nich docela výrazně. Bodové hodnocení se však nezvýšilo, naopak ubylo pět bodů díky nižšímu podílu lidí, u kterých se až po hospitalizaci zjistilo, že jsou nakaženi covidem-19.
Vzrostl celkový počet nakažených na sto tisíc obyvatel za dva týdny z 1119 na 1151, počet nakažených seniorů a o necelé dvě setiny na hodnotu 1,18 se zvýšilo i zjednodušené reprodukční číslo, které naznačuje, nakolik se nákaza šíří.
Aktuálně je podle momentálních údajů ministerstva zdravotnictví koronavirem nakaženo 120 823 lidí. To by naznačovalo, že je situace stejně vážná jako na přelomu října a listopadu. Více aktivních případů bylo pouze 28. října. Ministerstvo zdravotnictví ale tento údaj obvykle ještě zpětně upravuje, protože teprve zpětně přicházejí informace o počtech vyléčených lidí v předchozích dnech.
V Česku se objevilo i několik podezření na jihoafrickou variantu koronaviru, u níž panují obavy, že je odolnější vůči schváleným vakcínám, a která se již objevila v Polsku a Rakousku. Podle ředitele Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje Davida Křivánka se podezření týká člověka, který se vrátil z Afriky a trpí příznaky covidu-19. Křivánek uvedl, že hygienici obdrželi vzorky a poslali je do laboratoře na prověření. Zkoumají se také čtyři vzorky z brněnské školky.
O dalších třech podezřeních se zmínil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), jde o lidi, kteří se vrátili ze Zanzibaru. Vzorky se nyní zkoumají v laboratoři Státního zdravotního ústavu. Odborníci u nich udělají takzvanou sekvenaci, což je podrobná genetická analýza viru, která má mutaci potvrdit.
Výsledky by podle mluvčí SZÚ Kláry Dolákové měly být známy asi do konce týdne. „U dalších sekvenace kvůli nízké koncentraci RNA možná není a u třetího vzorku, který dorazil dnes (v úterý), možnost sekvenace prověřujeme,“ uvedla.
Soud zrušil pravidelné testování personálu v domovech seniorů
Servery Seznam Zprávy a Česká justice v úterý informovaly o tom, že pražský městský soud zrušil nařízení ministerstva zdravotnictví o pravidelném testování pracovníků v domovech pro seniory či postižené v léčebnách, a to k 10. březnu. Vyhověl tak jedné ze zaměstnankyň. Podle soudu ministerstvo dostatečně neodůvodnilo, proč se mají testy opakovat každých pět dnů. Ministerstvo zdravotnictví se k věci zatím nevyjádřilo.
Pravidelné testování klientů a pracovníků domovů pro seniory a se zvláštním režimem či v léčebnách mělo začít původně 4. listopadu. Antigenní testy se měly opakovat každých pět dnů. Zařízení ale testovací materiál nedostala včas. Ministerstvo pak původní nařízení zrušilo a vydalo nové, které platí od 21. listopadu do konce nouzového stavu. Kontroly klientů skončily začátkem prosince, u personálu pokračují.
Lidí v těžkém stavu je nejvíce od začátku epidemie
Nejenže má Česko za sebou nejhorší únorové pondělí z hlediska počtu nakažených, má za sebou i nejhorší únorový den z hlediska počtu hospitalizovaných pacientů s covidem-19. V nemocnicích je po pondělí 6573 lidí, více obsazených lůžek bylo naposledy 19. ledna. Lidí v těžkém stavu je nejvíce od začátku epidemie – 1329.
Tomu také odpovídá situace na jednotkách intenzivní péče, kde je v celorepublikovém měřítku volných pouze 15 procent lůžek, z nich 170 je určeno pro pacienty pozitivní na covid-19. V Plzeňském kraji mají sice 30 lůžek intenzivní péče, ale žádné z nich není připraveno na přijetí pacienta s covidem-19 a podobné je to i u standardních lůžek. Celkově je nejhorší situace v nemocnicích v Karlovarském kraji a v Praze, kde je v součtu k dispozici jen sedm, respektive šest procent lůžek intenzivní péče.
Podle náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého se „kapacita lůžek v Česku blíží svému absolutnímu vyčerpání“. Problém podle něj není jen s lůžky, ale i s nedostatkem personálu – kvůli tomu ani není možné aktivovat záložní nemocnici v Brně. V úvahu podle něj připadá přijetí nabídky na umístění pacientů v zahraničí, Česko by ji využilo, pokud by celková kapacita lůžek klesla pod deset procent. Zatím jich je volných 15 procent. Pod deset procent by se mohla kapacita dostat během dvou týdnů.
Černý připustil, že by se mohli pacienti převážet do zahraničí. Podle karlovarského hejtmana Petra Kulhánka (KOA) jsou již první německá lůžka zařazena v českém dispečinku. Zdůraznil, že zatím se bude případný převoz přes hranice zvažovat u každého konkrétního případu.
„Nabídnutá kapacita německých lůžek je zahrnuta do Národního dispečinku a bude záležet na charakteru každého případu. Jinými slovy k možnostem převozu do českých nemocnic přibyla jména těch německých s danou kapacitou a druhem dostupné péče,“ řekl Kulhánek.
Nejhůře zasaženým okresem z hlediska počtu nakažených za poslední týden vůči počtu obyvatel je nyní Tachovsko, které patří do Plzeňského kraje. Na sto tisíc obyvatel připadá 1360 lidí, kteří měli v posledním týdnu pozitivní test. Nad tisíc nakažených na sto tisíc obyvatel za sedm dní je také Náchodsko (1096). Jen těsně pod tisícovkou je Plzeň-sever (992).
Naopak z trojice okresů, které vláda před polovinou února uzavřela, se nikde v posledním týdnu nenakazilo více než tisíc lidí ze sta tisíc obyvatel. Nejhůře je na tom Sokolovsko s 969 případy, na sousedním Chebsku přibylo 743 nakažených na sto tisíc obyvatel, na Trutnovsku 855 na sto tisíc lidí. Mnohem příznivější situace je na Moravě a v jižních Čechách, nejméně případů na sto tisíc obyvatel za sedm dní (197) je v okrese Vsetín.
Odborníci vládě doporučují lockdown
Kvůli zhoršující se epidemické situaci odborníci z různých vědeckých oborů doporučují zpřísnění opatření pro rychlé snížení počtu nových případů nákazy. Přísnější lockdown navrhuje například Centrum pro modelování biologických a společenských procesů BISOP.
Iniciativa 40 dní pro zdraví v úterý zveřejnila výzvu lékařů a dalších odborníků, která vyzývá ke stanovení cíle za 40 dní mít méně než tisíc nových případů denně. Současná opatření ale podle nich nestačí, musí zahrnout i průmysl a podniky.
Zpřísnit vynucování současných opatření nebo přidat další je třeba také podle epidemiologa z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Petra Smejkala. „Máme dvě cesty. Buď zpřísnit vynucení toho stavu, ve kterém jsme, nebo zpřísnit pravidla. Nevyhneme se přinejmenším v nějakých okresech nebo krajích přísnému lockdownu,“ uvedl v ČT Smejkal.
Smejkal se nově stal členem Rady vlády pro zdravotní rizika. Informoval o tom premiér Babiš. „Musím se tam rozkoukat. Mým cílem obecně je politikům sdělovat, jaká je situace, a přinášet jim odborný pohled za sebe a některé své kolegy, kteří to vidí podobně. Mám pocit, že občas politici rozhodují bez toho, aby měli dobré odborné podklady,“ řekl v ČT Smejkal.
Rada vlády pro zdravotní rizika vznikla loni v červenci. Jejími členy jsou Babiš, ministři zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a obrany Lubomír Metnar (za ANO) a předseda Asociace krajů, hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS). Působí v ní také náměstek ředitele VZP David Šmehlík, vládní zmocněnec pro IT Vladimír Dzurilla a dosud i vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Ondřej Slabý, který podle Smejkala na post rezignoval. Právě jeho má podle Babiše nahradit Smejkal.
Nakažených zdravotníků od začátku očkování výrazně ubylo
Do pondělního večera podali zdravotníci přes 561 tisíc dávek vakcín proti covidu-19. Obě dávky zatím dostalo 213 411 lidí. V pondělí vykázala zdravotnická zařízení téměř 14 tisíc aplikovaných dávek, což je podobné jako v minulých týdnech.
Velké očkovací centrum na výstavišti v Brně se chystá v tomto týdnu vakcinaci významně zrychlit. V minulosti očkovalo kolem 130 lidí denně. „Teď jsme asi na 400, takže jsme ztrojnásobili kapacitu,“ uvedl vedoucí očkovacího týmu Milan Krtička. Je to možné díky větší zásilce vakcín. V březnu by se podle Krtičky mohlo očkovat až tisíc lidí za den.
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek ujistil, že z aktuálních dat vyplývá, že jsou vakcíny účinné. Zcela první šli na řadu při očkování zdravotníci, kteří přicházejí do přímého kontaktu s nakaženými, nyní se očkují i další zdravotníci. Podle Duška klesl počet nakažených zdravotníků od Vánoc, po kterých očkování začalo, z 9000 na nynějších 2700.
„Jak bude pokračovat očkování dál, nákazy v této profesní kategorii postupně vymizí,“ očekává Dušek.
Izrael poslal do Česka 5000 dávek vakcíny Moderna
Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) po úterním jednání ústavních činitelů na Pražském hradě oznámil, že Izrael poskytl České republice několik tisíc dávek vakcíny proti covidu-19 od společnosti Moderna. Zdůraznil při tom velmi dobrou spolupráci obou zemí. Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) doplnil, že Izrael Česku na žádost premiéra Andreje Babiše (ANO) zaslal 5000 dávek.
Podle Petříčka se stát se snaží maximálně urychlit dodávky v rámci objednávky Evropské unie. S partnery jedná o tom, zda by se nemohl počet vakcín dovážených do Česka v krátkodobém horizontu zvýšit. Země by později příslušné množství kompenzovala.
Server Seznam Zprávy minulý týden napsal, že Babiš v dopise začátkem ledna požádal Izrael o případné přebytky vakcín proti covidu-19. V dopise se odvolával na „nejužší pouta“ obou zemí, psal o posilování českého diplomatického zastoupení v Jeruzalémě a uvedl, že Izrael je pro Česko vzorem v tom, jak rychle a efektivně dokáže obyvatelstvo očkovat.
Začne distribuce zdravotnických roušek lidem v nouzi
Ačkoli formálně poklesl rizikový index z pátého na čtvrtý stupeň, fakticky připravilo ministerstvo zdravotnictví další zpřísnění. Od čtvrtka nařídí povinné respirátory či zdravotnické obličejové masky ve veřejné dopravě, vnitřních prostorách a v zastavěných oblastech. V úterý začne podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) distribuce pomůcek určených lidem v nouzi. Správa státních hmotných rezerv by jim prostřednictvím potravinových bank měla nabídnout 7,5 milionu roušek.
Hasiči začali zásoby rozvážet z centrálního skladu ve východočeském Opočínku dopoledne, „Doprava bude zabezpečena 23 příslušníky Záchranného útvaru. Některá vozidla povezou náklad na více míst,“ uvedla mluvčí Záchranného útvaru hasičů Jana Urbanová.
Potravinové banky dále dodají roušky na různá místa v krajích – do azylových domů, intervenčních center, ambulantních a terénních služeb, nocleháren, domů na půl cesty, nízkoprahových denních center nebo center denních služeb.
Obchodníci zatím ujišťují, že zásoby respirátorů u dodavatelů jsou. Podle zakladatele webu Lékárna.cz Vladimíra Finsterleho se zájem o ně v posledních dnech zestonásobil. „Před měsícem se na Lékárně.cz prodávalo kolem tisíce kusů, teď je to sto tisíc kusů,“ upřesnil.
Dohoda na pandemickém zákonu zřejmě padne a Senát ho vrátí do sněmovny
Po pondělním projednání zásadní změny účinné od druhé poloviny tohoto týdne, která po necelém roce ukončí éru látkových roušek, začala se vláda připravovat na následující týden. S koncem února skončí nouzový stav, který měl nahradit pandemický zákon. Ten by se měl ve středu dostat na plénum Senátu, jehož někteří členové mají ambici pozměnit jej. Ministrům se to nelíbí, odkazují na dohodu s opozicí, že nechá předpis projít horní komorou beze změn.
„My jsme v dobré víře učinili dohodu, a najednou je to jinak,“ podotkl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Zástupci vlády se proto před polednem sešli s reprezentanty opozičních stran, které mají v Senátu většinu, k dalšímu jednání. Po něm hovořili opoziční politici i premiér Andrej Babiš (ANO) o tom, že by se měla opravit legislativní chyba, kvůli které by případné zrušení stavu pandemické nouze vyhlášeného podle pandemického zákona neznamenalo i konec opatření.
Aktuální nouzový stav, který vyhlásila vláda nově od 15. února – poté, co Poslanecká sněmovna neschválila pokračování nouzového stavu platného do předchozího dne – ovšem prohlásil pražský městský soud v úterý za protiústavně vyhlášený. Vyhověl žalobě studenta pražského Gymnázia Na Zatlance a nařídil škole obnovit prezenční výuku. Gymnázium podle soudu nemá pro pokračování distanční výuky právní podklad.