V nemocnicích zbývá podle náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého asi 15 procent volných lůžek. Vyčerpaná, tedy pod pět procent volných, by mohla být za dva až tři týdny. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) proto napsal hejtmanům a ředitelům zařízení, že v případě nepříznivého vývoje by nemocnice mohly omezit veškerou ostatní péči kromě té intenzivní.
Počet volných lůžek pro pacienty vyžadující intenzivní péči se stále snižuje. Dostupných jich zůstává asi 15 procent. Kapacita je ale určená pro všechny pacienty v Česku, tedy nejen pro ty s covidem-19. Pokud se epidemická situace nezlepší, zbývají podle národního koordinátora lůžkové péče Vladimíra Černého dva až tři týdny, než v některých krajích místa dojdou úplně.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný chce přetečení kapacity nemocnic zabránit sérií kroků. Dochází podle něj k „reprofilizaci lůžek“, čímž má přibýt několik desítek míst pro covidové pacienty. Do nemocnic by také měla směřovat pomoc dalšího zdravotního personálu jako ambulantní specialisté, studenti nebo pracovníci Červeného kříže.
V případě, že by se i tak situace stále vyvíjela nepříznivě, by se nemocniční systém na dva až tři týdny staral jen o dva typy pacientů – o nakažené covidem-19 a o pacienty na JIP z jiných důvodů než kvůli covidu-19.
„Podepsal jsem dopis, který šel všem hejtmanům a ředitelům nemocnic, aby byla zastavena veškerá péče kromě intenzivní akutní péče. Budeme rozlišovat mezi pacienty, kteří jsou s covid, a kteří jsou na jednotkách intenzivní péče z jiného důvodu. Laicky řečeno, ostatní péče bude na dva až tři týdny pozastavena,“ řekl Blatný v Událostech.
Ministr zdravotnictví věří, že nejhoršímu zabrání respirátory a testování
Ministr však doufá, že k takovému scénáři nedojde a dříve se projeví nové opatření, které od čtvrtka stanovuje povinnost nosit respirátor nebo jinou kvalitnější ochranu dýchacích cest místo podomácku vyrobených roušek. „Je zde velká možnost šíření epidemie zpomalit,“ uvedl ministr.
Zabrat by podle něj mohlo i „finišované rozšíření testů do podniků“. Testovat se v nich může jednou za tři dny už teď, náklady hradí zdravotní pojišťovna. Kromě toho by však měla být zavedena i možnost samotestování. „Věříme, že to bude v rámci dnů,“ uvedl Blatný. Stát se podle něj chystá také omezit koncentraci lidí v hromadné dopravě navýšením frekvence spojů.
Babiš mluvil s německou kancléřkou o přeshraniční pomoci
Premiér potvrdil, že Česko má konkrétní nabídku devíti lůžek pro pacienty s covidem-19 od saského premiéra Michaela Kretschmera. „Předal jsem to písemně hejtmanům Karlovarského a Ústeckého kraje, je na nich, jestli to využijí,“ uvedl ve vyjádření, které poskytl úřad vlády.
České nemocnice podle něj zatím situaci zvládají, takže se teprve uvidí, zda bude nutné lůžka v sousední zemi využít. Premiér ale připustil, že kapacita lůžek pro pacienty s potřebou intenzivní péče je velice malá.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová uvedla, že o tom, zda bude Česko žádat o zahraniční pomoc, musí podle zákona o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci vždy rozhodovat vláda. „V dané době by mělo být toto minimálně projednáno v rámci Ústředního krizového štábu, a to je také varianta, ke které se momentálně kvůli rychlejšímu průběhu kloní všichni zúčastnění. Na ÚKŠ to bude projednáno již zítra (ve středu),“ uvedla. Dále se bude podle Peterové postupovat přes mechanismy Evropské unie.
Sasko a Bavorsko chtějí převoz domluvit diplomatickou cestou
Zemské vlády Saska a Bavorska chtějí případný převoz českých pacientů s covidem-19 na kliniky do Německa dohodnout diplomatickou cestou. Mluvčí úřadu bavorské vlády Eva-Maria Ungerová řekla, že takové řešení usnadní organizaci převozu nemocných. Stejně se vyjádřilo saské ministerstvo sociálních věcí, které má na starost zdravotnictví. Zdůraznilo, že kvůli velkému vytížení saských nemocnic je koordinace nezbytná.
Také saské a bavorské nemocnice u hranic s Českem shodně uvádějí, že případný transport nebude domlouván přímo mezi klinikami, ale přes oblastní koordinátory či příslušná zemská ministerstva.
Babiš řekl, že mu německá kancléřka neplánovaně zavolala sama. „Nabízí další lůžka k dispozici, pokud bude potřeba, v Bavorsku nebo jiných zemích v Německu,“ uvedl. Kancléřka podle něj zjistí, jaké jsou tam kapacity. „Budeme to mít v záloze, kdyby bylo potřeba to využít. Abychom byli připraveni, aby byla připravena logistika. Ale je to poté na krajích, zda to využijí, nebo ne,“ dodal premiér.
Totéž platí v Karlovarském a Ústeckém kraji, kam Babiš předal nabídku ze Saska. Hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN) v úterý uvedl, že první nabídka Saska na devět volných lůžek se stane součástí českého národního dispečinku volných lůžek. „A bude záležet na charakteru každého případu. Jinými slovy k možnostem převozu do českých nemocnic přibyla jména těch německých s danou kapacitou a druhem dostupné péče,“ upřesnil.
Podle hejtmana Kulhánka kraj dostal informaci od zástupců Saska, že se dostupná kapacita v nemocnicích stále mapuje a Sasko ji aktualizuje. „Německá strana vyžaduje dokumentaci v německém jazyce. To my řešíme takzvaně on-call překladatelem, to znamená, že když se vyskytne požadavek na transfer do Německa, operativně v řádu několika hodin získáme překlad zdravotní dokumentace,“ popsal Kulhánek. Nabídka z Bavorska ještě definovaná není a Bavorsko stále zjišťuje, jaké kapacity může nabídnout.
O možnost převozů nemocných do Německa žádal Karlovarský kraj vládu dlouhodobě. Jeho nemocnice jsou dlouhou dobu přetížené.
Babiš uvedl, že nemá představu, kdy by se mohli první Češi do Německa převážet. „Z Karlovarského kraje jsme přemístili téměř dvě stě pacientů do jiných nemocnic v rámci Česka. Dispečink nadále funguje,“ uvedl. Volných covidových lůžek má podle něj Česko aktuálně dost, problémem jsou ale lůžka pro lidi, jejichž stav vyžaduje intenzivní péči.
Náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý v úterý pak uvedl, že požádal ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), aby vláda formálně oslovila Německo kvůli převozu pacientů za hranice. Původně tvrdil, že Česko se na zahraničí obrátí, až budou nemocnice naplněné z 90 procent. V současné době je volných míst asi patnáct procent, vyčerpat by se ale mohla za dva až tři týdny.
Dopravu do Německa i zpět zajistí česká strana. Podle Kulhánka existují zdravotnické dopravní služby, které mají vyřízené povolení jak pro českou, tak pro německou stranu hranice.
Situace v nemocnicích v Karlovarském kraji se za poslední dny nepatrně zlepšila, a nejsou tak vyžadovány hromadné převozy pacientů s covidem-19 do nemocnic mimo Karlovarský kraj. Poslední větší převoz pacientů byl minulý týden ze sokolovské nemocnice, odkud odjelo deset pacientů do Humpolce.
„Od té doby některé dny nebyly žádné požadavky, v některé dny byly v jednotkách případů, což řeší národní dispečink v rámci regionálních nemocnic. Co se řeší na denní bázi, je přemisťování pacientů, kteří již nepotřebují intenzivní péči, v rámci kraje do zařízení, která poskytují standardní péči nebo následnou,“ dodal Kulhánek. V nemocnicích v Česku bylo v pondělí podle zveřejněných dat více než 6500 nakažených novým koronavirem, z nich přes 1300 potřebovalo intenzivní péči a 660 umělou plicní ventilaci.
Situace na Chebsku a Sokolovsku se relativně stabilizuje, řekl primář
Podle primáře interního a covidového oddělení Nemocnice Sokolov Martina Straky se na Sokolovsku a Chebsku situace v posledních několika dnech relativně stabilizovala. „Nárůst záchranek a pacientů s covidovým zápalem plic nenarůstá. Je to pro nás první optimistický signál po iks týdnech naprostého marastu,“ uvedl Straka v Událostech, komentářích. Upozornil však, že mluví pouze o vývoji v těchto dvou okresech.
Naopak se obává vývoje mimo ně. „Jestli se to stane ve zbytku republiky, kapacity dojdou okamžitě,“ řekl primář. Vláda podle něj měla do „totálního lockdownu“ poslat celou zemi, ne jen několik okresů. Nakažlivější britská varianta se mezitím rozšířila i jinde, podle Straky je navíc agresivnější i v dopadech na lidské zdraví.
Straka před několika týdny popsal, že právě v sokolovské nemocnici museli lékaři přistoupit k selektování pacientů. Podobného vývoje se obává ve zbytku země.
„Máte jedno volné lůžko na intenzivní péči a máte tři adepty. Před rokem by všichni tři na intenzivní péči skončili a teď musíte vybrat jednoho z nich, doufat, že jste zvolili správně a dva dát na lůžko standardní, dát jim plnou léčbu a doufat, že zabere. A když nezabere, musíte to intenzivní lůžko někde najít, možná i mimo region, ale nic jiného vám nezbývá, abyste si to sami u sebe obhájili,“ popsal Straka. „Emoce jsme zahodili na začátku ledna,“ dodal.
Královéhradecký kraj by mohl převážet pacienty do Polska
Královéhradecký kraj by mohl v případě zaplnění svých nemocnic a nemožnosti dalšího převozu pacientů do zařízení v jiných regionech České republiky převážet pacienty s covidem-19 do polských nemocnic v pohraničí, informoval mluvčí kraje Dan Lechmann.
„V minulém týdnu proběhlo předběžné jednání s polskou stranou o možnostech případného využití příhraničních kapacit tamních nemocnic. Předběžně máme přislíbeno zhruba 35 lůžek, která bychom využili ve chvíli maximálního naplnění našich lůžkových kapacit bez možností dalšího přemístění pacientů do nemocnic v jiných regionech v Česku,“ přiblížil hejtman Martin Červíček (ODS).
Hejtman jednal o možnosti přesunutí některých českých pacientů také s premiérem Andrejem Babišem (ANO). „S ním jsem domluven na způsobu požádání o případnou pomoc při převozu pacientů za hranice republiky,“ uvedl Červíček.
Nemocnice v Královéhradeckém kraji mají podle hejtmanství 632 covidových lůžek. Nejvíce jsou aktuálně sledována lůžka pro akutní péči, kterých je v celém kraji 230, a to nejen covidových. Volných zbývají čtyři desítky. Tato lůžka jsou důležitá nejen pro příjem pacientů s covidem vyžadujících intenzivní péči, ale i pro všechny ostatní pacienty po úrazech nebo infarktech.
Další covidová lůžka v regionu už nelze zřídit především kvůli chybějícímu ošetřujícímu personálu. Záchranáři proto převážejí pacienty mimo region tak, aby uvolnili kapacity pro další hospitalizované. Už ale ani nemocnice v okolních krajích by podle hejtmanství v následujících dnech nemusely mít místo. Polská lůžka by tak měla být zálohou pro případ nejhoršího scénáře.
Nemocnice v Královéhradeckém kraji jsou kvůli pandemii na hraně svých kapacit, na jednotkách intenzivní péče (JIP) je situace kritická. Počty pacientů jsou výrazně vyšší než při podzimní vlně koronaviru, řekli mluvčí Fakultní nemocnice Hradec Králové Jakub Sochor a mluvčí Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje Lucie Chytilová.
Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové leží nyní s covidem-19 zhruba 210 lidí, z toho asi pět desítek na jednotce intenzivní péče. Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje, pod který spadají nemocnice v Trutnově, Náchodě, Jičíně, Dvoře Králové nad Labem a Rychnově nad Kněžnou, má ve všech svých nemocnicích volných pouze pět lůžek intenzivní péče a 45 standardních lůžek. Ve všech zařízeních holdingu je hospitalizováno zhruba 380 pacientů s covidem-19.
V Královéhradeckém kraji je nyní podezření na jihoafrickou mutaci koronaviru, která by měla být nakažlivější. Mělo by jít o ženu a muže, kteří přijeli ze zájezdu na Zanzibaru.
Pardubický kraj zvažuje stav hromadného postižení osob
Nemocnice už jsou téměř plné i v Pardubickém kraji, chybí v něm navíc i zdravotníci. „Pomůže jak armáda, tak záchranný hasičský sbor. Prozatím jsme požádali o 25 mužů do našich pěti lokalit. Žádáme také ambulantní sektor, jestli se nechce zapojit, protože začíná být opravdu problém se zdravotnickým personálem,“ uvedl pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD).
V úterní podvečer jednal krizový štáb regionu a rozhodl, že při vyčerpání lůžkových kapacit pěti zdejších zařízení vyhlásí stav hromadného postižení osob. V takovém případě by nemocnice poskytovaly péči pouze pacientům v ohrožení života. Takový krok může podle tamního krizového štábu přijít v řádu dnů, možná i hodin.
Stav postižení osob podle hejtmana Ústeckého kraje Jana Schillera (ANO) umožňuje efektivnější řešení krizových situací. „Pokud je někdo v tak zoufalé situaci, tak je to nástroj, který vše urychlí,“ uvedl Schiller s tím, že v takovém případě by nejspíš došlo k uzavírkám a výrazným omezením.
Pomoci by mohly týmy Českého červeného kříže i ambulantní specialisté
Česko nikdy nebylo v situaci, jako je nyní, kvůli covidu, řekl náměstek Černý. „Není to ničí vina, je třeba to brát jako jiné přírodní katastrofy,“ uvedl. Doplnil také, že se jedná o možnostech využít lůžka v nestátních nemocnicích, i když to podle něho může znamenat spoustu obtíží.
Zdravotníkům v nemocnicích by mohly pomáhat také mobilní týmy Českého červeného kříže (ČČK). Ty nyní pilotně pracují v karlovarské krajské nemocnici, která se potýká s velkou zátěží kvůli masivnímu šíření nákazy v kraji. Podle velitele Ústředního krizového týmu ČČK Richarda Smejkala jsou týmy nasazovány na 72 hodin a pomáhají především s ošetřovatelskou péčí.
Mohou se tak konkrétně starat o to, aby byla dodržena hygiena pacienta i lůžka, pomohou pacientovi s jídlem, pitím, pravidelně ho kontrolují. Mají tak ulehčit především sestrám.
Tým je možné aktivovat během 48 hodin, jeho nasazení se řeší přes krajské koordinátory intenzivní péče. V karlovarské nemocnici podle Smejkala je už šest těchto týmů a nyní mají třetí turnus. V týmech jsou členové ČČK a dobrovolníci, které organizace od října školí. S přesunem po Česku jim pomáhají hasiči.
Ministerstvo nyní podle Černého jedná také s ambulantními specialisty – ti by mohli být využiti v nemocnicích na odděleních lehčího typu. Lékaři z ambulancí ale měli minulý týden ke svému možnému nasazení v nemocnicích výhrady. O opětovném nařízení pracovní povinnosti pro mediky se neuvažuje, část z nich ale podle Černého v nemocnicích dobrovolně pomáhá.
„Je nepochybné, že infekce probíhá jinak než na podzim. Virus se nepochybně chová jinak, postihuje mladší pacienty,“ uvedl krajský koordinátor intenzivní péče v Královéhradeckém kraji Pavel Dostál. I zhoršování stavu pacientů je podle něj rychlejší. Smrtnost v tamních nemocnicích je podle něj 12,5 procenta.
Už minulý týden prezentoval ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek ve sněmovním zdravotnickém výboru modely nárůstu hospitalizací. Už při reprodukčním číslu odpovídajícím 1,2 hrozí podle něj vyčerpání kapacit v Praze a Středočeském, Královéhradeckém, Karlovarském a Ústeckém kraji. V krajích Plzeňském, Pardubickém a Libereckém se pak kapacity mohou vyčerpat v březnu. Současné reprodukční číslo je 1,18.
Padesát lůžek navíc pro intenzivní péči v Praze
Podle koordinátora intenzivní péče pro Prahu Tomáše Vymazala národní dispečink organizoval překlady už téměř 450 pacientů mezi nemocnicemi v krajích. „Na podzim bylo v nemocnicích 8000 nemocných. Teď máme 6500, ale dál to stoupá,“ řekl. V Praze bude podle něj volná kapacita intenzivní péče navýšena o dalších zhruba padesát lůžek.
Dominantně byli pacienti podle ředitele pražské zdravotnické záchranné služby Petra Koloucha, který se na koordinaci dispečinku podílí, odváženi z nemocnic v Karlovarském kraji. „Kraje, které nejvíc nabídly součinnost v absolutních číslech, jsou Praha a Ústecký kraj,“ uvedl.
