Společně s počtem lidí, u kterých se potvrdila nákaza covidem-19, postupně roste i množství pacientů v nemocnicích. Podle ministerstva má zdravotnictví v tuto chvíli dostatečné rezervy. Některé nemocnice se nechtějí vracet k postupu z jara, kdy budovaly speciální covidová oddělení, a tvrdí, že kapacit mají dost. Jiné pak vyhradily lůžka na klinikách, které mají jinou než infekční specializaci.
S potvrzenými případy poroste i počet hospitalizovaných, podle ministerstva jsou kapacity dostatečné
8 minut
Události: Kapacity nemocnic jsou podle ministerstva dostatečné
„Do relativně vysokého počtu pacientů je systém skutečně nachystán, aby zvládl ten narůstající počet pacientů, ale pokud bude nárůst počtu pacientů extrémně vysoký, tak se může stát, že v určité etapě systém bude muset čerpat z kapacity pro takzvaně necovidovou péči,“ upozornil ve čtvrtek vedoucí Klinické skupiny Covid Vladimír Černý.
„Proto je důležité sledovat vývoj masy pozitivně diagnostikovaných, protože on se nepromítne ihned. On se v těch nemocnicích promítá s určitým zpožděním,“ doplnil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Úřady ke čtvrtečnímu podvečeru uváděly 413 hospitalizovaných s koronavirem. Dosavadní maximum bylo na začátku dubna, kdy bylo hospitalizovaných 422. Ve vážném stavu je přes 70 pacientů.
Neobsazená je nyní čtvrtina míst na odděleních ARO a JIP a necelá třetina standardních lůžek s kyslíkem. Umisťují se na ně ale i pacienti ve vážném stavu, který s nákazou nesouvisí. Bude-li hospitalizovaných dál přibývat, hrozí omezení jiné péče. Podle propočtu ministerstva zdravotnictví je hranicí 1200 pacientů a 960 s vážným průběhem.
Scénáře nemocnic
Podle průzkumu ČT mezi fakultními a největšími krajskými nemocnicemi většina z nich pacienty s covidem přijímá, ať už na speciální oddělení nebo na infekční a plicní kliniky. Pacienty s těžší formou nemoci pak umisťují na izolovaná lůžka. Situace se liší místo od místa, někde hospitalizovaných v posledním týdnu přibývá, jinde se počet naopak příliš nemění.
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze má v současnosti v intenzivní péči 13 pacientů. Hospitalizovat zvládne i další. „Scénář do poslední chvíle hrajeme tak, aby každá klinika byla schopna se postarat o své pacienty s covidem podle toho, jakou mají další chorobu,“ říká ředitel nemocnice David Feltl. Vyčlenit by dokázali i další místa, podobně jako na jaře, museli by však omezovat jinou péči.
Zvláštní prostory už naopak mají v Nemocnici Na Bulovce, kde nyní leží na jednotce intenzivní péče tři pacienti, dalších 17 je v lepším stavu. „Máme vyčleněno jedno lůžkové oddělení na infekční klinice, máme preventivně jedno lůžkové oddělení na plicní klinice a zbytek nemocnice jede ve standardním režimu,“ uvedl ředitel Jan Kvaček. V případě potřeby by vyhradili na péči o covid pacienty i další kliniky.
Dosavadní kapacity už přestaly stačit ve Fakultní nemocnici Brno. Ta měla původně pro pacienty s koronavirem určené tři desítky lůžek, aktuálně vyčlenila další více než dvě desítky na klinice infekčních chorob.
Další brněnská nemocnice u svaté Anny se pak stará jen o pacienty s těžkým průběhem nemoci; mají pro ně pět lůžek, tři už jsou obsazená. „Kdyby došlo k nějakému daleko horšímu scénáři, tak jich budeme muset připravit mnohem více, stejně jako to bylo na jaře, souvisí to ale s tím, že bychom museli omezit plánovanou operativu,“ říká mluvčí nemocnice Dana Lipovská.
Obsazená jsou už téměř všechna covidová lůžka na infekční klinice v královéhradecké fakultní nemocnici. Z dvaceti zbývají volná dvě. Fakultní nemocnice proto vyzvala hejtmanství, aby další místa uvolnily také krajské nemocnice. Nově vzniklo dvacet covidových lůžek v Náchodě, Jičíně, Trutnově a ve Dvoře Králové nad Labem.
V uherskohradišťské nemocnici na oddělení ARO už přijímají jen covid-pozitivní pacienty. O ty ostatní se starají v jiných zdravotnických zařízeních v regionu.
Ve Slezské nemocnici v Opavě jsou v současnosti s koronavirem hospitalizovaní dva lidé. Na vyšší počty jsou prý připraveni. „Aspoň jedno oddělení jsme schopni pro covidové pacienty vyčlenit, je to minimálně 16 lůžek, máme JIP s šesti lůžky, část bychom mohli pro covidové pacienty uvolnit,“ uvedl primář infekčního oddělení opavské nemocnice Petr Kümpel. Infekční oddělení ale potřebují zachovat – i kvůli pacientům, kteří mají jiné nemoci.
Posílení trasování
Až 200 lidí má v příštích dnech posílit krajské hygienické stanice. Mnohde s rostoucím množstvím infikovaných nestíhají trasovat, tedy dohledávat jejich kontakty. Zatím s tím pomáhali vojáci a také medici z Hradce Králové, kterým ale začne semestr.
Ministerstvo zdravotnictví proto zaučuje další síly na výpomoc, například celníky nebo studenty biomedicíny z ČVUT. „Školení probíhá prakticky jeden den a ti lidé mohou okamžitě nastoupit a začít volat,“ popisuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
„Chvilku se učím, pak položím skripta, vezmu notebook a obvolávám lidi, doufám, že mě nevyrazí od zkoušek,“ říká armádní medička Kateřina Jersáková. Hygienikům napříč republikou pomáhá od března, tedy od počátku koronavirové krize. „Někteří mají hodně otázek, což chápu, a pak to trvá déle, a pak jsou hovory, kdy ti lidé nechtějí úplně spolupracovat,“ popisuje svou zkušenost.
Stejnou má i Jana Albertová z Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje. „Případy jsou od absolutního odevzdání se až po mírnou slovní agresivitu,“ říká. Takové telefonáty se protahují a zřejmě i proto hygienici někdy nestíhají všechny obvolat včas.
To, že by vláda nebo ministerstvo zdravotnictví promarnily čas v náboru lidí, kteří chybí na krajských hygienických stanicích, ministr zdravotnictví odmítá. „Čas jsme nepromarnili, reagujeme na aktuální situaci. Znovu říkám, už od prvního července, kdy nám vláda schválila navýšení peněz, navýšení počtu lidí v hygienických službách, tak ta místa obsazujeme,“ tvrdí Vojtěch.
