Část tuzemských nemocnic začíná omezovat neakutní péči. Ta urgentní ale funguje dál

Nahrávám video

Koronavirus začíná zasahovat do chodu některých nemocnic. Deset z více než dvou desítek velkých zdravotnických zařízení, které Česká televize oslovila, nějakým způsobem omezuje neakutní plánovanou péči. Vytíženým nemocnicím by tak za nouzového stavu mohli znovu pomoci medici. Těm ale i kvůli tomu, že do zdravotnických zařízení byli povoláni už na jaře, chybí praxe. Doufají tak, že si ji místo nástupu do zdravotnických zařízení budou moci na podzim doplnit.

Vůbec nejhorší situace je na Uherskohradišťsku, kde připadá 380 nakažených na 100 tisíc lidí. Nemocnice v Uherském Hradišti byla donedávna jediným místem v kraji, které o pacienty s koronavirem pečovalo, aktuálně jich tam leží 62.

Zařízení teď chybí hlavně anesteziologové, kteří už od minulého týdne chybí na operačních sálech. Na chirurgii proto zrušili všechny plánované neakutní zákroky, což je víc než polovina všech operací, které za měsíc dělají. Nejčastěji si musí počkat pacienti s křečovými žilami, s kýlou nebo lidé, kteří čekají na totální endoprotézu kyčle nebo kolena.

Ředitel nemocnice Petr Sládek proto v úterý požádal méně vytížené anesteziology o dočasnou výpomoc. „Kdyby se nám podařilo získat ty anesteziology, kteří by přišli k nám, tak je můžeme použít na uspávání na operačních sálech. Mohou to být i lékaři anesteziologové, kteří teď nevykonávají praxi,“ říká Sládek.

Sládek v Událostech, komentářích upřesnil, že v nemocnici momentálně chybí asi sto zdravotníků. „Z celkového objemu 1400 zaměstnanců je to poměrně vysoké číslo. Pokrýváte neschopenky těch, kteří jsou covid pozitivní, a ještě pokrýváte zvýšený přísun pacientů,“ poukázal. Nedostatek se týká kromě lékařů, zejména anesteziologů, také sester.

Podobným způsobem jako ta uherskohradišťská teď problém s organizací péče začaly řešit i další nemocnice včetně mnoha velkých. Že začnou odkládat neakutní zákroky, se ve čtvrtek rozhodli třeba v Pardubicích. Stejné rozhodnutí padlo i v brněnské fakultní nemocnici.

„Ke konci týdne nám z nějakých 25 sálů pojede nějakých patnáct až šestnáct, takže tu kapacitu zredukujeme, ale budeme se snažit redukovat opravdu ty výkony, které snesou odklad,“ říká zdravotnický náměstek Fakultní nemocnice Brno Ondřej Ludka.

Chybí personál i lůžka

Dvaadvacet lůžek na rehabilitačním oddělení se v Brně ráno změnilo na takzvanou covid jednotku. Podle přednosty infekční kliniky Petra Husy se situace překotně změnila, tamní lékaři mají za sebou velmi náročný víkend.

„Od pátku druhého do neděle čtvrtého jsme přijali 26 pacientů, což do té doby byla věc naprosto nevídaná a vyžadovalo to obrovské nasazení,“ popisuje Husa. Na jednotce intenzivní péče se v brněnské fakultní nemocnici starají o pět lidí ve vážném stavu, dalších 62 je na běžných odděleních.

V sousední nemocnici u svaté Anny není ani takový problém nedostatek lůžek jako personálu. V tuto chvíli mají 51 pozitivních zdravotníků. Omezili proto zákroky na ortopedii. „Snažíme se teď neodkládat ty, které byly již odloženy v první vlně pandemie,“ přibližuje mluvčí Fakultní nemocnice u sv. Anny Dana Lipovská.

Česká televize oslovila 21 nemocnic po celé zemi, v jedenácti z nich se zatím daří péči zorganizovat tak, aby zákroky plošně rušit nemusely. Všude ale počítají, že se situace může rychle změnit. To potvrzuje i ministerstvo, očekává to zvlášť u velkých špitálů.

„Dá se čekat, že omezení nějakým způsobem být musí, jinak by nemohli přijmout tolik pacientů,“ uvádí hlavní koordinátor klinické skupiny Covid ministerstva zdravotnictví Vladimír Černý. Přesná data chce získat do konce týdne. Třeba podle šéfa uherskohradišťské nemocnice nebudou v dalších dnech rozhodovat kapacity lůžek, ale síly zdravotníků, a ty v náročném provozu rychle docházejí.

Není to jen lehké onemocnění, varují infektologové

Vzhledem k vývoji pandemie zveřejnila skupina infektologů výzvu, aby lékařská veřejnost, která se nespecializuje na infekční nemoci nevydávala prohlášení, která jsou podle jejích signatářů matoucí.

„Lidé by měli poslouchat ty, kteří o problematice vědí nejvíce. Tak jako kardiochirurgové vědí nejvíce o problematice koronárních bypassů, eventuelně jiných kardiochirurgických problematikách a stomatologové znají svou problematiku, co se týče dentální hygieny, chrupu, extrakce zubů, tak my prezentujeme veřejnosti, jak to vypadá s covidovými pacienty a covidem jako takovým,“ uvedl spoluautor výzvy, vedoucí lékař JIP na Klinice infekčního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava Jiří Sagan.

Zdůraznil, že covid-19 není vždy lehké onemocnění a také rozhodně nejde o nemoc, která by na životě ohrožovala jen nejstarší generace. Od jara se podle Sagana situace změnila a jestliže tehdy končili v nemocnicích s covidem-19 spíše lidé kolem osmdesáti, devadesáti let, dnes jsou to spíše šedesátníci. „Covid není jenom lehké onemocnění. Když se pacient dostane do nemocnice, tak jeho prognóza je velmi nejistá,“ varoval lékař.

Také podle ředitele příbramské nemocnice Stanislava Holobrady není samozřejmé, že ten, kdo nespadá do rizikové kategorie a nakazí se novým typem koronaviru, bude mít lehký průběh onemocnění. Jmenoval případ pacienta ve věku pod padesát let, který nespadá do žádné rizikové kategorie, a přesto skončil na umělé plicní ventilaci. Jiří Sagan vyzval veřejnost, aby si přišla vyzkoušet jednu směnu na covidové jednotce po boku infektologů.

Nahrávám video

Aby medikům nechyběla potřebná praxe kvůli nasazení proti epidemii

Pokud se bude nedostatek zdravotníků stupňovat, mohla by je vláda doplnit z řad mediků, umožňuje to od pondělí platný nouzový stav. Týkalo by se to zřejmě znovu posledních dvou ročníků. Jenže studentům chybí obecná praxe, a to paradoxně kvůli jarní výpomoci v nemocnicích během první vlny epidemie.

„Bylo to náročné, chodila jsem hlavně na noční směny, ale naučila jsem se toho hodně,“ popisuje studentka lékařství Dominika Rieglová, jak na jaře pomáhala v nemocnici. Kvůli tomu ale zanedbala dva měsíce praxe, přitom se v současné době připravuje na státnice.

„Studenti lékařské fakulty byli převážně na pracovištích odborně zaměřené na zdravotnictví, ale nedostávali tu výuku, kterou potřebovali,“ potvrzuje její zkušenost i děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Martin Repko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 7 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Policie obvinila z vraždy mladíka, který napadl dívku u školy v Pardubicích

Pardubičtí kriminalisté obvinili z vraždy mladíka, který ve čtvrtek napadl dívku v blízkosti Střední průmyslové školy chemické (SPŠCH) v Pardubicích. Policie to uvedla na síti X. Těžce zraněná po převozu do nemocnice zemřela. Oběť i podezřelý byli podle médií studenti průmyslovky a mladiství.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rakousko bude dál kontrolovat hranice, dopravu to nezdrží, řekl Metnar

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.
před 13 hhodinami

Členské státy EU finálně schválily nová pravidla na ochranu psů a koček

Členské státy EU v pátek finálně schválily nový právní předpis, jehož cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci a sledovatelnost. Informovala o tom Rada EU. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy. Norma zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích. Opatření jsou namířená hlavně proti takzvaným množírnám.
před 14 hhodinami
Načítání...