Část tuzemských nemocnic začíná omezovat neakutní péči. Ta urgentní ale funguje dál

Nahrávám video

Koronavirus začíná zasahovat do chodu některých nemocnic. Deset z více než dvou desítek velkých zdravotnických zařízení, které Česká televize oslovila, nějakým způsobem omezuje neakutní plánovanou péči. Vytíženým nemocnicím by tak za nouzového stavu mohli znovu pomoci medici. Těm ale i kvůli tomu, že do zdravotnických zařízení byli povoláni už na jaře, chybí praxe. Doufají tak, že si ji místo nástupu do zdravotnických zařízení budou moci na podzim doplnit.

Vůbec nejhorší situace je na Uherskohradišťsku, kde připadá 380 nakažených na 100 tisíc lidí. Nemocnice v Uherském Hradišti byla donedávna jediným místem v kraji, které o pacienty s koronavirem pečovalo, aktuálně jich tam leží 62.

Zařízení teď chybí hlavně anesteziologové, kteří už od minulého týdne chybí na operačních sálech. Na chirurgii proto zrušili všechny plánované neakutní zákroky, což je víc než polovina všech operací, které za měsíc dělají. Nejčastěji si musí počkat pacienti s křečovými žilami, s kýlou nebo lidé, kteří čekají na totální endoprotézu kyčle nebo kolena.

Ředitel nemocnice Petr Sládek proto v úterý požádal méně vytížené anesteziology o dočasnou výpomoc. „Kdyby se nám podařilo získat ty anesteziology, kteří by přišli k nám, tak je můžeme použít na uspávání na operačních sálech. Mohou to být i lékaři anesteziologové, kteří teď nevykonávají praxi,“ říká Sládek.

Sládek v Událostech, komentářích upřesnil, že v nemocnici momentálně chybí asi sto zdravotníků. „Z celkového objemu 1400 zaměstnanců je to poměrně vysoké číslo. Pokrýváte neschopenky těch, kteří jsou covid pozitivní, a ještě pokrýváte zvýšený přísun pacientů,“ poukázal. Nedostatek se týká kromě lékařů, zejména anesteziologů, také sester.

Podobným způsobem jako ta uherskohradišťská teď problém s organizací péče začaly řešit i další nemocnice včetně mnoha velkých. Že začnou odkládat neakutní zákroky, se ve čtvrtek rozhodli třeba v Pardubicích. Stejné rozhodnutí padlo i v brněnské fakultní nemocnici.

„Ke konci týdne nám z nějakých 25 sálů pojede nějakých patnáct až šestnáct, takže tu kapacitu zredukujeme, ale budeme se snažit redukovat opravdu ty výkony, které snesou odklad,“ říká zdravotnický náměstek Fakultní nemocnice Brno Ondřej Ludka.

Chybí personál i lůžka

Dvaadvacet lůžek na rehabilitačním oddělení se v Brně ráno změnilo na takzvanou covid jednotku. Podle přednosty infekční kliniky Petra Husy se situace překotně změnila, tamní lékaři mají za sebou velmi náročný víkend.

„Od pátku druhého do neděle čtvrtého jsme přijali 26 pacientů, což do té doby byla věc naprosto nevídaná a vyžadovalo to obrovské nasazení,“ popisuje Husa. Na jednotce intenzivní péče se v brněnské fakultní nemocnici starají o pět lidí ve vážném stavu, dalších 62 je na běžných odděleních.

V sousední nemocnici u svaté Anny není ani takový problém nedostatek lůžek jako personálu. V tuto chvíli mají 51 pozitivních zdravotníků. Omezili proto zákroky na ortopedii. „Snažíme se teď neodkládat ty, které byly již odloženy v první vlně pandemie,“ přibližuje mluvčí Fakultní nemocnice u sv. Anny Dana Lipovská.

Česká televize oslovila 21 nemocnic po celé zemi, v jedenácti z nich se zatím daří péči zorganizovat tak, aby zákroky plošně rušit nemusely. Všude ale počítají, že se situace může rychle změnit. To potvrzuje i ministerstvo, očekává to zvlášť u velkých špitálů.

„Dá se čekat, že omezení nějakým způsobem být musí, jinak by nemohli přijmout tolik pacientů,“ uvádí hlavní koordinátor klinické skupiny Covid ministerstva zdravotnictví Vladimír Černý. Přesná data chce získat do konce týdne. Třeba podle šéfa uherskohradišťské nemocnice nebudou v dalších dnech rozhodovat kapacity lůžek, ale síly zdravotníků, a ty v náročném provozu rychle docházejí.

Není to jen lehké onemocnění, varují infektologové

Vzhledem k vývoji pandemie zveřejnila skupina infektologů výzvu, aby lékařská veřejnost, která se nespecializuje na infekční nemoci nevydávala prohlášení, která jsou podle jejích signatářů matoucí.

„Lidé by měli poslouchat ty, kteří o problematice vědí nejvíce. Tak jako kardiochirurgové vědí nejvíce o problematice koronárních bypassů, eventuelně jiných kardiochirurgických problematikách a stomatologové znají svou problematiku, co se týče dentální hygieny, chrupu, extrakce zubů, tak my prezentujeme veřejnosti, jak to vypadá s covidovými pacienty a covidem jako takovým,“ uvedl spoluautor výzvy, vedoucí lékař JIP na Klinice infekčního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava Jiří Sagan.

Zdůraznil, že covid-19 není vždy lehké onemocnění a také rozhodně nejde o nemoc, která by na životě ohrožovala jen nejstarší generace. Od jara se podle Sagana situace změnila a jestliže tehdy končili v nemocnicích s covidem-19 spíše lidé kolem osmdesáti, devadesáti let, dnes jsou to spíše šedesátníci. „Covid není jenom lehké onemocnění. Když se pacient dostane do nemocnice, tak jeho prognóza je velmi nejistá,“ varoval lékař.

Také podle ředitele příbramské nemocnice Stanislava Holobrady není samozřejmé, že ten, kdo nespadá do rizikové kategorie a nakazí se novým typem koronaviru, bude mít lehký průběh onemocnění. Jmenoval případ pacienta ve věku pod padesát let, který nespadá do žádné rizikové kategorie, a přesto skončil na umělé plicní ventilaci. Jiří Sagan vyzval veřejnost, aby si přišla vyzkoušet jednu směnu na covidové jednotce po boku infektologů.

Nahrávám video

Aby medikům nechyběla potřebná praxe kvůli nasazení proti epidemii

Pokud se bude nedostatek zdravotníků stupňovat, mohla by je vláda doplnit z řad mediků, umožňuje to od pondělí platný nouzový stav. Týkalo by se to zřejmě znovu posledních dvou ročníků. Jenže studentům chybí obecná praxe, a to paradoxně kvůli jarní výpomoci v nemocnicích během první vlny epidemie.

„Bylo to náročné, chodila jsem hlavně na noční směny, ale naučila jsem se toho hodně,“ popisuje studentka lékařství Dominika Rieglová, jak na jaře pomáhala v nemocnici. Kvůli tomu ale zanedbala dva měsíce praxe, přitom se v současné době připravuje na státnice.

„Studenti lékařské fakulty byli převážně na pracovištích odborně zaměřené na zdravotnictví, ale nedostávali tu výuku, kterou potřebovali,“ potvrzuje její zkušenost i děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Martin Repko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 6 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 7 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 8 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.