Nakažených zdravotníků rychle přibývá. Vláda zřejmě znovu povolá na pomoc mediky

5 minut
Události: Nedostatek personálu ve zdravotnictví
Zdroj: ČT24

Aktuální počet zdravotníků nakažených covidem-19 je podle dat České lékařské komory (ČLK) za týden skoro dvojnásobný. Jejich počet se zvýšil z 2480 na 4432. Lékařů mezi nimi bylo 978, zdravotních sester 1862. Podle dřívějšího vyjádření ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) se v zaměstnání nakazila desetina z nově pozitivních lékařů a 17 procent sester. Ministr varoval, že kapacity zdravotnictví jsou omezeny i počty zaměstnanců. Plánuje proto povolat do boje proti koronaviru, stejně jako na jaře, mediky.

Mělo by se primárně jednat o starší studenty medicíny, kteří by mohli svojí pomocí ulevit zatíženému zdravotnickému systému. Prymula opatření, které umožní povolání mediků, předložil vládě v pondělí. „Abychom mohli povolávat studenty zdravotnických profesí v posledních ročnících přípravy. V magisterských oborech půjde o šesté, případně páté ročníky, v bakalářských oborech poslední ročníky,“ upřesnil Prymula na pátečním brífinku po jednání vlády. 

Podle dat Českého statistického úřadu je v Česku 50 tisíc lékařů a přes 117 tisíc zdravotníků bez lékařského vzdělání. Na jaře medici pracovali zejména na odběrových místech, ale i v nemocnicích, na hygienických stanicích nebo v domovech pro seniory jako dobrovolníci. Někde zůstali i přes léto, na dalších místech nastupují znovu od září.

Prymula také vyzval zdravotníky pracující v jiných profesích: „Chci vyzvat všechny, kteří jsou zdravotníci, byť v tuto chvíli v jiných profesích, ale jsou ochotni nám pomoci, aby tak učinili.“

Podle odborníků je nedostatek odborného personálu spolu s nedostatkem lůžek pro péči o nakažené s vážným průběhem nemoci covid-19 největším rizikem současného velkého nárůstu pozitivně testovaných. Podle ministra je udržení kapacit hlavním cílem současných i budoucích opatření proti nekontrolovanému šíření viru.

„V současnosti je matematická jistota, že se v nejbližších dnech bude situace dále zhoršovat. Musíme udělat vše pro to, aby zdravotnictví pod náporem pacientů s covidem-19 nezkolabovalo,“ uvedl k nárůstu počtu nakažených lékařů prezident ČLK Milan Kubek.

Nemocnice na pokraji sil

Některé nemocnice už začaly kvůli rychle narůstajícím počtům hospitalizovaných omezovat naplánovanou či odložitelnou zdravotní péči. Podle zkušeností z jara i ze zahraničí se lidé do nemocnice dostávají nejčastěji týden od pozitivního testu, je jich asi dvě až čtyři procenta ze všech testovaných. Za další týden až deset dní se stav může asi u čtvrtiny z nich zhoršit natolik, že budou potřebovat intenzivní péči.

Lékařů intenzivní péče je v Česku asi čtyři tisíce, sester 15 500. Lůžek na odděleních intenzivní péče bylo letos v březnu kolem 4450. Tehdy lékaři uvedli, že české zdravotnictví zvládne 33 tisíc hospitalizovaných s covidem-19.

„Pokud by současný trend přibývání, který se téměř blíží exponenciálnímu růstu, nadále pokračoval, bude během několika týdnů mít zdravotnictví těžký problém,“ říká přednosta Kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. Lékařské fakulty UK Petr Widimský o nakažených zdravotnících. Podle něj se stále pohybujeme na zvladatelné úrovni, ale pokud by počet zdravotníků pozitivních na covid-19 přibýval stejným tempem, mohla by se situace během několika týdnů stát nezvladatelnou.

„Momentálně jsme na pomyslném metru závažnosti od 1 do 5 na zhruba prvním či druhém stupni, pokud bude ale současný trend pokračovat, mohli bychom se dostat až na ten pátý,“ varuje. Widimský tvrdí, že převážně se zdravotníci nakazí doma nebo mezi lidmi, ne v nemocnicích. Pravidla jsou tam totiž natolik přísná, že je riziko přenosu minimální.

Případ Zlína a Uherského Hradiště

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně řeší kromě početného nárůstu hospitalizovaných pacientů právě i kritický nedostatek zdravotníků. Ten je už tak velký, že se sama nemocnice rozhodla přes sociální sítě vyhledat pomoc z řad mediků.

„Vážení zdravotníci, studenti medicíny nebo jiných zdravotnických oborů, v Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně máme nyní velký nárůst pacientů s potvrzenou nákazou covid-19 a jsme nuceni na vyhrazená pracoviště centralizovat náš kmenový personál. Potřebujeme však výpomoc zejména na odděleních, která tento personál uvolní. Prosíme všechny ochotné zdravotníky, kteří nám chtějí pomoci, aby nás kontaktovali na e-mailu: jana.pajak@bnzlin.cz. Následně se vám ozveme zpět a domluvíme se na konkrétní formě pomoci. Všem předem děkujeme,“ píše zlínská nemocnice na svém facebookovém profilu.

Podle předsedkyně odborového svazu zdravotníků ve zlínské nemocnici Martiny Hvozdenské zatím nemocnice nedosáhla kritického bodu, kdy by bylo ohroženo její fungování a zdraví a bezpečnost pacientů. Situace je ale vážná a rychle se zhoršuje, proto nemocnice sáhla pro jistotu k tomuto kroku.

Krajská nemocnice Tomáše Bati není jediná ve Zlínském kraji, která se dostává na pokraj svých možností. O výpomoc požádala i nemocnice v Uherském Hradišti, kde rychle přibývá počet hospitalizovaných pacientů.

„Epidemiologická situace v okrese Uherské Hradiště je mimořádně závažná. Predikce přísunu covidových pacientů jak na standardní, tak na intenzivní lůžka uherskohradišťské nemocnice, jsou alarmující. Jsme nuceni omezovat neakutní péči a vytvářet lůžkové i personální kapacity ke zvládnutí probíhající krize,“ oznámil na Facebooku ředitel nemocnice v Uherském Hradišti Petr Sládek. Dodal, že cílem těchto opatření je udržet akutní péči.

Zlínský kraj je v celkovém počtu nakažených na 100 tisíc obyvatel třetí nejhůře zasažený. Podle ministerstva zdravotnictví se v regionu novým typem koronaviru nakazilo 1102 lidí ze 100 tisíc. Nejvíce nakažených je stále v Praze, připadá tam 1754 potvrzených nákaz na 100 tisíc obyvatel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Bratislavě jednají ministři obrany Česka a Slovenska

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci Zůna. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. V otázce Grónska věří Česko i Slovensko, že vše podaří vyřešit jednáním na diplomatické úrovni. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 21 mminutami

Senát v prvním kole volby nezvolil adepty na ombudsmana

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu zabývá Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou. V prvním kole Senát žádného z kandidátů nezvolil, ve druhém bude vybírat mezi Kostolanskou, Laurenčíkovou, Schormem a Jaromírem Jirsou. Výsledek druhého kola hlasování oznámí po polední pauze ve 14:00.
03:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 3 hhodinami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 5 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 6 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 6 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 7 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 7 hhodinami
Načítání...