Vyšší nárůst nakažených se v nemocnicích projeví se zpožděním. Kvůli možnému náporu se hledají záložní lůžka

Kvůli rostoucímu počtu hospitalizovaných omezují nemocnice neakutní plánovanou péči. Podle některých prognóz zdravotních statistiků může být za týden ve vážném stavu hospitalizovaných až 500 lidí. Na konci měsíce pak jeden tisíc. Ministerstvo proto průběžně sleduje kapacity lůžek v nemocnicích.

Video Události
video

Události: Nemocnice omezují neakutní péči

Ve velmi vážném stavu s covidem je teď v jihlavské nemocnici napojených na ventilaci deset lidí. Volné přístroje zde ještě mají. „Problém je, že přibývá zhruba jeden pacient na ventilátor za dva dny,“ řekl vedoucí lékař anesteziologického úseku Nemocnice Jihlava Bohdan Trnka.

Zdravotní sestra Lenka Křepelová oceňuje pomoc sestřiček z jiných oddělení. „Jsme jim hrozně vděčné, že se můžeme třeba prostřídat.“

Kvůli koronaviru také omezují neakutní péči. Zatím zhruba na dva týdny. Všechny ambulance pak zůstávají otevřené. „Všechny odložitelné operace jsme odložili. Jsou to vlastně plánované zákroky, které pacienta neohrozí na zdraví, jedná se například o plánované ortopedické operace,“ vysvětlila mluvčí této nemocnice Monika Zachrlová.

Rezervy ještě jsou. Bude ale záležet na dalším vývoji

Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) nyní ještě rezervy jsou. Záležet bude na denních přírůstcích nakažených. „Za ten měsíc potřebujeme stabilizovaný stav, byť by to bylo na takto vysoké úrovni třeba čtyř tisíc, ale tam už ten problém nevzniká. Pokud by počty stoupaly na počty šest, sedm, osm tisíc denně, tak je logické, že bychom se v horizontu čtyř týdnů dostali do problémů kapacity systému,“ řekl ministr. 

Tlak na zdravotnické kapacity očekává i předseda Ústředního krizového štábu a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Přes všechna ta opatření, která byla nastavena, křivka stále roste, což s nějakým časovým odstupem bude vytvářet tlak na zdravotnické kapacity.“

Krizový štáb hledá záložní lůžka. Ve hře jsou i hotely

Krizový štáb nyní jedná s Prahou o zajištění záložních lůžkových kapacit. Následovat mají i další kraje. Kvůli zajištění zdravotnického personálu bude podle Hamáčka nutné nařídit pracovní povinnost medikům.

V Praze se podle Hamáčka zatím debatuje o rezervní kapacitě tisíc lůžek. Měla by být ve čtyřech kategoriích – závažná a lehká lékařská péče, lidé, kteří nepotřebují trvalou péči, ale pouze dohled, a lidé, kteří potřebují izolaci, ale nemají podmínky k jejímu zajištění.

Pro první dvě kategorie je nutné zajistit místa v nemocnicích a podle vicepremiéra se jedná o otevření nepoužívaných pavilonů, případně o zahuštění lůžek nebo o využívání kapacit středočeských nemocnic.

U třetí a čtvrté kategorie by bylo možné využít i zařízení hotelového typu, Hamáček řekl, že se s nimi jedná i o formě kompenzace a po nalezení dohody požádá ministerstvo financí o uvolnění potřebných peněz.

Ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Fetl uvedl v pořadu Devadesátka ČT24, že nárůst onemocnění se projeví na růstu hospitalizací v nemocnicích se zpožděním dvou až tří týdnů. Zdůraznil, že se mu nechce rozdělovat pacienty na covidové a necovidové. Do poslední možné chvíle se tak nemocnice bude snažit udržet provoz i pro ostatní pacienty. 

Ředitel také poznamenal, že „italský scénář“ nastal v Česku na jaře pro necovidové pacienty, protože se o ně zastavila péče.