O lockdownu teď nerozhodneme, říká Havlíček

V sobotu přibylo v České republice 8713 potvrzených případů koronaviru. Jde o nejvyšší nárůst o víkendovém dni a celkově čtvrtý nejvyšší počet za jediný den od začátku epidemie. Pozitivní test na koronavirus měl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Česko požádalo EU o humanitární materiální pomoc. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) by země nečelila problémům, kdyby se 1. září neotevřely školy a zavedl se lockdown. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) vláda v příštím týdnu nehodlá o lockdownu rozhodovat.

  • 22:48

    Ve Francii se za posledních 24 hodin prokázala nákaza koronavirem u 35 641 lidí. Jedná se o pokles oproti dni předtím, kdy se infekce potvrdila u bezmála 48 tisíc osob. Počet zemřelých s covidem-19 tam vzrostl o 224 na celkových 36 788 od začátku pandemie, napsala agentura Reuters.

  • 21:40

    Ve snaze zpomalit šíření koronavirové nákazy vyhlásí Portugalsko uzávěru na většině svého území. Platit začne od středy, uvedl premiér António Costa.

  • 20:14

    Britská vláda zavede kvůli koronaviru v Anglii měsíční plošnou uzávěru. Fungovat budou jen nezbytné služby, omezeny budou i společenské kontakty.

„Kdybychom 1. září tu republiku zavřeli, tak dneska žádný virus neřešíme, protože by po 14 dnech totálního lockdownu zmizel,“ prohlásil v diskuzním pořadu TV Prima vicepremiér Jan Hamáček. Nikdo však podle něj neměl k 1. září taková data ani odvahu, aby něco takového udělal. Otevření prvního stupně základních škol od začátku listopadu bude podle jeho názoru velmi složité.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) avizoval, že v následujícím týdnu kabinet o lockdownu, tedy úplném uzavření, jednat nebude. Sbor ministrů podle ministra dopravy počká na vývoj situace do 2. listopadu.

Kombinace posledních vládou zvolených opatření, pokud je lidé budou dodržovat, by podle Hamáčka mohla snížit takzvané reprodukční číslo šíření nákazy o 30 až 40 procent, což by mělo v první fázi stačit. Reprodukční číslo, které popisuje průměrný počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného, podle informací z pátku mírně kleslo z víkendových 1,5 na současných 1,4.

Česko žádá EU o humanitární pomoc

Klíčovým momentem bude podle Hamáčka konec příštího týdne, středa až pátek, kdy se uvidí, zda čísla mají tendenci klesat, či nikoli. „Ta situace je složitá, nicméně před jakýmkoli dalším rozhodnutím je třeba pět šest dní počkat,“ míní Hamáček. Pokud by zvolená taktika nezabrala, pak podle něj vládě mnoho možností nezbývá. „Tam je prostě jenom nějaká forma lockdownu (uzavření ekonomiky),“ shrnul.

Česko v neděli požádalo členy Evropské unie o poskytnutí materiální humanitární pomoci kvůli šíření koronaviru. „Jedná se o plicní ventilátory a přístroje pro podporu plicních funkcí,“ uvedl na Twitteru Hasičský záchranný sbor, skrze nějž žádost odešla.

První nákaza koronavirem ve vládě

První případ covidu-19 testy prokázaly ve Strakově akademii. Pozitivní test měl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). „V rámci plnění pracovních povinností dodržoval pan ministr veškerá preventivní opatření, včetně nošení roušky a dodržovaní rozestupu při všech osobních jednáních,“ nechal se slyšet mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Více informací po domluvě s ministrem nebude poskytovat.

Toman se ve přitom středu v Lánech setkal s prezidentem Milošem Zemanem. Jednali spolu například o koronavirových opatřeních nebo o rozpočtu ministerstva zemědělství na příští rok. „Opatření byla dodržena, pan prezident není ohrožen,“ sdělil Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.

V domácí izolaci byli už dříve například ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) nebo ministr dopravy a průmyslu a obchodu Havlíček. Kvůli pozitivnímu testu hlavní hygieničky Jarmily Rážové byl v karanténě tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Na konci srpna se koronavirus potvrdil v Poslanecké sněmovně. Pozitivně byla testována bývalá ministryně obrany a pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) a více než deset poslanců bylo týden v karanténě.

V pátek padl celkový rekord, v sobotu víkendový

V neděli přibylo zatím 2661 případů, asi o 1600 méně než ve stejnou dobu v sobotu. Počet úmrtí se od ranních údajů zvýšil o 50 na celkových 1402 zemřelých.

Hospitalizovaných bylo v sobotu podle dat ministerstva zdravotnictví 3519 pacientů. To je o 104 více než pátek.

Od začátku března, kdy se v zemi objevily první případy covidu-19, se koronavirem nakazilo už téměř 171 tisíc lidí, přes 98 tisíc odhalily laboratoře v říjnu. V polovině tohoto týdne se denní přírůstky poprvé dostaly přes hranici 9000, v pátek pak přes 11 tisíc pozitivních testů. Víkendový rekord dosud držela minulá sobota 10. října se 4636 případy. Tuto sobotu přibylo 8713 nakažených lidí.

Počet úmrtí se proti konci září zdvojnásobil, počet hospitalizovaných s koronavirem už je více než trojnásobný a pacientů ve vážném stavu je také trojnásobek.

V tomto týdnu počty případů nemoci covid-19 v tuzemsku třikrát překonaly rekord a podle údajů deníku The New York Times je Česká republika podle počtu případů nakažených na 100 tisíc obyvatel za uplynulý týden na druhém místě ve světě. Stejně tomu bylo i před týdnem. 

Vojáci v Hradci Králové nakládají materiál pro polní nemocnici
Zdroj: Josef Vostárek/ČTK

Armáda pokračuje s přípravou polní nemocnice, kterou postaví v pražských Letňanech. Už v sobotu začali vojáci nakládat část materiálu v Hradci Králové, konvoj zamířil do metropole v neděli ráno, v pondělí potom vyjede jeho hlavní část. V Letňanech už je první část organizačního týmu vojáků. Zařízení, které má sloužit jako záložní pro pacienty s mírnějším průběhem nemoci, má být připravené 25. října.

Vojáci v hlavním městě připraví deset intenzivních a 80 standardních lůžek, operační sál, jednotky intenzivní péče, laboratoře a rentgeny, součástí je i deset ventilačních stanic na jednotce intenzivní péče. Na vybavení záložní nemocnice se bude podílet i Správa státních hmotných rezerv, která dodá přes 300 lůžek. Armáda má k dispozici asi 200 zdravotníků a dalších 60 lidí na technické zajištění.

Do Prahy se v neděli sjely také stovky policistů z celé republiky. Důvodem je chystaný protest odpůrců vládních opatření kvůli koronaviru, ke kterým se připojili fotbaloví a hokejoví fanoušci. Policisté kvůli protestu provedli dle svého prohlášení desítky kontrol. „Při kontrolách policisté nalezli pyrotechniku, boxery, teleskopické obušky, střelnou zbraň a další předměty,“ napsali na Twitteru.

Ministr vnitra Jan Hamáček účastníky v pátek vyzval k pokojnému průběhu a dodržení pravidel. V ČT řekl, že podle informací policie se ukazuje, že úmysl pokojně demonstrovat může být zneužit ze strany fotbalových chuligánů. „Obávám se, že jejich cílem není demonstrovat, ale vyvolat násilí. Chtěl bych před tím varovat,“ prohlásil vicepremiér.

Záměr protestujících v sobotu kritizoval policejní prezident Jan Švejdar. „Kvůli této události jsme nuceni povolat z celé republiky stovky policistů. V době, kdy každý den přichází policejní sbor přibližně o 250 až 300 policistů, kteří onemocní covidem nebo jsou umístění do karantény. Že si toto vše organizátoři a účastníci protestu neuvědomují, mě mrzí. Že tím dojde k ohrožení života a zdraví mnoha dalších lidí, mě děsí,“ napsal Švejdar na Twitteru. 

V sobotu se kvůli koronavirovým opatřením sešlo několik stovek fotbalových fanoušků a příznivců krajní pravice před úřadem slovenské vlády v Bratislavě. Policisté proti radikálům, kteří na ně házeli kameny a láhve, použili slzný plyn a vodní dělo, informoval deník SME. Podle deníku se ve slovenské metropoli sešlo přibližně 400 až 500 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...