V Hředlích u Berouna otevřeli nový domov pro seniory v prostorách někdejší vojenské záložní nemocnice. Ta vznikla v 70. letech minulého století jako jedno z tajných zařízení, která měla být v případě války nebo epidemie připravena k okamžitému použití. Podobných objektů bylo v Česku více než deset, většina z nich však skončila v havarijním stavu. Některé ale nyní získávají nové využití.
Síť Clementas otevřela v Hředlích na Berounsku domov pro 186 seniorů. „Budova, která dříve sloužila jako záložní nemocnice, měla být připravena pro případ třetí světové války nebo rozsáhlé epidemie. K tomu účelu ale nakonec nikdy nesloužila,“ popsala provozní ředitelka domovů Clementas Věra Husáková. Podle ní musel objekt projít rozsáhlou proměnou.
„Zrekonstruovali jsme pokoje, sesterny, společenské prostory i zázemí pro personál. Součástí je také kino, kaple, tělocvična a terapeutická zahrada,“ vyjmenovala Husáková. Klientům bude k dispozici praktický lékař i psychiatr. Přestavba trvala čtyři roky.
Chátrající objekt využili i filmaři
Čtyřpatrová nemocnice ve Hředlích byla až do listopadové revoluce přísně střeženým objektem. V době hrozby ptačí chřipky kolem roku 2005 přešel areál pod organizaci Zdravotní zabezpečení krizových stavů a měl opět sloužit jako záložní nemocnice s kapacitou až pěti set lůžek. Ani tehdy však zařízení nepřijalo jediného pacienta. Budova více než půl století chátrala, občas ji využívali i filmaři.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových převzal objekt od ministerstva zdravotnictví na základě usnesení vlády z roku 2015, které rozhodlo o změně příslušnosti hospodaření se státním majetkem. Nemovitost byla nabídnuta ostatním státním institucím, žádná z nich však neprojevila zájem. Úřad proto vyhlásil výběrové řízení s aukcí na prodej a areál nakonec přešel do soukromých rukou.
Další podobná zařízení
Většinu bývalých záložních nemocnic v posledních letech koupily právě soukromé firmy. Společnost Clementas zrekonstruovala podobné objekty v Mlékovicích u Kolína a ve Vizovicích na Zlínsku, kde rovněž otevřela centra pro seniory.
Opuštěná záložní nemocnice se nachází také v Jílovém u Prahy. Roku 2006 ji resort zdravotnictví převedl do správy pražské Nemocnice Na Homolce. O dva roky později zde mělo vzniknout muzeum zdravotnické techniky, do roku 2010 se následně v areálu skladovaly historické sanitní vozy. Poté objekt dlouhá léta chátral.
„Lidé v okolí si stěžovali, že je tam neustále hluk, odpalovaly se ohňostroje ze střechy. Bylo to nebezpečné a obtěžující,“ popsal stav ruiny starosta Jílového u Prahy Pavel Pešek. Nedávno zde začaly stavební práce a budova se mění na bytový dům se šedesáti byty.
Kryt pod pražskou nemocnicí
V tuzemsku vzniklo v 70. letech minulého století více než deset podobných objektů. S jejich provozem se počítalo ještě v 90. letech, některé měly kapacitu až pět set pacientů. Na přelomu tisíciletí se však od plánu upustilo. Největší síť záložních nemocnic byla vybudována ve středních Čechách – v bezpečné vzdálenosti od Prahy, aby byly využitelné i v případě jaderného útoku na hlavní město. „Jejich význam byl sporný, protože nikdy nebyly aktivovány. Už v závěru minulého režimu chyběly prostředky na jejich údržbu,“ připomněl vojenský historik Jan Šach.
Zřejmě jediným zařízením tohoto typu, které je stále schopné plného provozu v případě válečného konfliktu, přírodní katastrofy či teroristického útoku, je podzemní kryt v areálu Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Jde o tlakově odolný úkryt vybudovaný jako chráněné zdravotnické pracoviště. Až do roku 1990 spadal objekt do kategorie „přísně tajné“.
Lůžka pro nemocné na výstavišti
Záložní nemocnice se v Česku znovu objevily v době pandemie covidu-19. V roce 2020 vznikla v pavilonu G2 brněnského výstaviště záložní nemocnice s lůžky pro pacienty, o které se starali zdravotníci Fakultní nemocnice Brno a dobrovolníci z Českého červeného kříže. Armáda zároveň postavila a vybavila polní nemocnici v pražských Letňanech.
