Stát se zbavuje areálu záložní nemocnice v Hředlích na Berounsku, která měla sloužit normalizačnímu Československu v případě války nebo epidemie. Rozlehlý areál, jejž nikdy nikdo nepoužil, prodává Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových za čtyřicet milionů korun.
V malé obci nedaleko středočeských hradů Žebrák a Točník vznikla záložní nemocnice v roce 1974. V normalizačním Československu měla fungovat jako záložní zdravotnický areál, který by v případě ozbrojeného konfliktu nebo pandemie dokázal obsloužit zhruba pět set pacientů a fungovat by mohl začít prakticky okamžitě.
Tři pětipatrové budovy na dvouhektarovém pozemku na okraji Hředlí disponují kompletním technickým zázemím, lůžkovými pokoji, heliportem i vybavenými operačními sály, které nikdy nikdo nevyužil.
Ještě na začátku nového tisíciletí se o objektu mluvilo jako o případném záložním pracovišti pro motolskou nemocnici v případě, že by Česko čelilo pandemické nákaze. V úvaze o možnostech, jak reagovat na případné dramatické rozšíření prasečí chřipky, nemocnice před sedmi lety zmiňoval i tehdejší děkan 2. lékařské fakulty Karlovy univerzity Ondřej Hrušák: „Pokud bychom o to spolu s FN Motol byli požádáni, otevřela by se záložní nemocnice Hředle, kde by opět mohli figurovat naši studenti.“
Obec by na místě nemocnice ráda viděla rodinné domy
Nyní se Česká republika prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových celého objektu zbavuje. „Areál jsme nabízeli ostatním státním institucím, ale žádná o něj neprojevila zájem, proto ho v současnosti nabízíme v transparentním výběrovém řízení. Budoucí nabyvatel si může s areálem dělat, co uzná za vhodné,“ informoval mluvčí úřadu Radek Ležatka.
Radnice o areál zájem nemá, místní se ale zároveň obávají, aby se z něj nestala ubytovna nebo vyloučená lokalita. „Ideální z pohledu obce by asi bylo, aby stát – místo toho, aby areál prodal – objekt zdemoloval. A aby došlo k následnému rozprodání pozemků na výstavbu rodinných domů,“ prohlásil starosta Hředlí František Čermák. Kdo areál získá a za jakou cenu, by mělo být jasné za dva týdny.
Prodej záložní nemocnice nicméně neznamená, že by Česko nebylo na mimořádné situace připravené. Stát, potažmo ministerstvo obrany, nadále udržuje Centrum biologické obrany v Těchoníně, které vzniklo v reakci na teroristické útoky 11. září. Je vybaveno dekontaminačními komorami, záložním zdrojem energie, má svůj heliport a disponuje i několika mobilními jednotkami. Dosud slouží především jako vojenská karanténa po zahraničních misích. Obrana na jeho běžný provoz ročně investuje 130 milionů.
