Osmnáct států NATO letos naplní závazek dvou procent HDP na obranu, míní Stoltenberg

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg očekává, že osmnáct členů Severoatlantické aliance letos vydá na obranu dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Řekl to před čtvrtečním jednáním ministrů obrany NATO. Severoatlantická aliance má 31 členských států, dalším členem by se brzy mohlo stát Švédsko. Ratifikační proces ale ještě musí dokončit maďarský parlament.

„Učinili jsme opravdový pokrok, spojenci vydávají na obranu stále více,“ řekl Stoltenberg. Podle něj se budou ministři obrany NATO ve čtvrtek zabývat zejména přípravou červencového summitu ve Washingtonu a budou rovněž jednat o další podpoře Ukrajiny. „Je potřeba dále navýšit produkci munice,“ poznamenal. Ocenil výsledek nedávného summitu EU, kde šéfové států a vlád jednomyslně schválili balík dlouhodobé finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun).

Generální tajemník NATO rovněž očekává, že o další pomoci Ukrajině brzy rozhodne také americký Kongres. „Není to charita, je to investice do naší vlastní bezpečnosti,“ řekl Stoltenberg.

Americký Senát v úterý schválil návrh zákona o pomoci Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu ve výši 95,3 miliardy dolarů (2,2 bilionu korun), jehož přijetí už skoro čtyři měsíce požaduje americký prezident Joe Biden. Návrh by ale stále mohl narazit ve Sněmovně reprezentantů, jejíž republikánský předseda Mike Johnson se staví proti tomuto plánu.

Stoltenberg ve středu opět vyzdvihl statečnost ukrajinských vojáků. „I když ofenziva z loňského roku nedosáhla takových výsledků, jaké jsme očekávali, Ukrajinci byli schopni útočit i za ruskými liniemi, což ukazuje schopnosti ukrajinských vojáků,“ uvedl.

Trumpovy komentáře k pomoci spojencům

Šéf NATO dostal od novinářů několik dotazů na nedávná prohlášení bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který o víkendu před svými příznivci naznačil, že by USA pod jeho vedením nepřišly v případě napadení Ruskem na pomoc spojeneckým zemím, pokud ty by v rámci NATO nedávaly dost peněz na vlastní obranu.

Stoltenberg znovu zopakoval, že podobná vyjádření podkopávají bezpečnost spojenců. „NATO již po dobu 75 let brání vojenským útokům. Jsme tady, abychom chránili naše spojence a zabránili válce,“ řekl.

Silné NATO je podle Stoltenberga důležité nejen pro Evropu, ale také pro Spojené státy. Díky Severoatlantické alianci mají USA tři desítky spojenců, kteří vždy bojovali po boku amerických vojáků, zdůraznil. „Kritika, která nyní zaznívá, se netýká NATO, ale toho, že spojenci nepřispívají dost na NATO, což je oprávněná poznámka,“ uvedl.

Právě to ale podle něj členské státy nyní mění a přispívají na obranu mnohem více. Například v roce 2014 vydávaly dvě procenta HDP na obranu jen tři členské státy. „Jen společně jsme silnější a můžeme zabránit útokům,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 a zřejmě dále poroste

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 mrtvých, nejméně 4300 lidí utrpělo zranění, oznámil podle tiskových agentur AP a DPA v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 1500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
04:25Aktualizovánopřed 40 mminutami

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 5 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 8 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 10 hhodinami
Načítání...