Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg očekává, že osmnáct členů Severoatlantické aliance letos vydá na obranu dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Řekl to před čtvrtečním jednáním ministrů obrany NATO. Severoatlantická aliance má 31 členských států, dalším členem by se brzy mohlo stát Švédsko. Ratifikační proces ale ještě musí dokončit maďarský parlament.
Osmnáct států NATO letos naplní závazek dvou procent HDP na obranu, míní Stoltenberg
„Učinili jsme opravdový pokrok, spojenci vydávají na obranu stále více,“ řekl Stoltenberg. Podle něj se budou ministři obrany NATO ve čtvrtek zabývat zejména přípravou červencového summitu ve Washingtonu a budou rovněž jednat o další podpoře Ukrajiny. „Je potřeba dále navýšit produkci munice,“ poznamenal. Ocenil výsledek nedávného summitu EU, kde šéfové států a vlád jednomyslně schválili balík dlouhodobé finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun).
Generální tajemník NATO rovněž očekává, že o další pomoci Ukrajině brzy rozhodne také americký Kongres. „Není to charita, je to investice do naší vlastní bezpečnosti,“ řekl Stoltenberg.
Americký Senát v úterý schválil návrh zákona o pomoci Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu ve výši 95,3 miliardy dolarů (2,2 bilionu korun), jehož přijetí už skoro čtyři měsíce požaduje americký prezident Joe Biden. Návrh by ale stále mohl narazit ve Sněmovně reprezentantů, jejíž republikánský předseda Mike Johnson se staví proti tomuto plánu.
Stoltenberg ve středu opět vyzdvihl statečnost ukrajinských vojáků. „I když ofenziva z loňského roku nedosáhla takových výsledků, jaké jsme očekávali, Ukrajinci byli schopni útočit i za ruskými liniemi, což ukazuje schopnosti ukrajinských vojáků,“ uvedl.
Trumpovy komentáře k pomoci spojencům
Šéf NATO dostal od novinářů několik dotazů na nedávná prohlášení bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který o víkendu před svými příznivci naznačil, že by USA pod jeho vedením nepřišly v případě napadení Ruskem na pomoc spojeneckým zemím, pokud ty by v rámci NATO nedávaly dost peněz na vlastní obranu.
Stoltenberg znovu zopakoval, že podobná vyjádření podkopávají bezpečnost spojenců. „NATO již po dobu 75 let brání vojenským útokům. Jsme tady, abychom chránili naše spojence a zabránili válce,“ řekl.
Silné NATO je podle Stoltenberga důležité nejen pro Evropu, ale také pro Spojené státy. Díky Severoatlantické alianci mají USA tři desítky spojenců, kteří vždy bojovali po boku amerických vojáků, zdůraznil. „Kritika, která nyní zaznívá, se netýká NATO, ale toho, že spojenci nepřispívají dost na NATO, což je oprávněná poznámka,“ uvedl.
Právě to ale podle něj členské státy nyní mění a přispívají na obranu mnohem více. Například v roce 2014 vydávaly dvě procenta HDP na obranu jen tři členské státy. „Jen společně jsme silnější a můžeme zabránit útokům,“ dodal.