Osmnáct států NATO letos naplní závazek dvou procent HDP na obranu, míní Stoltenberg

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg očekává, že osmnáct členů Severoatlantické aliance letos vydá na obranu dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Řekl to před čtvrtečním jednáním ministrů obrany NATO. Severoatlantická aliance má 31 členských států, dalším členem by se brzy mohlo stát Švédsko. Ratifikační proces ale ještě musí dokončit maďarský parlament.

„Učinili jsme opravdový pokrok, spojenci vydávají na obranu stále více,“ řekl Stoltenberg. Podle něj se budou ministři obrany NATO ve čtvrtek zabývat zejména přípravou červencového summitu ve Washingtonu a budou rovněž jednat o další podpoře Ukrajiny. „Je potřeba dále navýšit produkci munice,“ poznamenal. Ocenil výsledek nedávného summitu EU, kde šéfové států a vlád jednomyslně schválili balík dlouhodobé finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun).

Generální tajemník NATO rovněž očekává, že o další pomoci Ukrajině brzy rozhodne také americký Kongres. „Není to charita, je to investice do naší vlastní bezpečnosti,“ řekl Stoltenberg.

Americký Senát v úterý schválil návrh zákona o pomoci Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu ve výši 95,3 miliardy dolarů (2,2 bilionu korun), jehož přijetí už skoro čtyři měsíce požaduje americký prezident Joe Biden. Návrh by ale stále mohl narazit ve Sněmovně reprezentantů, jejíž republikánský předseda Mike Johnson se staví proti tomuto plánu.

Stoltenberg ve středu opět vyzdvihl statečnost ukrajinských vojáků. „I když ofenziva z loňského roku nedosáhla takových výsledků, jaké jsme očekávali, Ukrajinci byli schopni útočit i za ruskými liniemi, což ukazuje schopnosti ukrajinských vojáků,“ uvedl.

Trumpovy komentáře k pomoci spojencům

Šéf NATO dostal od novinářů několik dotazů na nedávná prohlášení bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který o víkendu před svými příznivci naznačil, že by USA pod jeho vedením nepřišly v případě napadení Ruskem na pomoc spojeneckým zemím, pokud ty by v rámci NATO nedávaly dost peněz na vlastní obranu.

Stoltenberg znovu zopakoval, že podobná vyjádření podkopávají bezpečnost spojenců. „NATO již po dobu 75 let brání vojenským útokům. Jsme tady, abychom chránili naše spojence a zabránili válce,“ řekl.

Silné NATO je podle Stoltenberga důležité nejen pro Evropu, ale také pro Spojené státy. Díky Severoatlantické alianci mají USA tři desítky spojenců, kteří vždy bojovali po boku amerických vojáků, zdůraznil. „Kritika, která nyní zaznívá, se netýká NATO, ale toho, že spojenci nepřispívají dost na NATO, což je oprávněná poznámka,“ uvedl.

Právě to ale podle něj členské státy nyní mění a přispívají na obranu mnohem více. Například v roce 2014 vydávaly dvě procenta HDP na obranu jen tři členské státy. „Jen společně jsme silnější a můžeme zabránit útokům,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Záporoží hlásí po ruských útocích pět mrtvých, Kyjevem zněly exploze

Rusko v noci na úterý podniklo další sérii útoků na Ukrajinu. Po úderu balistickými střelami a leteckými pumami na Záporoží zemřelo pět lidí, dalších dvacet osob utrpělo zranění, oznámil šéf oblastní vojenské správy Ivan Fedorov. Novému útoku ruských balistických střel čelil v noci také Kyjev.
03:03Aktualizovánopřed 32 mminutami

Estonsko ruší podporu v nezaměstnanosti pro mladé, kteří dokončili vojenskou službu

Nové podmínky nároku znamenají, že mladí absolventi nemohou po ukončení školy nebo výkonu vojenské služby pobírat podporu v nezaměstnanosti, pokud předtím alespoň osm měsíců nepracovali.
před 1 hhodinou

Kolumbijští záchranáři pokračují v pátrání po přeživších zemětřesení

Záchranné týmy v Kolumbii pokračují v pátrání po lidech, kteří přežili pondělní zemětřesení na západě země. Dosud hlásí tamní úřady 111 obětí. Otřesy zbořily budovy, poškodily nemocnice a infrastrukturu a uvěznily lidi pod troskami. Jde o nejsilnější zemětřesení v zemi v tomto století.
před 2 hhodinami

Turecký parlament schválil zákon, který by umožnil propuštění části členů PKK

Turecký parlament schválil zákon, který stanovuje právní rámec pro rozpuštění zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Část jejích členů by na základě normy mohla být propuštěna, podotkla agentura Reuters. Podle ní se jedná o významný krok směrem k ukončení dlouhodobého konfliktu, který si vyžádal životy desítek tisíc lidí.
před 8 hhodinami

Ruský soud vyloučil opoziční stranu Jabloko ze zářijových „voleb“

Ruskou liberální opoziční stranu Jabloko, která odmítá válku Ruska proti Ukrajině, tamní nejvyšší soud vyloučil ze zářijových parlamentních „voleb“. V pondělí večer SELČ o tom informovaly tiskové agentury, podle kterých právník strany již oznámil, že Jabloko se proti verdiktu odvolá. Vyloučení Jabloka z hlasování požadovala strana Rodina (Vlast), označovaná za ultrapravicovou a populistickou.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Západ Kolumbie zasáhlo zemětřesení, úřady hlásí přes sto obětí

Počet obětí zemětřesení na západě Kolumbie vzrostl na nejméně 111, zraněných je 87 a zřítilo se 61 budov, uvedl večer SELČ prezident Abelardo de la Espriella. Oznámil, že navštíví postiženou oblast a že vyhlášený nouzový stav umožní urychlit uvolňování potřebných finančních prostředků. Zemětřesení o síle 7,4 stupně bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, uvedla agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Epicentrum mělo v departementu Chocó.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzinky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vojáci nasazení v Ceutě musí zrušit volna a vycházky

Španělské ministerstvo obrany nařídilo odvolat vycházkové povolenky a zrušit volno vojákům, kteří slouží v jednotkách umístěných v Ceutě na africkém kontinentu, uvádí španělská média. Velitelé pak nemají udělovat nové volno četníkům v Ceutě kvůli zvýšenému migračnímu tlaku, píše deník El País. Kroky zřejmě souvisí s obavami o další pokus o masivní přechod hranice s Marokem. Na konci července do města přišlo podle nového odhadu na 80 tisíc lidí.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.