NATO nemůže být vojenskou aliancí závislou na rozmarech amerického prezidenta, řekl v pondělí šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Reagoval na nedávná vyjádření pravděpodobného republikánského uchazeče o Bílý dům Donalda Trumpa, že Spojené státy by pod jeho vedením nepřišly v případě napadení Ruskem na pomoc zemím Aliance, pokud by nedávaly dost peněz na vlastní obranu. Estonská premiérka Kaja Kallasová to označila za varování pro členské země.
NATO nemůže být závislé na rozmarech amerického prezidenta, komentuje Borell Trumpovy výroky
„Budu sarkastický. Během této kampaně uvidíme a uslyšíme velké množství věcí,“ poznamenal Borrell. „NATO nemůže být vojenskou aliancí a la carte. Nemůže být vojenskou aliancí, která funguje v závislosti na rozmarech amerického prezidenta, který je zrovna u moci. Není to ano, ne, ano, zítra ne, záleží na tom, kdo jste,“ dodal s tím, že NATO buď existuje, nebo neexistuje.
Vyjádření bývalého prezidenta USA kritizoval i generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Jakékoliv náznaky, že by si členové NATO vzájemně nepřišli na pomoc, podkopávají bezpečnost celé Aliance a ohrožují americké i evropské vojáky, uvedl Jens Stoltenberg. „Každý útok na Severoatlantickou alianci bude čelit společné a silné reakci,“ dodal.
Velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský si také myslí, že v případě Trumpova výroku jde o volební rétoriku určenou pro americké publikum za dramatického efektu. Připomenul silné Trumpovy výroky i během jeho první prezidentské kampaně, které se pak nepromítly do činů v úřadu. Výrok ale prý nepřispívá jednotě. Pokud by byl naplněn, podkopal by princip Aliance, podotýká.
„Donald Trump má v jedné věci pravdu. Dlouhodobá neinvestice do obrany poškozuje naši obranyschopnost,“ sdělil Landovský v pořadu 90' ČT24. Podle něj Česko bude letos patřit mezi země, které naplňují závazek dvou procent HDP na obranu. Naplňování tohoto cíle prý mezi členskými státy nefunguje dokonale, situace se však podle velvyslance zlepšuje.
90′ ČT24: Trumpův vzkaz spojencům NATO (zdroj: ČT24)
„Domnívám se, že výroky amerického prezidentského kandidáta měly možná probudit některé spojence, kteří toho zatím moc neudělali," uvedla estonská premiérka Kallasová.
Nově zvolený finský prezident Alexander Stubb v pondělí řekl, že jeho země by měla zůstat v klidu a soustředit se na své členství v NATO, navzdory Trumpovým výrokům o Alianci. „Americká volební kampaň se hodně liší od finských voleb a rétorika je tam o dost silnější,“ podotkl Stubb. Zdůraznil také, že Finsko dává na obranu více než požadovaná dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP).
Jednání Polska a Německa
„Pokud jde o bezpečnost západního světa, nic nemůže nahradit americkou sílu. To je očividné. Musíme ale taky probudit Evropu,“ řekl polský premiér Donald Tusk, který v pondělí jednal se spolkovým kancléřem Olafem Scholzem v Berlíně. Německo se zavázalo v roce 2024 dostát svým závazkům v NATO a vynaložit na obranu dvě procenta HDP.
„Posílení obranné výrobní kapacity Evropy je v zájmu nejen Ukrajiny, která čelí ruské invazi, ale rovněž v zájmu lepší obranyschopnosti Evropy,“ řekl Tusk. Poznamenal, že Evropa nestojí o vojenský střet. „Dnes je ale posílení obranyschopnosti nezbytností,“ řekl. Podle polského premiéra je důležité, aby Polsko a Německo v této věci úzce spolupracovaly a povzbudily tak ostatní evropské státy.
Tusk rovněž zmínil, že Polsko má zájem spolupracovat s Německem nejen na posílení kapacit obranného průmyslu, ale také na protivzdušné obraně kontinentu. „Nebavíme se tady o příštích pěti, deseti či patnácti letech, ale o příštích měsících,“ řekl Tusk.
Podle Scholze přání Evropy žít v míru ohrožuje ruská agrese. „Bezpečnost Polska je i naší bezpečností. A zásada NATO, kdy se jeden postaví za všechny a všichni za jednoho, platí,“ řekl spolkový kancléř. Dodal, že zpochybňování zásady kolektivní obrany členů NATO tak, jak to udělal Trump, je nebezpečné a slouží ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Kreml odmítl Trumpova slova komentovat. „Jsem stále tiskový mluvčí (ruského prezidenta Vladimira) Putina, nikoliv Trumpa,“ řekl na dotaz novinářů kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.
Horizont ČT24: Reakce NATO na výroky Donalda Trumpa (zdroj: ČT24)
Trumpova kandidatura
Exprezident Trump, který se uchází o republikánskou nominaci, v sobotu ve městě Conway v Jižní Karolíně před svými příznivci vzpomínal na setkání s prezidentem jisté „velké země“ v Evropě, který se ho prý zeptal: „Když nebudeme platit a napadne nás Rusko, budete nás chránit?“ Na to podle svých slov Trump odpověděl: „Ne, neochránil bych vás. Ve skutečnosti bych je povzbuzoval, ať si dělají, co k čertu chtějí,“ řekl s tím, že státy musí platit své účty za obranu.
Trump už v letech 2017 až 2021, kdy byl prezidentem, tvrdě tlačil na to, aby členské země Severoatlantické aliance splnily svůj závazek, že na obranu budou dávat nejméně dvě procenta svého HDP.
Členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v druhé polovině debaty v pondělních Událostech, komentářích podotkla, že Trump je nepředvídatelný. Zajímavá jí přitom připadá reakce republikánů, z nichž část podle ní vnímá Trumpova slova jako nezodpovědná. „Taková ta tišší, ale podporující většina říká, že to byla pouze jakási parabola, že přece Trump to takhle přehání často a že to nemáme brát úplně vážně, protože nakonec, když dojde na ‚lámání chleba‘ nebo na to rozhodování, tak to bude rozumnější,“ nastínila. Třetí část prý zase tleská. Podle Decroix je otázka, co by Trump udělal, pokud by byl zvolen.
„Jsem přesvědčen o tom, že kdyby došlo ke skutečné krizi, tak Spojené státy Evropě pomohou, o tom nepochybuji ani vteřinu,“ zdůraznil bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda. Podle něj Trump říká to, co si myslí Američané, jelikož chce být zvolen. „A myslím si, že ani ti protikandidáti nebudou říkat moc odlišné věty, protože budou bojovat o jeho voliče. A tito voliči chtějí slyšet, že my máme platit dvě procenta HDP,“ poznamenal. USA podle něj budou tlačit na plnění závazku, ať už bude prezidentem kdokoliv.
Decroix, Svoboda a Hladík hovořili o izraelských úderech v Rafáhu (zdroj: ČT24)