Módí objímal Putina. Jde o ropu, zbraně i vztahy s Čínou

1 minuta
Setkání Vladimira Putina a Naréndry Módího
Zdroj: Reuters

Konec války na Ukrajině zajistí dialog, nikoli válčení, prohlásil indický premiér Naréndra Módí po jednání se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem v Moskvě. Ruský vládce zdůraznil, že obě země pojí zvláštní strategické partnerství. V pondělí večer srdečně přivítal Módího ve své rezidenci, což vyvolalo pobouření v Kyjevě a znepokojení ve Washingtonu, který naléhá na Dillí, aby důrazně odsoudilo invazi na Ukrajinu. Předseda vlády největší demokracie světa je na návštěvě Ruska poprvé za pět let. Podle svých slov chce „posílit přátelské vazby“ mezi oběma zeměmi.

Putin přivítal Módího v pondělí objetím a provedl ho po své rezidenci. Označil ho za „drahého přítele“ a následně s ním vedl neformální rozhovor u večeře. Dvojice podle CNN společně sledovala show s koňmi. „Těším se také na naše zítřejší rozhovory, které jistě přispějí k dalšímu upevňování přátelství mezi Indií a Ruskem,“ napsal indický premiér na síti X.

Vztahy Indie a Ruska jsou založeny na vzájemné důvěře a respektu, uvedl pak v úterním projevu k indické diaspoře v Moskvě. Módího kancelář ještě před cestou sdělila, že indický lídr zhodnotí „všechny aspekty bilaterální spolupráce se svým přítelem prezidentem Vladimirem Putinem a vymění si pohledy na různé regionální a globální problémy“. „Snažíme se hrát podpůrnou roli pro mírový a stabilní region,“ sdělil premiérský úřad.

„Obrovské zklamání“ na Ukrajině

Pro Módího jde o vůbec první bilaterální zahraniční návštěvu od vítězství v jarních parlamentních volbách. Do Moskvy přiletěl v den masivního ruského leteckého úderu na ukrajinská města včetně Kyjeva, který zasáhl mimo jiné dětskou nemocnici a vyžádal si desítky obětí.

„Je obrovským zklamáním a zničující ranou pro mírové úsilí vidět lídra největší světové demokracie, jak v takový den objímá v Moskvě nejkrvelačnějšího zločince na světě,“ reagoval ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj na síti X.

Orodování za indické rekruty

Módí s Putinem v úterý oficiálně jednali v Kremlu, a to o ekonomických otázkách i situaci kolem Indů v Rusku, kteří byli odvedeni do války proti Ukrajině, napsal server The Hindu. Podle listu Putin dal rozkaz rekruty v příštích týdnech propustit ze služby, podle Guardianu ale už nejméně dva Indové zemřeli v bojích.

Módí také řekl Putinovi, že smrt nevinných dětí ve válce, konfliktu nebo teroristickém útoku je „velmi bolestivá“. Řešení války na Ukrajině podle něj „nelze najít na bojišti“. „Musíme najít mír prostřednictvím rozhovorů,“ zdůraznil premiér.

Putin prohlásil, že jejich dvě země se těší zvláštnímu strategickému partnerství a poděkoval Módímu za jeho úsilí o nalezení mírového řešení války.

Indický premiér Naréndra Módí a šéf Kremlu Vladimir Putin
Zdroj: Reuters/Sputnik/Gavriil Grigorov

Spojené státy předtím premiéra vyzvaly, aby v Moskvě trval na svrchovanosti Ukrajiny. Podle mluvčího americké diplomacie Matthewa Millera by měl dát jasně najevo, že jakékoli řešení konfliktu na Ukrajině musí respektovat Chartu OSN s ohledem na územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny, uvedla agentura AFP.

Indičtí činitelé obavy USA i Ukrajiny odmítli. „Indie vždy vyzývala k respektování Charty OSN, včetně územní celistvosti a suverenity,“ uvedly oficiální zdroje.

Indická „neutralita“

Dillí dosud nepřistoupilo k oficiálnímu odsouzení ruské vojenské agrese na Ukrajině. Země se také zdržela hlasování v případě všech klíčových rezolucí o Ukrajině v OSN, jež odsuzovaly postup Kremlu. Asijská velmoc zároveň opakovaně zdůraznila potřebu mírového řešení konfliktu a vyslala svého zástupce na nedávný ukrajinský mírový summit ve Švýcarsku.

Indická zahraniční politika je tradičně konzervativní, vysvětluje postoj Dillí indolog Zdeněk Štipl z Ústavu asijských studií Univerzity Karlovy. Počátky politických a strategických vazeb Indie na Rusko se datují do dob studené války.

„Ne úplně rychle hodí přes palubu někoho, s kým byla v partnerství, a vztah k Sovětskému svazu a posléze k Rusku od devadesátých let byl vždy mimořádně nadstandardní. Sovětský svaz vždy hájil zájmy Indie na mezinárodní scéně. Kdykoli se třeba v Radě bezpečnosti objevilo téma Kašmíru, Sověti to vetovali. A Rusko to dělá dodnes. Na druhou stranu Indie podporovala některé sovětské a pak ruské zájmy. Když třeba Sovětský svaz v roce 1956 vtrhnul do Maďarska, tak to Indové neodsoudili, totéž okupace Československa v roce 1968,“ připomíná expert.

Pokud jde o postavení země na mezinárodní scéně, Módího Indie hlavně nechce být na nikom závislá, protože se považuje za jednu z mocností a přeje si multilaterální svět, konstatoval Štipl. „Říká se tomu autonomní strategie, kdy razí ryze svoji pragmatickou zahraniční politiku, která je opřená o to, že se považují za velký stát, kterému bylo v devatenáctém století uškozeno, když se s ním přestalo počítat jako s klíčovou velmocí, a teď o to znovu stojí,“ popisuje expert.

Klíčoví obchodní partneři

Hodnota obchodu mezi oběma zeměmi dosáhla mezi lety 2023 a 2024 téměř 65 miliard dolarů, především díky silné spolupráci v oblasti energetiky. Většina této částky ale směřovala do Ruska, sdělil mluvčí indického ministerstva zahraničí. Právě tato nerovnováha měla být předmětem úterního jednání. Indie podle Reuters usiluje o zvýšení vývozu léčiv, strojů a dalšího zboží do Ruska.

Asijská velmoc naopak zvýšila nákupy zlevněné ruské ropy, což Putinovi v době západních protiruských sankcí poskytuje významnou finanční podporu. Očekává se, že Dillí bude během návštěvy usilovat o vyšší slevu, než je současná sazba tři až 3,5 dolaru za barel, uvedly zdroje Reuters.

Moskva byla pro Indii dlouhodobě největším dodavatelem zbraní, píše na webu Deutsche Welle. Podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru se ale ruský podíl v posledních letech značně snížil, když klesl ze 76 procent v letech 2009 až 2013 na 36 procent v letech 2019 až 2023.

Indie se tak v posledních letech snažila diverzifikovat své zahraniční zdroje vojenského vybavení a stále více nakupovala zbraně od západních zemí, včetně Francie, Itálie a USA.

Zamrzlé vztahy s Pekingem

Partnerství mezi Moskvou a Dillí se začalo komplikovat od doby, kdy Rusko začalo rozvíjet užší vztahy s hlavním indickým rivalem – Čínou. Vztahy mezi Dillí a Pekingem jsou na bodu mrazu od pohraniční války v roce 2020.„Indie se obává, že tlak Západu na Rusko způsobuje, že se Moskva stává stále více závislou na Číně. Indie nepodporuje západní cíl ruské ‚strategické porážky‘, protože věří, že silnější Rusko je nezbytné pro udržení multipolárního světa,“ řekl Deutsche Welle profesor Gulshan Sachdeva z Centra evropských studií z Vysoké školy v Novém Dillí.

Rusko a Čína byly rivaly již od čínsko-sovětského rozdělení během studené války. Vztahy se však výrazně oteplily, když se obě země postavily proti mezinárodnímu řádu pod vedením USA. Čína se navíc v posledních letech stala klíčových odběratelem ruské ropy, plynu a uhlí a pomohla tak Moskvě překonat západní sankce, píše agentura Bloomberg.

Módí naposledy navštívil Ruskou federaci v roce 2019, kdy se zúčastnil fóra v přístavu Vladivostok na východě země a setkal se s Putinem. Další schůzka se měla konat v Moskvě v roce 2022, kdy Rusko naplno napadlo Ukrajinu, ale nestalo se tak, zatímco Putin a čínský vládce Si Ťin-pching posilovali své vztahy a letos v květnu si slíbili „ novou éru “ partnerství, připomíná Reuters.

Na červencovém bezpečnostním summitu v Kazachstánu politici prohlásili, že vzájemné vztahy jsou „nejlepší v historii“ a slíbili, že budou společně chránit „regionální klid a stabilitu“.

Módí ve čtvrtek vynechal summit Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), což je bezpečnostní uskupení vytvořené Moskvou a Pekingem, které má fungovat jako protiváha západních aliancí. Indický premiér místo toho poslal na schůzku šéfa diplomacie, čímž vytvořil prostor ke spekulacím ohledně důvodů své nepřítomnosti na akci, které se zúčastnili Putin se prezidentem Si.

Setkání Módího se šéfem Kremlu tak má podle expertů utužit spojenectví, v němž se v posledních letech ukazují trhliny. „Cílem Indie je zajistit, aby Rusko, i když výslovně nepodporuje Indii, zachovalo trvalou neutralitu v územních sporech mezi Indií a Čínou,“ řekl agentuře Reuters moskevský expert na Indii Alexej Zacharov.

Sbližování se Západem

Moskva hledí s nelibostí také na utužování vztahů asijské mocnosti s USA. Americký velvyslanec v Indii Eric Garcetti nedávno řekl, že jeho země neustále komunikuje s Dillí o spolupráci na tom, aby bylo Rusko v souvislosti s válkou na Ukrajině „pohnáno k odpovědnosti“.

Indie a USA jsou strategičtí partneři už nejméně dvě desetiletí, budují vzájemné vztahy a spolupracují ve vojenské oblasti, ale nejsou formálními spojenci, které by vázaly smlouvy, zmiňuje Bloomberg. Pilířem vztahu tak podle agentury zůstává fakt, že se Čína stala asertivní regionální mocností a Washington si přeje, aby Indie fungovala jako její protiváha v Indo-pacifickém regionu.

Podle expertů má Módího návštěva v době konání summitu NATO ve Washingtonu ukázat i to, že se sbližováním Indie a Západu to není tak horké a rusko-indické vztahy zůstávají silné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes pět set obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 538 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Demonstrace proti íránskému režimu se konaly i v Evropě

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 538 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.
před 2 hhodinami

Británie vyvine pro Ukrajinu raketu s dlouhým doletem

Británie pro Ukrajinu vyvine nový balistický raketový systém, který napadené zemi umožní lépe se bránit útokům z Ruska. Oznámila to v neděli britská vláda. Střely budou schopny nést hlavice s hmotností dvě stě kilogramů a budou mít dolet přes pět set kilometrů. Vláda už v rámci projektu nazvaného Nightfall vyhlásila soutěž na vývoj systému.
před 4 hhodinami

Čína přitvrzuje vůči Japonsku, opatření se dotkla i turismu

Čína omezuje vývoz vzácných zemin a magnetů do Japonska. Vyostřuje tím politický spor s Tokiem. Opatření míří na široké spektrum japonských firem. Peking tvrdí, že tím trestá Japonsko za výroky jeho premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu. Ta naznačila možné zapojení do případného konfliktu. Mezi trestnými opatřeními je také omezení turistických výměn.
před 4 hhodinami

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 5 hhodinami

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu. Předtím prý vyzvala k evakuaci

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu na cíle, které jsou dle ní spojené s teroristickým hnutím Hizballáh. Uvedla to místní tisková agentura ANI. Před útokem vyzvala izraelská armáda obyvatele oblasti, aby se evakuovali, podotkla agentura AFP.
před 5 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 9 hhodinami

Ruské údery na Doněckou oblast nepřežili čtyři lidé

Ruské útoky na Doněckou oblast za posledních 24 hodin zabily čtyři místní obyvatele, dalších deset zranily. Kyjev pak po ruských nočních úderech hlásí několik zraněných civilistů a také poškození kritické infrastruktury. Ruské úřady tvrdí, že při nočním útoku na město Voroněž na jihozápadě země zemřela jedna žena a další tři lidé utrpěli zranění. Z útoku bez důkazů obvinila Moskva Ukrajinu. Ta přiznala úder na ruskou vrtnou plošinu v Kaspickém moři.
před 12 hhodinami
Načítání...