Na Pražském hradě se v pondělí mimořádně setkali nejvyšší ústavní činitelé k diskusi o zahraniční politice. Podle prezidenta Petra Pavla je preferencí Česka nadále fungovat v těsném spojenectví se Spojenými státy. „Na druhou stranu, měli bychom být připraveni na scénář, kdy v tom zůstaneme sami, ať už jako Evropa, nebo jako část Evropy,“ dodala hlava státu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) Česko posiluje jednota ústavních činitelů v pohledu na mezinárodní situaci.
Měli bychom být připraveni na scénář, kdy v tom zůstaneme jako Evropa sami, řekl prezident Pavel
6 minut
Událost: Jednání nejvyšších ústavních činitelů
Česko je podle hlavy státu připraveno se zeměmi, které uvažují podobně nebo stejně, intenzivně pracovat na tom, aby si schopnosti k zajištění obrany uchovalo. Vzhledem ke změnám postojů USA v řadě důležitých otázek je podle Pavla nutné mnohem více pozornosti věnovat vlastním schopnostem, a to jak Česka, tak Evropské unie a Evropy.
Za důležité Pavel označil postupné navyšování výdajů na obranu, aby výsledkem byla moderní, bojeschopná a připravená armáda, která bude efektivní součástí kolektivního systému zajišťování obrany. Zásadní podle něj je, aby byla celá společnost připravena na zajišťování obrany země. Česko bude bezpečné jen tehdy, když bude mít profesionálně fungující bezpečnostní složky, ale zároveň budou všichni vnímat bezpečnost a obranu jako úkol.
Brífink po mimořádném jednání nejvyšších ústavních činitelů
Česko bude nadále podporovat mírové úsilí na Ukrajině, ale takové, které nebude odměnou pro agresora a zohlední, že Ukrajina byla napadena, řekl Pavel. „Nastolení míru, pokud možno co nejspravedlivějšího pro Ukrajinu, je v našem bezprostředním bezpečnostním zájmu. I z toho důvodu naše podpora Ukrajiny bude pokračovat, ať už bilaterálně, tak kolektivně se státy, které Ukrajinu dosud podporují,“ dodal.
Kromě prezidenta Pavla, premiéra Fialy, předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) a šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) se jednání zúčastnili také ministři zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a obrany Jana Černochová (ODS).
Vystrčil na tiskové konferenci sdělil, že Česká republika hraje aktivní roli ve snaze o bezpečnost v tuzemsku, Evropě i při pomoci Ukrajině, která čelí už víc než tři roky ruské agresi. Ministerstva zahraničí a obrany se podle předsedy horní komory věnují situaci s maximální pozorností.
Fiala se v souvislosti s růstem výdajů na obranu vyjádřil také ke stíhačkám F-35. Česko podle něho o přehodnocení kontraktu na jejich nákup nepřemýšlí. Podle premiéra se otevírá celá řada nových výzev a otázek, na které je nutné reagovat. Zmínil změny přístupu Evropské investiční banky k financování evropského obranného průmyslu. Nové metody financování by měly umožnit vstup soukromého kapitálu do sektoru a zvýšení evropských výrobních kapacit. Evropské státy by podle Fialy měly také více spolupracovat při akvizicích, více slaďovat co pořizují, „aby to ve finále fungovalo efektivněji“.
Fiala chce ve čtvrtek s opozicí dospět k politické shodě na posílení bezpečnosti
Premiér již dříve avizoval, že se chce ve čtvrtek sejít s předsedy všech stran zastoupených ve sněmovně. Pozvánku poslal Fiala zástupcům ANO, SPD a Pirátů minulý čtvrtek, účast zatím potvrdili pouze Piráti. Opoziční hnutí ANO a SPD se zatím o své účasti na schůzce nerozhodla, pozvánka podle nich přišla pozdě. Tématem by měly být bezpečnostní otázky a posílení obranyschopnosti Česka. Zúčastní se i ministryně obrany Černochová. Pekarová Adamová po pondělím jednání sdělila, že považuje za důležité, aby se opozice čtvrteční schůzky zúčastnila.
Fiala chce s opozicí vést debatu mimo jiné o výdajích na obranu. Kabinet už minulý týden rozhodl o tom, že v následujících letech postupně porostou. Už příští rok by na ni měla jít 2,2 desetiny procenta HDP. Do roku 2030 to mají být tři procenta. „Zvyšování na 3 procenta HDP – neumím si představit, že bychom s vládou a panem prezidentem nalezli shodu. Protože jak jsem říkal, všechno je to na monstrózní dluh,“ řekl předseda SPD Tomio Okamura.
Fiala zdůraznil, že schůzka vytvoří prostor bavit se o tom, proč má růst výdajů na obranu význam, že starat se o bezpečnost a obranu je důležité, a to i v případě, že se po volbách změní vláda.
Dosáhnout co nejširšího konsensu u zahraniční a bezpečnostní politiky i mezi vládou a opozicí považuje za důležité i prezident Pavel. Sám chce s hlavními opozičními stranami a hnutími jednat, a to v brzké době. „Zatím jsme se za dva roky, co jsem ve funkci, vždycky dokázali na hlavních principech zahraniční a bezpečnostní politiky shodnout i se zástupci opozice,“ uvedl. Pokud by nebyla jednota mezi představiteli klíčových politických stran a hnutí, nelze očekávat, že tomu bude rozumět veřejnost a podpoří to, míní.
SPD s navyšováním výdajů na obranu nesouhlasí
„Já v tuto chvíli nevím, jestli jsme tu pozvánku už dostali a jestli se vedení bude chtít toho jednání zúčastnit,“ reagovala poslankyně Karla Maříková (SPD) na výsledky jednání nejvyšších ústavních činitelů. „Samozřejmě, že bezpečnost České republiky a občanů je důležitá, nicméně já si myslím, že to jednání souvisí právě s navyšováním výdajů na obranu, tak aby pan premiér našel shodu napříč politickým spektrem,“ dodala.
„Měla bych velmi ráda co nejmoderněji vybavenou armádu, abychom v případě nějakého nebezpečí byli schopni obrany České republiky, nicméně vždycky si musíme pokládat otázku, kde ty finanční prostředky vezeme,“ pokračovala s tím, že by byla nerada, „abychom vybavovali naši armádu a pak toto vybavení posílali na Ukrajinu, kde se bude bojovat do posledního Ukrajince“.
Poslankyně Maříková o jednání nejvyšších ústavních činitelů
„Pro nás je bezpečnost určitě klíčové téma, nicméně už jsme se vyjádřili, že nesouhlasíme s navyšováním výdajů na obranu,“ dodala Maříková s tím, že země v této době není v dobré ekonomické situaci.
Europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) snahy o jednání mezi vládou a opozicí vítá. Má ale určité výhrady. „Byl bych trochu kritický v tento moment, kdy nejprve vláda ústy pana premiéra vyhlásí, jak moc a jak rychle chce přidávat peníze na obranu, a teprve pak chce jednat s opozicí a na něčem se shodnout,“ řekl s tím, že „někteří kolegové to budou nést nelibě“. Se samotným navyšováním výdajů na obranu nemá problém. Upozornil však, že „peníze se musí někde vzít“.
9 minut
Europoslanec Bžoch o jednání nejvyšších ústavních činitelů
Nejvyšší ústavní činitelé naposledy jednali na konci minulého roku
Mimořádné jednání ústavních činitelů se v pondělí odehrálo v kontextu pozastavení zbrojní pomoci Spojených států Ukrajině po nedávné roztržce v Bílém domě mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Na mimořádné schůzce se minulý čtvrtek lídři unijních zemí v Bruselu shodli, že má EU rychle najít peníze na posílení vlastní obrany a bezpečnosti. Jednomyslnou shodu na další podpoře Ukrajiny napadené Ruskem však najít nedokázali. Přihlásilo se k ní 26 států, proti se postavil maďarský premiér Viktor Orbán.
Předtím se naposledy nejvyšší ústavní činitelé setkali v polovině prosince. Hovořili o válce na Ukrajině, ale také o tehdejších konfliktech v Sýrii či Libanonu. Pavel tehdy ocenil vstřícnost při koordinaci zahraničních aktivit, aby Česko nejen navenek, ale i k vlastním občanům hovořilo jedním hlasem. Politici také mluvili o tom, jaký dopad na celkovou zahraniční politiku a bezpečnostní situaci bude mít nová americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa.
