Vláda zamítla předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) cestu speciálem na Tchaj-wan, kam měl jet s podnikatelskou delegací. Podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) je Tchaj-wanu věnována až nadstandardní pozornost. S tím nesouhlasí bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS), podle kterého má Vystrčil na cestu vládním speciálem nárok. Předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (Motoristé) nevidí důvod, proč by Vystrčil měl jet zrovna nyní. Podle poslankyně Kateriny Demetrashvili (Piráti) se diplomatické vztahy musí udržovat, tím spíš, když jsou dobré. Nedělní debatu vedl Martin Řezníček.
Vondráček k tomu řekl, že sledoval několik delegací na ostrov, jenž komunistická Čína vnímá jako svou vzbouřeneckou provincii a který vyrábí naprostou většinu nejmodernějších polovodičových čipů na světě. Podle něj je čistě z pohledu ekonomické diplomacie Tchaj-wanu věnována přiměřená až nadstandardní pozornost. „Nevím, co konkrétního by v tomto případě přinesla další mise pana Vystrčila,“ sdělil Vondráček.
Vzhledem k velikosti světa jsou podle Vondráčka i jiná místa, na která by se republika mohla v rámci zahraniční politiky soustředit. Je podle něj škoda, že předseda Senátu nekomunikuje lépe s ostatními ústavními činiteli.
Argument, že Tchaj-wan v Česku investuje více než Čína, Vondráček okomentoval, že to nikdo nezpochybňuje a že se hnutí ANO soustředí i na jiné asijské země. Kvůli návštěvám ostrova ze strany ústavních činitelů za minulé vlády Petra Fialy (ODS) má Vondráček pocit, že další návštěvy už nic zásadního nepřináší.
Podle Lipavského je cesta významná, symbolická a má i praktické dopady. Vystrčil podle něj o možnost cesty vládním speciálem zažádal standardní cestou a jako druhý nejvyšší ústavní činitel by na ni měl mít nárok. „Bude to znamenat, že ti podnikatelé, kteří poletí na významnou podnikatelskou konferenci Expo, tak poletí přímou linkou,“ podotkl Lipavský s tím, že ač Vondráček tvrdí, že to je „obyčejná“ přímá linka, tak spojení je podle něj „velmi neobyčejné“. Důvodem podle Lipavského je, že v létě už bude létat šest přímých spojů Praha – Tchaj-pej, které budou provozovat dvě letecké společnosti. „Je to nejintenzivnější letecké spojení do Asie, které v tuto chvíli budeme z Prahy mít,“ dodal.
Tato přímá linka je podle Lipavského výsledkem dobrých vztahů mezi Českem a Tchaj-wanem. Podíl na tom podle něj mají právě cesty předsedy Senátu Vystrčila i dřívější předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) a dalších politiků, kteří dobré vztahy s ostrovem rozvíjeli. „Bude se stavět obrovská továrna na čipy v Drážďanech, to znamená, že část dodavatelských řetězců bude i v Česku. To musíme vylobbovat, musíme u toho být, ti podnikatelé tam musí být. Už zaznělo, že ta čísla (tchaj-wanské investice v tuzemsku) jsou velká, musíme pracovat na tom, abychom je velká udrželi,“ vyzval Lipavský a upozornil, že Tchaj-wanci budou do Drážďan jezdit přes Prahu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) podle Lipavského občas tvrdí, že továrna měla být v Česku. Podle Lipavského v tuzemsku být nemohla, protože Němci do toho dávají deset miliard eur (téměř 243 miliard korun) a taková investice se rovná Dukovanům, vysvětlil.
Vesecká neví, proč by Vystrčil měl letět zrovna teď
Vesecká vypíchla, že země jako Itálie, Británie a Španělsko podle ní maximálně usilují o ekonomické spojenectví s Čínou. „Jsou to velcí hráči Evropy a já nevidím důvod, proč by Česká republika neměla rovněž usilovat o zvýraznění ekonomického obratu,“ sdělila. Řezníček na to reagoval, že i přesto, že do Číny jezdí zástupci Francie, Německa či Španělska, tak se jejich obchodní deficit s Čínou nezlepšuje, ale naopak prohlubuje. „Když tam jedou západní představitelé, říkají, že podnikatelské prostředí se musí zásadně zlepšit, ale Čína na to nereaguje. Opravdu máme my co nabídnout?“ zeptal se Řezníček Vesecké.
Na to Vesecká reagovala, že by tam nejezdili, pokud by neviděli potenciál. „Já potenciál shledávám v Číně, shledávám ho i na Tchaj-wanu, ale souhlasím s kolegou Vondráčkem, že nevnímám důvod, proč právě teď by pan předseda Senátu měl realizovat tuto cestu,“ řekla. Načasování cesty na Tchaj-wan je podle ní otázka vlády, kdy se pro to rozhodne.
Podle Demetrashvili se diplomatické vztahy musí udržovat, tím spíš, když jsou dobré. Krok premiéra Babiše podle ní nezapadá do avizovaného pragmatického vládnutí. „Naopak. Jak se můžeme chovat takto a neudržovat diplomatické styky i v tom nejvyšším možném měřítku s největším producentem polovodičů a čipů,“ poukázala Demetrashvili.
Kam pojede premiér?
Moderátor Řezníček následně uvedl, že premiér Babiš v nedělním videu na sociálních sítích mimo jiné zmiňoval, že automobilka Škoda odchází z Číny kvůli tomu, že „to de facto pohřbila minulá vláda tím, že jezdila na Tchaj-wan“. Škoda ovšem odchází z Číny z rozhodnutí koncernu Volkswagen, kterému patří. Její prodeje navíc v Číně začaly zásadně padat ještě před tím, než se Fialův kabinet ujal vlády.
Vondráčka se následně Řezníček zeptal, zda tedy nejde o falešné argumenty, které se používají jen pro ospravedlnění něčeho jiného – například vytvořit si lepší půdu pro potenciální červnovou cestu Babiše do Číny.
Vondráček na to pouze odpověděl, že neví, kam premiér pojede. Dále sdělil, že chce reagovat pouze jednou větou: „Prosím vás, nechme toho barvotiskového, černobílého popisu těch našich vztahů. Tchaj-wan nebo Čína. My chceme oboje.“
USA letos varovaly Tchaj-wan před „bezprostřední hrozbou“ ze strany Číny
Co se týče historie vztahů mezi Čínskou lidovou republikou a Čínskou republikou – jak je nazýván Tchaj-wan, tak v roce 1949 se na Tchaj-wan po porážce v občanské válce přesunula vláda Čínské republiky vedená nacionalistickým vůdcem Čankajškem. Ve stejném roce vyhlásil na pevninské Číně komunista Mao Ce-tung Čínskou lidovou republiku.
Tchaj-wan od té doby funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a volby. Demokracie se na ostrově etablovala v osmdesátých letech po dekádách autoritářské vlády nacionalistů. Drtivá většina států světa sice oficiálně neuznává Tchaj-wan jako nezávislý stát, udržují s ním ale obchodní a kulturní styky.
Peking považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území. Podle oficiální politiky „jedné Číny“ na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-pej nároky Pekingu odmítá a tvrdí, že o budoucnosti ostrova mohou rozhodovat pouze jeho obyvatelé.
Na Tchaj-wanu dlouhodobě panují obavy, že by Čína mohla pod záminkou provokace zahájit invazi. Ostrov se od čínského pobřeží nachází asi 180 kilometrů daleko. Washington letos varoval Tchaj-pej před „bezprostřední hrozbou“. Podle amerických činitelů čínský vládce Si Ťin-pching buduje svou armádu tak, aby byla schopna do roku 2027 invazi realizovat, což Peking nikdy nepotvrdil a mluví o „mírovém znovusjednocení“. Podobně však i Rusko popíralo, že by v únoru 2022 zaútočilo na Ukrajinu, a to i v době, kdy na hranicích shromažďovalo svou invazní armádu.
Přestože válka není pro komunistickou Čínu preferovanou volbou, asijská velmoc opakuje, že použití síly má v záloze a blokáda ostrova je reálnou hrozbou. Tchaj-pej v posledních měsících hlásí četnější provokace ze strany Číny a její armády.
Vystrčil poprvé navštívil Tchaj-wan v roce 2020
Čína senátní aktivity ve prospěch Tchaj-wanu opakovaně kritizovala. Její velvyslanectví v Praze se v minulosti proti různým senátním usnesením ohrazovalo, označovalo je za vměšování se do vnitřních záležitostí nebo za nerespektování principu jedné Číny.
Vystrčil poprvé navštívil Tchaj-wan v září 2020 v doprovodu zástupců 36 českých firem, které jsou zaměřené především na moderní a pokročilé technologie. I když byl tehdy v čele své první koaliční vlády rovněž Babiš, senátoři a podnikatelé cestovali vládním speciálem.
K nelibosti tehdejšího prezidenta Miloše Zemana a navzdory varování čínského režimu tak Vystrčil uskutečnil cestu, kterou plánoval už jeho zesnulý předchůdce v čele Senátu Jaroslav Kubera (ODS). K cestě podle Vystrčila vedla potřeba dát v souladu s polistopadovým vývojem přednost hodnotám a principům, na nichž je Česko založeno, před krátkodobými ekonomickými zájmy. „Buď budeme držet své principy a své hodnoty, anebo budeme počítat groše,“ uvedl tehdy. Zeman následně přestal zvát Vystrčila na schůzky ústavních činitelů k zahraniční politice.
Hosté Nedělní debaty dále diskutovali o sporech prezidenta Petra Pavla s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), výdajích na obranu, válce USA a Izraele proti Íránu a veřejnoprávních médiích a jejich financování.
