Diplomatické styky

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador nařídil přerušit diplomatické styky své země s Ekvádorem poté, co ekvádorská policie vnikla na mexické velvyslanectví v metropoli Quitu. Policisté si v pátek přišli pro bývalého viceprezidenta Jorge Glase, který se snaží vyhnout vězení za korupci a nalezl na ambasádě útočiště.

Saúdská Arábie a Írán, dlouholetí rivalové na Blízkém východě, se v březnu dohodly na obnově diplomatických styků. Fakt, že rozhovor zprostředkovala a moderovala Čína, dle politologa Josefa Krause z Masarykovy univerzity dokládá její mocenské ambice, jež se do oblasti Perského zálivu, ve kterém je hegemonem USA, začínají projektovat. Americká pozice už není tak neotřesitelná, jako bývala, míní. Jako nedobrou zprávu dohodu vnímá především Izrael, který Írán považuje za regionálního rivala a touží po spojenectví s Rijádem. Dohoda ale také vyvolala optimismus, že obnovení styků povede k větší stabilitě a bezpečí v regionu. Dle Krause to možné sice je, nicméně na reálné dopady si svět bude muset počkat.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

Nová obří naleziště zemního plynu využívají v současnosti státy východního Středomoří. Země jako Izrael a Egypt ho nyní exportují a podle dohody uzavřené minulý týden jím budou zásobovat i Evropu. Nálezy ale vyostřily i nedořešené spory okolo vedení mořských hranic.

Zvláštní vyslanci Turecka a Arménie pokračují ve Vídni v jednání o normalizaci vzájemných vztahů. Státy za sebou mají zatím dvě kola rozhovorů – první se uskutečnilo 14. ledna v Moskvě, druhé pak 24. února ve Vídni. Cílem setkání je umožnit navázání diplomatických styků, otevření hranic a zahájení hospodářských, obchodních a dopravních projektů mezi oběma státy.

Nikaragua oficiálně přerušila diplomatické styky s Tchaj-wanem a uznala jednotnou Čínu. Tchaj-wan v posledních letech ztrácí podporu čím dál většího počtu zemí a rozhodnutí Nikaraguy přijal s „hlubokým politováním“. Naopak Peking nový diplomatický směr středoamerické země uvítal a oznámil, že vysocí představitelé obou zemí se již setkali.

Otočka ukrajinského vedení od naivní snahy o dialog k tvrdě protiruské pozici. Vysychající Krym zoufale potřebující obnovu zásobování vodou z Dněpru. Podzimní parlamentní volby v Rusku. Potřeba otestovat nového amerického prezidenta. Nebo příhodná geopolitická situace. To jsou některé z možných příčin nové eskalace mezi Ruskem a Ukrajinou zmiňované světovými analytiky. O cílech Vladimira Putina jen opatrně spekulují. Nejčastěji se kloní k variantě, že chce Ukrajinu vyprovokovat k vojenské akci, která by se stala záminkou pro vyslání ruských „mírových sil“. Upozorňují, že role oběti hrdinně se bránící přesile může v něčem vyhovovat i Kyjevu.

Čínský prezident Si Ťin-pching na schůzce se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem uvedl, že doufá v pokračování rozhovorů se Spojenými státy ohledně jaderného odzbrojení KLDR. Informují o tom čínská státní média. Jedná se o první cestu nejvyššího čínského představitele do této země po 14 letech. Peking a Pchjongjang nyní slaví 70. výročí navázání diplomatických vztahů.

Byty, které v minulosti postavil československý stát v Praze pro sovětský diplomatický sbor, dnes spravuje ruská ambasáda. Jmenovitě Alexander Těrentěv, který se chlubí úzkými vazbami na ruského prezidenta. Nájemníci si stěžují na jeho nevybíravé metody, kterými se je snaží dohnat k vystěhování. Těrentěv chce totiž byty nabízet lukrativnější klientele. Zkušenosti nájemníků natočil pro pořad Reportéři ČT David Macháček.

Venezuelský opoziční lídr a šéf parlamentu Juan Guaidó odmítl možnost dialogu s autoritářským prezidentem Nicolásem Madurem a vyzval k dalším demonstracím. Od neděle chce také zahájit kampaň mezi vojáky, jimž nabídl amnestii, když mu pomohou v zemi obnovit demokracii. Guaidó vystoupil na veřejnosti poprvé od středy, kdy při demonstracích složil přísahu jako úřadující prezident.