Nová obří naleziště zemního plynu využívají v současnosti státy východního Středomoří. Země jako Izrael a Egypt ho nyní exportují a podle dohody uzavřené minulý týden jím budou zásobovat i Evropu. Nálezy ale vyostřily i nedořešené spory okolo vedení mořských hranic.
U písčitých pláží jižně od Haify stojí v moři obří věž, kudy vstupuje do Izraele strategická surovina. Nedaleko odtud se nachází největší izraelská elektrárna, která denně spotřebovala až osmnáct tisíc tun dováženého uhlí. Za rok a půl ale zdejší uhelný dopravník osiří, protože podnik přechází na plyn. „Aktuálně pracujeme na dalším zvýšení produkce zemního plynu z našich vod,“ prohlásil izraelský premiér Naftali Benet.
Hlavní strategickou výhodou větší produkce plynu je, že židovský stát už není závislý na dovozech energií. A umožňuje to Izraeli naopak používat export svého plynu jako diplomatický nástroj.
Díky plynu ale tamním domácnostem cena elektřiny dramaticky neklesne. Za byt, kde se svítí, topí nebo klimatizuje, zaplatí Izraelci měsíčně asi 400 šekelů (v přepočtu téměř tři tisíce korun).
Význam plynu pro diplomacii se ale ukázal minulý týden, kdy Izrael a Egypt podepsaly dohodu s Evropskou unií.
„Zemní plyn bude dodáván z Izraele do Egypta, kde se bude zkapalňovat a převážet do Evropské unie,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová
Sousedské spory
Celé východní Středomoří nyní prožívá sérii objevů podmořských ložisek. Může se v nich ukrývat přes tři biliony kubických metrů plynu. Vyvolává to ovšem sousedské spory. Turecké výzkumné lodě operovaly pod ochranou vojenských člunů ve vodách, které si nárokují Řecko a Kypr.
Dříve se vymezil také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. „Co se týče východního Středomoří, budeme i nadále hájit všechna naše práva,“ uvedl před dvěma lety.
Izrael zase vede spor o těžbu plynu s Libanonem. Země spolu nemají oficiální diplomatické styky, takže jednání se vedou na hranici, pod dohledem OSN a amerických mediátorů. Nové bohatství tak s sebou nese i potenciál nových konfliktů.
„Spojené státy podporují dosažení dohody mezi Izraelem a Libanonem o demarkaci námořní hranice. V takovém případě by Libanon mohl rozvíjet těžbu plynu pod mořem,“ vysvětluje Barak Bouks z Bar-Ilanovy univerzity v Izraeli. Dohoda ale stále vázne. Izrael mezitím začal s těžbou na novém ložisku poblíž sporných vod.
