Turecko pátrá u Kypru po plynu, Unie hrozí sankcemi

Ve Středomoří se vyostřuje situace kolem nalezišť strategických surovin u Kypru. Turecko vyslalo k břehům ostrova už druhou loď, která tam má pátrat po zemním plynu a ropě. Lídři Evropské unie vyzvali vládu v Ankaře k ukončení vrtů, v opačném případě nevylučují zavedení sankcí.

Summit požádal Evropskou komisi a unijní diplomaty, aby bezodkladně navrhli možné podoby reakce „včetně cílených opatření“, tedy sankcí. Turecko by se podle prezidentů a premiérů EU mělo nyní chovat zdrženlivě, upustit od dalšího postupu a respektovat kyperskou suverenitu.

O tvrdší postoj EU ve sporu s Ankarou kromě Nikósie usilují také Atény. „Kdokoli poruší suverénní práva Řecka a Kypru, který je členským státem EU, a kdokoli poruší mezinárodní právo, měl by vědět, že se to neobjede bez následků,“ prohlásil řecký premiér Alexis Tsipras.

Kyperská vláda tvrdí, že Turecko nerespektuje její výlučnou ekonomickou zónu. Podle Ankary mají na nerostné bohatství nárok Turecko i Turci ze severní části ostrova.

Hlídka u průzkumné lodě čekající na vyplutí z istanbulského přístavu
Zdroj: ČTK/AP/Lefteris Pitarakis

Ankara: Pátrání neukončíme

Ve čtvrtek turecký ministr energetiky Fatih Dönmez oznámil, že u kyperského pobřeží zahájí průzkumné vrty na začátku července už druhá turecká loď. První loď Fatih s vrtnou soupravou kotví na západ od Kypru od počátku května a už začala s průzkumnými vrty pro možnou těžbu ropy a zemního plynu.

„Turecko hodlá pokračovat v operacích ve svém kontinentálním šelfu a v oblastech kolem Severokyperské republiky. Zároveň varuje všechny hráče mimo region, kteří spolupracují s Kyperskou republikou,“ uvedl turecký ministr.

Po nerostných surovinách pátrají u pobřeží Kypru také italské, americké a francouzské společnosti.

Ankara tradičně hájí zájmy Severokyperské turecké republiky, která vznikla na severu ostrova v roce 1974, kdy tam Turecko vyslalo vojáky v reakci na pokus nacionalistických kyperských Řeků o převrat. V jižní části ostrova je mezinárodně uznávaná Kyperská republika, která je od roku 2004 členem EU. Severokyperskou republiku uznává pouze Turecko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...