Zvláštní vyslanci Turecka a Arménie pokračují ve Vídni v jednání o normalizaci vzájemných vztahů. Státy za sebou mají zatím dvě kola rozhovorů – první se uskutečnilo 14. ledna v Moskvě, druhé pak 24. února ve Vídni. Cílem setkání je umožnit navázání diplomatických styků, otevření hranic a zahájení hospodářských, obchodních a dopravních projektů mezi oběma státy.
„Vzhledem k dlouhodobým svárům mezi oběma zeměmi zřejmě nelze čekat nějaký velmi rychlý progres. Pokud se bude uskutečňovat, pak právě v těchto věcech – tedy diplomatické styky, potažmo otevření hranice a navázání obchodních styků,“ shrnul zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.
Kromě toho připomněl, že samostatné Turecko a samostatná Arménie mezi sebou oficiální diplomatické styky ještě neměly.
Výsledek turecko-arménských jednání může podle něj ovlivnit i ruská invaze na Ukrajinu. „Rusko po pokračování konfliktu (o Náhorní Karabach v roce 2020) mezi arménskými silami a Ázerbájdžánem posílilo svou vojenskou přítomnost nejen v Arménii, ale prostřednictvím mírové mise jsou ruské síly i na území Ázerbájdžánu. Teď se také mluví o možném posílení role Ázerbájdžánu a jeho nerostných surovin jako alternativy právě k těm ruským. Obě strany rozhovorů určitě pozorují, jakým způsobem se bude vyvíjet situace a role Ruska,“ vysvětluje korespondent.
Dva neúspěšné pokusy
Turecko a Arménie mají za sebou dva pokusy o navázání diplomatických vztahů – po rozpadu Sovětského svazu a pak znovu v roce 2009 pod švýcarskou iniciativou, upozornil zpravodaj ČT.
První pokus ztroskotal v souvislosti s válkou o Náhorní Karabach, konkrétně poté, co arménské síly dobyly několik regionů, které sousedí s převážně Armény obývaným Náhorním Karabachem a které tehdy měly převážně ázerbájdžánskou populaci. Druhý pokus zhatila ázerbájdžánská vláda, která se bála, že přijde o páku právě ohledně možného řešení otázky Náhorního Karabachu a přilehlých regionů, shrnul Černohorský.
„Moment, kdy se Ankara a Jerevan spolu opět mohly začít bavit, přineslo paradoxně pokračování války (o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem) v roce 2020, ve které arménské síly zmíněné regiony ztratily. Odpadla tedy překážka, proč spolu obě strany přestaly v 90. letech mluvit, a teď se snaží navázat tam, kde tehdy přestaly,“ uzavřel zpravodaj ČT.
Turecko-arménské vztahy nadále komplikuje i otázka genocidy Arménů ze strany Osmanské říše, ale toto téma podle dosavadních informací není předmětem současných jednání.
