Turecko a Arménie jednají o normalizaci vztahů. Sledují přitom dění na Ukrajině, říká zpravodaj ČT

3 minuty
Události: Jednání Arménie a Turecka
Zdroj: ČT24

Zvláštní vyslanci Turecka a Arménie pokračují ve Vídni v jednání o normalizaci vzájemných vztahů. Státy za sebou mají zatím dvě kola rozhovorů – první se uskutečnilo 14. ledna v Moskvě, druhé pak 24. února ve Vídni. Cílem setkání je umožnit navázání diplomatických styků, otevření hranic a zahájení hospodářských, obchodních a dopravních projektů mezi oběma státy.

„Vzhledem k dlouhodobým svárům mezi oběma zeměmi zřejmě nelze čekat nějaký velmi rychlý progres. Pokud se bude uskutečňovat, pak právě v těchto věcech – tedy diplomatické styky, potažmo otevření hranice a navázání obchodních styků,“ shrnul zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.

Kromě toho připomněl, že samostatné Turecko a samostatná Arménie mezi sebou oficiální diplomatické styky ještě neměly.

Výsledek turecko-arménských jednání může podle něj ovlivnit i ruská invaze na Ukrajinu. „Rusko po pokračování konfliktu (o Náhorní Karabach v roce 2020) mezi arménskými silami a Ázerbájdžánem posílilo svou vojenskou přítomnost nejen v Arménii, ale prostřednictvím mírové mise jsou ruské síly i na území Ázerbájdžánu. Teď se také mluví o možném posílení role Ázerbájdžánu a jeho nerostných surovin jako alternativy právě k těm ruským. Obě strany rozhovorů určitě pozorují, jakým způsobem se bude vyvíjet situace a role Ruska,“ vysvětluje korespondent.

8 minut
Zpravodaj ČT Černohorský: Turecko a Arménie se snaží navázat tam, kde v 90. letech přestaly
Zdroj: ČT24

Dva neúspěšné pokusy

Turecko a Arménie mají za sebou dva pokusy o navázání diplomatických vztahů – po rozpadu Sovětského svazu a pak znovu v roce 2009 pod švýcarskou iniciativou, upozornil zpravodaj ČT.

První pokus ztroskotal v souvislosti s válkou o Náhorní Karabach, konkrétně poté, co arménské síly dobyly několik regionů, které sousedí s převážně Armény obývaným Náhorním Karabachem a které tehdy měly převážně ázerbájdžánskou populaci. Druhý pokus zhatila ázerbájdžánská vláda, která se bála, že přijde o páku právě ohledně možného řešení otázky Náhorního Karabachu a přilehlých regionů, shrnul Černohorský.

„Moment, kdy se Ankara a Jerevan spolu opět mohly začít bavit, přineslo paradoxně pokračování války (o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem) v roce 2020, ve které arménské síly zmíněné regiony ztratily. Odpadla tedy překážka, proč spolu obě strany přestaly v 90. letech mluvit, a teď se snaží navázat tam, kde tehdy přestaly,“ uzavřel zpravodaj ČT.

Turecko-arménské vztahy nadále komplikuje i otázka genocidy Arménů ze strany Osmanské říše, ale toto téma podle dosavadních informací není předmětem současných jednání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské sankce.
13:06Aktualizovánopřed 19 mminutami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 1 hhodinou

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
06:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
16:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 5 hhodinami

Násilné protesty i spory ve vládní straně prohlubují nejistotu před bolivijskými volbami

Bolívií před srpnovými volbami zmítají protesty a silniční blokády organizované příznivci bývalého prezidenta Evo Moralese. Jejich cílem je zvrátit rozhodnutí, které mu znemožnilo opětovnou kandidaturu. Demonstrace probíhají na pozadí hluboké ekonomické krize a rozkolu mezi někdejšími spojenci a klíčovými postavami vládního Hnutí za socialismus (MAS), exprezidentem Moralesem a současnou hlavou státu Luisem Arcem. Ačkoli ani jeden z nich letos nekandiduje, jejich spor má vliv na volební klání, které zatím nemá jasného favorita.
před 6 hhodinami

Propalestinští aktivisté pronikli na základnu RAF, poničili vojenská letadla

Propalestinští aktivisté vnikli na základnu britského Královského letectva (RAF) v Brize Norton ve střední Anglii a nastříkali červenou barvu do motorů dvou vojenských letadel, píše BBC. Záběry zveřejnila organizace Palestine Action. Skupina tvrdí, že letouny také poničila páčidly. Britský premiér Keir Starmer akci odsoudil, policie po podezřelých pátrá.
12:17Aktualizovánopřed 7 hhodinami

OSN: Násilí na dětech v ozbrojených konfliktech bylo loni bezprecedentní

Násilí na dětech loni oproti předchozímu roku stouplo o čtvrtinu, uvádí výroční zpráva Organizace spojených národů (OSN). Práva dětí nejvíce trpěla v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede od října 2023 válku proti teroristickému hnutí Hamás. Útoky na děti jsou nejčastější v Kongu, Somálsku, Nigérii a na Haiti. V ozbrojených konfliktech byla podle OSN míra násilí bezprecedentní. UNICEF navíc upozornil, že v Pásmu Gazy hrozí, že budou „děti umírat žízní“.
před 7 hhodinami
Načítání...