Komunistická strana

Nedávno zesnulý generální tajemník vietnamské komunistické strany Nguyen Phu Trong zastával nejmocnější pozici v zemi třináct let, během nichž upevnil moc jako žádný jiný vietnamský politik za poslední desetiletí. Tvrdou protikorupční kampaní se zbavil oponentů a obklopil se stoupenci. Vietnam, podobně jako Čína, přešel k vládě jednoho muže. Trongovi se podařilo vést „bambusovou diplomacii“, díky níž země balancuje mezi vlivy mocností a zachovala si dobré vztahy s navzájem konkurujícími si státy, jako jsou Čína, Rusko nebo USA. Smrt ústřední figury režimu bez jasného nástupnictví ale přináší otázky.

Čína je připravena posílit své vztahy s Ruskem, řekl ve čtvrtek podle agentury AFP na úvod jednání čínský vůdce Si Ťin-pching svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, který je na dvoudenní státní návštěvě této asijské země. Podle Putina byly na programu jednání „všechny oblasti“, konkrétně je v plánu rozvoj spolupráce v oblasti jaderné energetiky a dopravy. V Pekingu po úvodním setkání začala jednání za účasti širších delegací obou zemí, napsala ruská státní agentura TASS.

Politika Michaila Abdalkina z ruské komunistické strany, která platí za spojence vládního Jednotného Ruska, čeká soud za údajnou diskreditaci armády. Poslanec ze Samarské oblasti totiž zveřejnil video, na kterém vyjádřil svou nelibost vůči šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi. Jeho vlastní strana ho chce navíc poslat bojovat na frontu.

Ve věku 96 let zemřel bývalý čínský prezident Ťiang Ce-min. Podle agentury Nová Čína na leukémii a mnohočetné selhání orgánů. Na svém vrcholu byl současně prezidentem, generálním tajemníkem komunistické strany i šéfem armády. Kormidlo opouštěl s pověstí ekonomického reformátora, který přivedl Čínu do Světové obchodní organizace (WTO) a povolil soukromé podnikání. Zároveň se ovšem Ťiang Ce-min zapsal jako tvrdý autoritářský vůdce, pro nějž byl ekonomický rozvoj důležitější než lidská práva.

Informace o rozporech uvnitř čínské komunistické strany jsou pouhými nepotvrzenými spekulacemi, říká zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Si Ťin-pching podle ní pomocí protikorupční politiky a ideologických změn umlčel opozici ve straně, a nic mu proto nebrání vstoupit do třetího funkčního období.

Objevují se náznaky, že v čínské komunistické straně sílí nesouhlas s politikou současného prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten za dobu, kdy je ve funkci, postupně omezil kolektivní vedení a většinu moci soustředil do vlastních rukou. Na podzim hodlá zahájit vládu na neomezené období.

Lidská tvář socialismu a symbol pražského jara, výrazná listopadová osobnost, téměř první postkomunistický prezident, slovenská národní ikona, ale i kontroverzní politik – to vše byl Alexander Dubček, který se narodil před sto lety. Díky jeho svobodomyslnému pojetí socialismu je vyzdvihovanou postavou československých dějin, i přes jeho některé politické přešlapy.

Kubánské úřady v sobotu odebraly akreditace celé redakci španělské agentury EFE v Havaně. Uvedla to samotná agentura. Úřady svůj krok nezdůvodnily a neuvedly, zda je odebrání akreditací dočasné či trvalé. EFE patří mezi nejvýznamnější tiskové agentury ve španělsky mluvícím světě.

Čína si ve čtvrtek připomene sto let od založení tamní komunistické strany. Slavnostní program se chystá na náměstí Tchien-an-men, které je proto už několik dní uzavřené. V ulicích Pekingu jsou stovky policistů, čínské vlajky, propagandistické plakáty či květinové dekorace. Disidenty úřady poslaly mimo město a zesílila i cenzura internetu. Režim v souvislosti s výročím vyzdvihuje úspěchy, problematické úspěchy svých dějin včetně milionů mrtvých vynechává.

KSČM zahájila kampaň před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny. Za svůj slogan si strana zvolila „Šance na nový začátek“. Podle jejího předsedy se nestydí za svoji minulost ani za toleranci vlády. Jako svoji devizu komunisté vnímají nezatíženost kauzami nebo vysoké zastoupení žen lídryň na své kandidátce.

Největší komunistická strana v poměru k počtu obyvatel na světě vznikla před sto lety v Československu, kdy se pod vedením Bohumíra Šmerala odštěpila od sociálních demokratů. Stala se pak nedílnou součástí politického systému první republiky a po roce 1948 také rozhodující a totalitní mocí v zemi. Ustavující sněm KSČ začal před stoletím, 14. května 1921.

Dosavadní kubánský prezident Miguel Díaz-Canel je novým lídrem komunistické strany Kuby. Ve funkci prvního tajemníka Kubánské komunistické strany (PCC) střídá Raúla Castra, jenž stranu vedl deset let. Končí tak éra bratrů Castrových. Nový lídr kubánských komunistů nicméně slíbil, že bude s jeho předchůdcem nadále konzultovat otázky strategické pro budoucnost země.

Prosinec roku 1920 se nenesl v klidné předvánoční náladě, ale naopak v revolučním duchu. V řadě měst se tisíce dělníků rozhodly připojit ke stávkám, obsadily podniky, radnice, elektrárny. Jedním z ohnisek bylo Kladno, kde stávku vedl i budoucí prezident Antonín Zápotocký. Žádal nejen zvýšení mezd dělníků, ale i konec vlády. Po zatčení tisíců protestujících ale nakonec stávky ustaly. Soud před sto lety, 13. dubna 1921, rozhodoval i o osudu kladenských radikálů, Zápotocký skončil ve vězení. Konflikt, kvůli kterému bylo na části území vyhlášeno i stanné právo, přitom začal jako vnitrostranický spor sociálních demokratů o vlastnictví Lidového domu.

Vietnamský parlament v pondělí zvolil příštím premiérem Pham Minh Chinha, člena komunistické strany se zkušenostmi z bezpečnostní oblasti. Dosluhující premiér Nguyen Xuan Phuc se stane prezidentem. Jako premiér se zasazoval například o integraci země do globální ekonomiky. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.

Dlouhý zástup politických stran se od vzniku samostatného státu ucházel o přízeň voličů v parlamentních volbách. Některé byly oslavou nově nabyté svobody, jiné zase krokem k totalitě. S postupem času se měnili nejen zákonodárci, ale i samotný parlament a pravidla hlasování. Že nic není jasně dané, potvrdil začátkem letošního února i Ústavní soud, když zrušil část volebního zákona.

Šéf čínského e-shopového gigantu Alibaba Jack Ma je stále nezvěstný. Na veřejnosti se neukázal od října 2020. Není to ale zdaleka první podobný případ, v komunistické Číně je naopak poměrně běžné, že se ztrácejí lidé ve vrcholných manažerských pozicích. Svoji zkušenost má i český prezident Miloš Zeman, jehož bývalý poradce Jie Ťien-ming je od února 2018 nezvěstný a zřejmě se nachází v čínském vězení.

Čínská vláda nařídila tamním médiím, aby cenzurovala zpravodajství o antimonopolním vyšetřování internetové společnosti Alibaba. Zakladatel firmy a jeden z nejbohatších Číňanů Jack Ma zmizel před dvěma měsíci z očí veřejnosti, když předtím kritizoval čínský regulační systém. Ten podle něj brzdí inovace. Fakt, že Peking chce kontrolovat informování o této kauze, svědčí o tom, že věc nabyla na politické důležitosti, napsal v pátek list Financial Times (FT).

Václav Havel byl přesvědčen, že problematiku komunistické strany vyřeší čas a současné průzkumy naznačují, že měl pravdu, říká ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. Postoj komunistů při schvalování rozpočtu považuje za pokus tento vývoj zvrátit. Domnívá se, že Havel, který zesnul před devíti lety, by v současné době, kdyby ještě byl aktivním politikem, apeloval na zodpovědnost ve fiskální politice či přípravě státu na epidemii. Michael Žantovský byl hostem Interview ČT24.

Nebývalý únik dat z Číny – disidenti získali údaje skoro dvou milionů lidí, zřejmě členů vládnoucí komunistické strany. Někteří z nich podle zjištění působili v zahraničních vládách, firmách či bankách. Informace vzbuzuje obavy, jak moc jsou státy i globální společnosti odolné vůči možné špionáži.

Po dvaceti letech trvání komunistického režimu se v Československu s pražským jarem objevila naděje pro svobodnější společnost. Tu však s příchodem sovětských vojsk vystřídala apatie, touha po změně z veřejnosti zmizela a lidé se stáhli do soukromí. Zásadně k tomu přispěl i dokument Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ, který komunisté přijali 11. prosince 1970. Strana v něm pražské jaro označuje jako snahu protirevolučních sil o rozbití vlády lidu. I když propagandistický dokument rozhodně nepatřil k nejčtivějším knihám, byl jedním z nejzásadnějších své doby. Vymezil totiž, jak se bude československé společnosti další dvě dekády žít.

Úterý 21. září 1920 byl den, kdy poprvé vyšlo Rudé právo. Noviny úzce spjaté s komunistickou stranou začaly vycházet o rok dřív, než oficiálně vznikla Komunistická strana Československa. Už ve dvacátých letech měly dvacetitisícový náklad, před druhou světovou válkou 40 tisíc a za normalizace dva miliony. Tyto noviny jsou dodnes symbolem propagandistické novinařiny. Přesto z nich po revoluci vznikl politicky nezávislý deník Právo. To nejzajímavější ze stoleté historie Rudého práva zjišťovala redakce pořadu Newsroom ČT24.

Zdeňka Varhulíková se chtěla stát učitelkou. Nacisté ale uzavřeli na podzim 1939 vysoké školy a nemohla tak dokončit potřebné studium na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Místo toho se ale zapojila do odboje a pašovala z muniční továrny náboje. Gestapo ji ale při jednom zátahu zatklo a u soudu v Drážďanech pak dostala za svůj boj proti nacismu nejvyšší trest. Téměř po 80 letech historička Pavla Plachá objevila a publikovala v plném znění její dopisy na rozloučenou.

Pro političku Miladu Horákovou, která se stala před 70 lety obětí justiční vraždy, byly pravda, poctivost a spravedlnost hodnotou cennější než její život. Na sobotním pietním aktu k uctění památky obětí komunismu na pražském Újezdě to řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Premiér Andrej Babiš (ANO) označil Horákovou za statečnou a obdivuhodnou ženu.

Rumunský soud třicet let od krvavé revoluce přezkoumává případ exprezidenta Iona Iliescua. Čelí obvinění, že se po popravě diktátora Nikolae Ceausescua chopil moci násilím. Podle žalobců nese vinu za smrt bezmála devíti stovek z více než tisícovky obětí z prosince 1989. Iliescu označuje obvinění za politicky motivovaná a odmítá vypovídat.