Si Ťin-pching umlčel opozici ve straně, nic mu nebrání vstoupit do třetího období

Nahrávám video

Informace o rozporech uvnitř čínské komunistické strany jsou pouhými nepotvrzenými spekulacemi, říká zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Si Ťin-pching podle ní pomocí protikorupční politiky a ideologických změn umlčel opozici ve straně, a nic mu proto nebrání vstoupit do třetího funkčního období.

„Důkazy nejsou v podstatě žádné. To, co se děje uvnitř Komunistické strany, je zahaleno tajemstvím a ví to jen hrstka zasvěcených,“ říká Šámalová ke spekulacím o nespokojenosti části stranické elity s kurzem, který nastavil současný prezident. Nelze podle ní ale ani vyloučit, že k mocenskému boji v Číně skutečně dochází. Na veřejnost se občas dostanou nesouhlasné názory mezi politickou elitou nebo akademiky, ale kvůli cenzuře z internetu rychle mizí. 

Politika Si Ťin-pchinga je problematická nejen kvůli nulové toleranci vůči covidu, kvůli které je velmi zasažena čínská ekonomika, ale také kvůli tlaku na velké technologické firmy, které byly donedávna výkladní skříní čínské ekonomiky.

Podle Šámalové ale čínský prezident využil protikorupční kampaň jako nástroj k tomu, aby zastrašil a umlčel opozici ve straně. Zároveň upevnil svou pozici i pomocí ideologických nástrojů. „Prosadil svou osobní myšlenku do stranické ideologie a de facto vymazal ze stranické historie své předchůdce,“ vysvětluje zpravodajka. Zpochybňování jeho myšlenek by tak nyní znamenalo zpochybňování ideologie Komunistické strany. 

Minimum analytiků podle Šámalové pochybuje, že by Si Ťin-pching na podzim vstoupil do třetího funkčního období. Tato bezprecedentní událost by mu navíc otevřela dveře k vládě na neomezeně dlouhou dobu.

Si Ťin-pching chce změnit pravidla mezinárodního řádu podle čínských představ, říká sinoložka

I podle sinoložky Olgy Lomové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy převládá názor, že spekulace a fámy o tom, jaké kruhy uvnitř komunistické strany se chystají vystoupit proti Si Ťin-pchingovi, jsou pouze skrytým přáním Číňanů, kteří se z obavy o vlastní bezpečnost uchýlili do zahraničí.

„Myslím, že si Si Ťin-pching takzvanými protikorupčními kampaněmi upevnil svou moc. Je velmi malá pravděpodobnst, že by byla nějaká výrazná opozice uvnitř komunistické strany proti jeho absolutní moci,“ zdůraznila Lomová ve vysílání Horizontu ČT24.

Podle ní se Si Ťin-pching stane vůdcem Číny na neomezenou dobu. Nejde prý o jeho osobní ambici být vůdcem; komunistická strana si vypočítala, že se udrží u moci, jedině pokud bude mít podobně silného vůdce.

„Není to dobrá zpráva pro Číňany ani pro zbytek světa. Jedna z věcí, která charakterizuje Si Ťin-pchingovo období, je velmi ambiciózní a asertivní zahraniční politika. A tou ambicí je změnit pravidla mezinárodního řádu tak, aby odpovídaly čínskému politickému systému a čínské představě o řešení nejrůznějších globálních problémů, což není pro demokratický svět příliš povzbudivé,“ zhodnotila sinoložka mocenskou situaci v Číně.

Při pohledu na osobnostní vývoj Putina se zdá pochopení osobnosti čínského vůdce ještě naléhavější. Lomová však podotýká, že spíše než pochopit Si Ťin-pchinga jako jednotlivce je důležitější pochopit mentalitu, způsob uvažování a ambice, které má celá mocenská skupina kolem něj, tedy vedení komunistické strany a celý aparát, který reprodukuje jeho ideologii.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 1 hhodinou

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 4 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 4 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.