Nedávno zesnulý generální tajemník vietnamské komunistické strany Nguyen Phu Trong zastával nejmocnější pozici v zemi třináct let, během nichž upevnil moc jako žádný jiný vietnamský politik za poslední desetiletí. Tvrdou protikorupční kampaní se zbavil oponentů a obklopil se stoupenci. Vietnam, podobně jako Čína, přešel k vládě jednoho muže. Trongovi se podařilo vést „bambusovou diplomacii“, díky níž země balancuje mezi vlivy mocností a zachovala si dobré vztahy s navzájem konkurujícími si státy, jako jsou Čína, Rusko nebo USA. Smrt ústřední figury režimu bez jasného nástupnictví ale přináší otázky.
Trong vedl bambusovou diplomacii, jeho smrt zanechala ve Vietnamu mocenské vakuum
Nejvlivnější vietnamský vůdce od dob Ho Či Mina Trong zemřel 19. července ve věku osmdesáti let v důsledku nemoci a stáří. Jeho povinnosti ve vedení strany dočasně převzal v květnu zvolený prezident To Lam. Absence jasného plánu převzetí moci ale podněcuje politické napětí.
Trongovo dlouhé působení a centralizace moci výrazně oslabily model kolektivního vedení komunistické strany a je obtížné najít nástupce se srovnatelnou autoritou. Ačkoli Vietnam oficiálně nemá jednoho vůdce, nejsilnější postavení měl právě Trong, který funkci stranického šéfa zastával od roku 2011. Třetí funkční období si zajistil v roce 2021 poté, co bylo zrušeno pravidlo omezující výkon mandátu nanejvýš na dvě období.
Prezident Vietnamu To Lam
Komunistická strana se nyní podle Reuters bude muset rozhodnout, zda zůstane úřadující generální tajemník a zároveň prezident To Lam ve funkci až do roku 2026, kdy se bude konat stranický kongres, nebo zda si ještě předtím zvolí nového šéfa.
„Vietnam potenciálně čeká velmi nejisté období změny vedení,“ řekl Financial Times analytik singapurského institutu ISEAS-Yusof Ishak Nguyen Khac Giang. „Jakýkoli potenciální nástupce se bude snažit zaplnit prázdné místo po Trongovi.“ Podle něj ale stávající situace připravila půdu pro To Lama, aby se stal příštím generálním tajemníkem. „Byl by předním kandidátem, ale není jisté, že bude zvolen, protože ve straně existují různé frakce, které nebudou chtít, aby získal tak velkou moc,“ sdělil New York Times.
Protikorupční kampaň jako nástroj upevnění moci
Více než třináct let, které Trong strávil na vrcholu moci, se neslo ve znamení neustálého prosazování ideologické čistoty a uniformity, které měly zabránit morálnímu úpadku členů komunistické strany.
Od roku 2017, kdy Trong rozpoutal protikorupční tažení, byly vyšetřovány stovky funkcionářů pro podezření z úplatkářství. Své funkce museli opustit kabinetní ministři, předseda parlamentu a dva prezidenti. Toho druhého nahradila nynější hlava státu To Lam, který se na Trongově protikorupční kampani výrazně podílel a nadále ji organizuje.
„Lam posílí svou pozici ve straně,“ míní Peter Mumford, vedoucí oddělení jihovýchodní Asie konzultantské společnosti Eurasia Group. „To by mohlo vést ke zmírnění – nikoli však ke konci – protikorupční kampaně a jejího negativního vedlejšího účinku v podobě byrokratické paralýzy, která v posledních letech vytváří stále silnější překážky (ekonomickému) růstu,“ dodal.
Deklarovaným cílem je sice vymýtit korupci v zemi, kritici ale kampaň vnímají spíše jako nástroj mocenského boje v nejvyšších patrech vietnamské politiky.
Protikorupční tažení přeneslo velké pravomoci na policii a bezpečnostní složky, které se tak staly hlavními vykonavateli Trongovy politiky, přehlušily nesouhlasné hlasy a dramaticky změnily politickou krajinu ve Vietnamu.
Alexander Vuving z Asijsko-pacifického centra pro bezpečnostní studia poznamenal, že Trong po sobě zanechal režim, který se do značné míry opírá o nátlak a kontrolu, místo aby budoval vládu prostřednictvím konsensu a legitimity. Tím, že Trong prosazoval absolutní ideologickou konformitu, schválil také tvrdý zásah proti občanské společnosti a veřejné diskusi.
To se projevilo už v roce 2016, od té doby vietnamská vláda zásadně zpřísnila kontrolu nad tradičními médii, on-line sférou a občanskou společností. V posledních několika letech zpřísnila kontroly a regule pro novináře a začala také tvrději zasahovat proti neziskovým organizacím. Strategií vietnamských úřadů se stalo také zneužívání zákonů a předpisů, jejichž prostřednictvím, s pomocí ekonomických pák se snaží donutit velké technologické společnosti, jako jsou Meta nebo Google, ke spolupráci v cenzurování obsahu.
Efektivní „bambusová“ zahraniční politika
Trongův odkaz však nedefinuje pouze jeho domácí politika. Díky obratnému přístupu k mezinárodním vztahům se Vietnam stal zemí, kterou politický poradce Institutu Tonyho Blaira pro globální změnu Richard McClellan označil za „mistra neutrality v polarizovaném světě“, který vyvažuje vztahy se světovými velmocemi, jako jsou Čína a Spojené státy. Podle analytiků bude tento směr pokračovat i s Trongovým nástupcem.
Pro Trongovu zahraniční politiku byl charakteristický koncept takzvané bambusové diplomacie. Podle něj měla zahraniční politika ztělesňovat charakteristiky bambusu – silné kořeny, pevný kmen a pružné větve. Tato metafora podle Tronga vystihuje vietnamskou strategii, která je mírná a obratná, ale vytrvalá a rozhodná, flexibilní a kreativní, a zároveň pevná a neústupná ve svých cílech.
Tato koncepce vypovídá také o rostoucím geopolitickém významu ekonomicky rychle se rozvíjejícího Vietnamu, kde v posledních letech o vliv bojují jak Spojené státy, tak Čína, které jsou zároveň největšími obchodními partnery země. Právě Trongova bambusová diplomacie tak hraje klíčovou roli ve snahách Vietnamu posílit svou autonomii uprostřed velmocenské rivality.
Do roku 2023 Vietnam navázal komplexní strategická partnerství – tedy nejvyšší úroveň diplomatických vztahů – se Spojenými státy, Čínou a Ruskem, i dalšími významnými globálními hráči, jako jsou Indie, Jižní Korea, Japonsko a Austrálie.
Možná nejpozoruhodnějším úspěchem Trongovy zahraniční politiky je to, že se mu navzdory silným vazbám na čínského vůdce Si Ťin-pchinga, se kterým sdílel ideologii i podobné protikorupční kampaně, podařilo zlepšit americko-vietnamské vztahy. V roce 2015 jako první šéf Vietnamské komunistické strany navštívil Bílý dům.
V roce 2016 souhlasil s účastí Vietnamu v Transpacifickém partnerství a projevil ochotu reformovat vietnamské pracovní právo tak, aby odpovídalo mezinárodním standardům – kompromis, který ztělesňoval touhu Hanoje po užších vztazích s Washingtonem. Diplomatické úsilí vyvrcholilo v září 2023, kdy návštěva amerického prezidenta Joea Bidena v Hanoji vyústila právě v povýšení bilaterálních vztahů na komplexní strategické partnerství.
Spolupráce s Ruskem v těžbě plynu a ropy
Úspěch Trongovy zahraniční politiky v navázání pevných vztahů s USA je překvapivý tím, že Vietnam má i nadále velmi blízké vztahy také s Ruskem i Čínou.
V posledních dnech svého působení ve funkci Trong v Hanoji přivítal ruského vládce Vladimira Putina. Jeho přijetí na konci června nebylo podle serveru The Diplomat výsledkem historického dluhu, ale prozíravé kalkulace. Rozšířením rusko-vietnamské spolupráce v oblasti průzkumu a těžby ropy a zemního plynu v Jihočínském moři by Vietnam mohl uplatnit své územní nároky v oblasti. Vietnam se v této oblasti rozhodl spolupracovat s Ruskem zřejmě proto, že na rozdíl od Spojených států to pro Čínu, která má s Ruskem relativně dobré vztahy, není takovou hrozbou.
„Obě země podporují vytvoření spravedlivějšího multipolárního světového řádu,“ píše se ve společném rusko-vietnamském prohlášení vydaném u příležitosti návštěvy. Dokument rovněž zdůrazňuje důležitou roli obrany a bezpečnosti ve vzájemných vztazích a zmiňuje spolupráci v ropném a plynárenském sektoru, včetně ruských dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG) do Vietnamu.
Vladimir Putin a To Lam v Hanoji
Spojené státy sice vyjádřily své rozhořčení nad rozhodnutím hostit návštěvu, ale nepodnikly žádné konkrétní kroky, aby spolupráci s Vietnamem odvolaly. Hanoj navíc i nadále usiluje o ruské zbrojní zakázky, na kterých je závislá, přestože zlepšila své vztahy se Spojenými státy a snaží se své nákupy diverzifikovat. Vietnamská diplomacie o nákupu vojenského vybavení jednala i s USA a ponechala si tak otevřenou i možnost zisku amerických zbraní.
Z ruského pohledu je Trongova bambusová diplomacie hlavně závazkem, že se Hanoj nepřipojí k protiruské koalici vedené Západem.
Vztahy s Pekingem formuje Jihočínské moře
Trong za období svého vládnutí prohluboval také vztahy s Čínou, které jsou poznamenané územními spory v Jihočínském moři. Při jednání využíval dlouhodobých vazeb mezi Komunistickou stranou Vietnamu a jejím čínským protějškem, aby naznačil, že obě komunistické země mají navzdory územním sporům stále mnoho společných zájmů.
Příkladem snahy o udržení těchto strategických vztahů je rozhodnutí Vietnamu připojit se k čínské doktríně Společenství sdíleného osudu lidstva. Během návštěvy Si Ťin-pchinga v Hanoji v prosinci 2023 obě země podepsaly také dalších 36 dohod o spolupráci, které se týkaly například rozvoje přeshraniční železniční dopravy, digitální infrastruktury či zřízení společných hlídek v Tonkinském zálivu a horké linky pro řešení incidentů v Jihočínském moři.
Vietnamská politika ve sporu o Jihočínské moře se tak ukázala jako účinnější než politika Filipín, protože Čína do značné míry přivírá oči nad vietnamskými aktivitami v oblasti rekultivace ostrovů, zatímco proti zásobovacím misím Filipín používá sílu.
Si Ťin-pching navštívil vietnamské velvyslanectví v Pekingu, aby vyjádřil Trongovi soustrast. Čínský prezident poznamenal, že Trongův odchod „nás připravil o propagátora čínsko-vietnamských vztahů a společníka pro věc socialismu“.
Vztahy s EU
Prohlubovat vzájemné vztahy s Vietnamem chce nyní také Evropská unie, která je v největším rozvojovým partnerem asijské země. I pro Unii je Vietnam důležitý obchodní partner, evropské země investují v zemi mnoho peněz. Spolupráce mezi blokem a Vietnamem se tak má soustředit zejména na obchod a asistenci se zelenou energetickou transformací.
Na tato témata a také například na bezpečnost se má při pondělní návštěvě zaměřit Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell.
Mezi EU a Vietnamem však přetrvávají rozpory v oblasti lidských práv a zahraniční politiky. Vzhledem k tomu, že se Vietnam zdržel odsouzení ruské vojenské invaze na Ukrajině, čelí od řady zemí EU kritice, že má země příliš blízko k Moskvě.