Kubánské úřady odebraly akreditace redakci agentury EFE v Havaně

Kubánské úřady v sobotu odebraly akreditace celé redakci španělské agentury EFE v Havaně. Uvedla to samotná agentura. Úřady svůj krok nezdůvodnily a neuvedly, zda je odebrání akreditací dočasné či trvalé. EFE patří mezi nejvýznamnější tiskové agentury ve španělsky mluvícím světě.

Podle vedoucího havanské redakce agentury EFE Atahualpy Ameriseho je to poprvé, co kubánské úřady odebraly akreditace celému týmu zahraniční agentury. Úřady sdělily novinářům, že bez akreditace nemohou dále vykonávat svou práci.

Pro EFE na Kubě pracují tři redaktoři, dva fotografové a jeden kameraman. V září Havana pozastavila akreditaci redakčnímu koordinátorovi španělské agentury.

Odebrání akreditací přichází krátce před pondělními demonstracemi, jež svolala do kubánských měst opoziční iniciativa Archipiélago. Ta žádá změnu politickým poměrů na ostrově.

Na Kubě má stále mocenský monopol komunistická strana a úřady demonstrace nepovolily. V tisku pak vláda tvrdí, že organizátoři demonstrací jsou placeni a vedeni ze zahraničí.

Pořadatele protestů přirovnávají úřady k Havlovi

Osamocenou formu protestu zvolil jeden z pořadatelů demonstrací, dramaturg Yunior García, který se rozhodl, že vyjde sám do ulic demonstrovat už v neděli. Uvedl, že tím chce zabránit násilnostem. Obává se také, že vláda nechá do pochodů infiltrovat provokatéry.

Provládní tisk tvrdí, že García je rovněž financován z USA, a přirovnal ho k Václavu Havlovi.

V předvečer demonstroval sám prezident

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel se v neděli v Havaně připojil k několika desítkám mladých, kteří zorganizovali „antiimperialistický“ protest před pondělní manifestací prodemokratického hnutí. 

Na provládní demonstraci mladí Kubánci přišli s červenými šátky a volali Ať žije Kuba, Ať žije revoluce nebo Vlast či smrt, což bylo heslo kubánských revolucionářů z padesátých let minulého století. Organizátoři této akce uvedli, že nešlo o reakci na chystané pondělní protirežimní demonstrace, ale o protest proti Spojeným státům a jejich politice vůči Kubě, zejména proti obchodnímu embargu, které trvá od šedesátých let minulého století, a proti dalším americkým sankcím.

Kuba zažila silný a náhlý protest v červenci, kdy lidé v mnoha tamních městech vyjádřili svou nespokojenost s poměry panujícími na ostrově. Kuba čelí rozsáhlým hospodářským problémům, které prohloubila epidemie covidu. Podle organizací na ochranu lidských práv úřady zareagovaly na protesty represí a nechaly zatknout stovky lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 45 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...