Při protivládních protestech na Kubě zemřel demonstrant

Při protivládních protestech na Kubě zemřel v pondělí jeden demonstrant. Podle agentury AFP to oznámilo kubánské ministerstvo vnitra. Protesty, které vypukly v neděli v řadě kubánských měst proti autoritářské vládě, jsou podle zahraničních agentur největší za třicet let.

Kubánci vyšli v neděli do ulic hlavně kvůli špatné hospodářské situaci, jež panuje na ostrově. Ostrovní stát navíc v posledních týdnech zaznamenává silný růst nových případů koronaviru. 

Při protestech kubánská policie zatkla podle deníku El País nejméně sto lidí. Mezinárodní organizace Human Rights Watch se domnívá, že kvůli demonstracím skončilo v kubánských vězeních více než 150 lidí. K propuštění všech zatčených Havanu vyzvaly Spojené státy a Evropská unie.

Několik lidí včetně španělského reportéra agentury AP utrpělo během demonstrací zranění a úřady potvrdily i smrt; kubánské ministerstvo vnitra uvedlo, že „lituje úmrtí osoby“, k němuž došlo na okraji Havany. Mrtvým je muž ve věku 36 let, podle vlády zemřel, když se účastnil „nepokojů“.

AFP během středy informovala, že na Kubě už je znovu přístupný internet, lidé se ale pořád nemohou připojit k sociálním sítím či mobilním aplikacím, přes které lze posílat vzkazy. Právě rozšíření mobilního internetu média považují za jeden z faktorů, díky nimž vznikly nedělní protesty. Podle AFP byl ve středu v Havaně klid, v ulicích je ale výrazně více policejních hlídek, hlavně v blízkosti parlamentu.

Nebezpečí na moři stále hrozí

Americký ministr pro vnitřní bezpečnost Alejandro Mayorkas obyvatele Kuby a Haiti vyzval, aby se nevydávali na nebezpečnou cestu přes moře do USA. Na tiskové konferenci upřesnil, že poté, co byl minulý týden zavražděn haitský prezident Jovenel Moïse a na Kubě propukly demonstrace, americká pobřežní stráž nasadila letectvo k monitorování situace v regionu.

„Nepozorujeme nárůst počtu lidí, kteří se vydávají přes moře, ale někteří (migranti) jako i jindy na sebe toto riziko berou,“ uvedl Mayorkas. „Tito lidé nesmí na americké území vstoupit a jsou posílání zpět na Kubu a Haiti,“ podtrhl ministr.

Mayorkas rovněž zdůraznil, že vody mezi Floridou a karibskými ostrovy jsou nebezpečné. Připomněl, že při pokusu o jejich překonání zemřelo v posledních týdnech dvacet osob.

Třiapadesátiletý Moïse, který byl prezidentem od února 2017 a za svého vládnutí čelil řadě protivládních protestů kvůli zhoršující se ekonomické situaci i obviněním z autoritářského způsobu vládnutí, byl zavražděn ve své rezidenci na okraji haitské metropole 7. července. Jeho manželka byla vážně zraněna a převezena do nemocnice v Miami na Floridě, v ohrožení života už ale není. Policie z vraždy podezírá asi dvacítku Kolumbijců, z nichž některé zadržela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nepál přerušil kvůli počasí pátrání po přeživších povodně

Úřady v Nepálu kvůli dešti a mlze přerušily pátrací a záchranné akce po povodni, píše Reuters. Ta má v severním Nepálu již přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Více než tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2 426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc a sdělil, že bude třeba čtyři až pět miliard dolarů na obnovu.
06:55Aktualizovánopřed 36 mminutami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála: Kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 44 mminutami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 2 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.