Symbol propagandy i emotivní zážitek, přibližuje výstava fenomén spartakiády

Nahrávám video
Události v regionech: Výstava Fenomén spartakiáda
Zdroj: ČT24

Pro někoho symbol komunistické propagandy, pro jiné nezapomenutelný zážitek plný emocí. Spartakiády patřily k největším tělovýchovným akcím své doby – na Strahov přijížděly miliony cvičenců z celého Československa. Nová výstava Fenomén spartakiáda 1955–1990 v Křížové chodbě Nové radnice v Brně připomíná jejich historii.

Zatímco někteří mají k hromadnému nacvičování spartakiád dodnes odpor, jiní na ně vzpomínají s dojetím. Růžena Ferdusová cvičila na Strahově v roce 1975 jako starší žákyně. „Patří to k nejkrásnějším zážitkům mého života. Byla tam úžasná atmosféra i choreografie. Byla jsem strašně šťastná,“ vzpomíná. Podobně mluví i Eva Králíková, která v roce 1985 cvičila za ženy. „S barevnými sukněmi a šátky. Říkali jsme tomu lečo v hrnci,“ směje se.

Zážitek z vystoupení na Strahovském stadionu byl podle pamětníků nepopsatelný. Na ploše cvičilo až dvacet tisíc lidí, v ochozech seděly další desítky tisíc diváků. Do Prahy tehdy během celostátní spartakiády dorazily stovky tisíc účastníků z celého Československa. Ubytováni byli většinou ve školách po celé Praze a jejím okolí, a proto tam v letech spartakiád začínaly letní prázdniny o dva týdny dříve.

„V celém Československu nacvičovaly zhruba miliony lidí. To je obrovské číslo. Bohužel na Strahov se nedostali úplně všichni,“ říká kurátor výstavy Radim Blaško.

Povinně-dobrovolná záležitost

Podle něj měli o nacvičování skladeb nejmenší zájem muži, zatímco ženy cvičily rády a jejich skladby patřily k nejoblíbenějším. Divácky nejatraktivnější pak byly skladby vojáků. „Každý divák čekal, až se ukážou vojáci. Měli skladby nejlépe nacvičené,“ dodává Blaško. Velmi početné byly i skupiny dětí a studentů, kteří ve školách cvičili prakticky povinně.

„Pro studenty a žáky byla spartakiáda povinně–dobrovolná. Teoreticky bylo možné odmítnout, neměl za to být žádný postih, ale to se ne vždy dodrželo,“ poznamenává historik Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Petr Roubal.

„My jsme to nebraly jako povinnost. Tehdy jsme soutěžily s jinou vesnicí, kdo pojede na Strahov. Vyhrály jsme my a moc jsme se těšily,“ říká Ferdusová.

Nahrávám video
Spartakiáda 1985
Zdroj: Československá televize

Světový unikát a politický nástroj

Spartakiády představovaly světový unikát. Podle historika Roubala se nikde jinde na světě neprováděl synchronizovaný pohyb cvičenců v takovém měřítku a nestal se předmětem tak systematické politické manipulace. Náklady na jejich přípravu byly obrovské.

Atmosféru i historický kontext nyní připomíná výstava Fenomén Spartakiáda, která nabízí více než pět set autentických předmětů – od první spartakiády v roce 1955 až po tu poslední z roku 1985. „Podařilo se nám shromáždit velký soubor cvičebních úborů. Mám radost, že máme i originální lavičky ze Strahova,“ popisuje Blaško.

Tradice spartakiád navazovala na všesokolské slety, pro které byl v roce 1926 postaven Velký strahovský stadion. První slet se konal už v roce 1882, tradici přerušil rok 1948. Na přípravě první spartakiády v roce 1955 se podíleli i někdejší sokolští cvičitelé – bez jejich zkušeností by pořádání tak obrovské akce nebylo možné. Na první spartakiádě se tak či onak podílelo 1,7 milionu cvičenců.

„Slety byly dobrovolné svátky organizované Československou obcí sokolskou a postavené na demokratických principech. Spartakiády byly naopak organizovány státem a upevňovaly komunistickou ideologii Československa po roce 1948,“ říká historik a místostarosta Sokola Brno I Michal Doležel.

Název Spartakiáda použil jako první Jiří František Chaloupecký už v roce 1921, když organizoval velké veřejné vystoupení Federace tělovýchovných jednot na pražských Maninách. Název se brzy uchytil jako synonymum pro hromadná cvičení.

Podle vzoru sokolských sletů byly pro každou spartakiádu složeny různé sestavy pro jednotlivé kategorie. Hudba vznikala většinou přímo pro danou spartakiádu a tělocvičné skladby měly náročnou choreografii. Skladby pro nejmenší děti trvaly kolem deseti minut, ty nejnáročnější se blížily dvaceti minutám.

Z poslední plánované spartakiády sešlo

Za socialismu se spartakiády staly svébytnou tradicí a konaly se každých pět let. Jedinou výjimkou byl rok 1970, kdy byla akce zrušena v důsledku událostí roku 1968. Poslední spartakiádu Praha zažila v roce 1985, další se plánovala na rok 1990, po sametové revoluci z ní však sešlo.

Podle historiků se spartakiády v průběhu let proměňovaly. „V padesátých letech to byly velmi explicitní skladby oslavující budování socialismu. Postupem času byla snaha najít populární písně, které budou rezonovat v širší veřejnosti – třeba Poupata,“ vysvětluje Roubal.

Zatímco spartakiády jsou už minulostí, sokolské slety pokračují – i když cvičenců výrazně ubylo. Po obnovení Sokola po pádu komunistického režimu se první slet konal v červenci 1994. Kvůli své jedinečnosti a tradici usilují organizátoři o zapsání sletů na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze a dalších městech lidé vyjádřili podporu prezidentu Pavlovi

Lidé, kteří v neděli odpoledne dorazili na shromáždění spolku Milion chvilek na podporu prezidenta Petra Pavla, zaplnili pražské Staroměstské a spodní část Václavského náměstí. Demonstrovalo se i v dalších městech. Shromáždění jsou reakcí na spor hlavy státu a předsedy Motoristů Petra Macinky kvůli nejmenování poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí.
15:31Aktualizovánopřed 16 mminutami

Politika není pro princezny, prezidenta teď budu ignorovat, říká Macinka

Předseda Motoristů Petr Macinka (Motoristé) nevidí žádný důvod pro rezignaci na post ministra zahraničí. V Otázkách Václava Moravce tak reagoval na kritiku kvůli kauze textových zpráv pro prezidenta Petra Pavla. Hlavě státu se neplánuje ani omluvit, jak požaduje opozice. Pavel se zároveň podle Macinky situuje do role lídra opozice, nepovažuje proto za vhodné, aby Česko reprezentoval na summitu NATO.
12:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Začalo podávání přihlášek na střední školy

O půlnoci ze soboty na neděli začalo podávání přihlášek na střední školy. Uchazeči je mohou podat elektronicky přes systém DiPSy nebo papírovou formou. Zaslat mohou až pět přihlášek, z toho až tři do oborů bez talentové zkoušky a nanejvýš dvě do oborů s talentovou zkouškou. Na přihlášce určí, na který obor chtějí nejvíce. Lhůta pro podávání přihlášek skončí 20. února, čas podání neovlivňuje šanci žáků na přijetí.
před 6 hhodinami

Při požáru v pečovatelském domě v České Třebové zemřel člověk

Při požáru domova s pečovatelskou službou v České Třebové na Orlickoústecku v noci na neděli zemřel jeden z klientů domova, sdělil zástupce města. Hořet začalo v jednom z přízemních pokojů pozdě večer, řekla mluvčí krajských hasičů Lucie Pipiš.
08:39Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Drony i auta v klidových zónách. Národní parky loni vybraly na pokutách víc

Sjíždění řeky, létání s dronem nebo kácení stromů v národním parku. Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko loni uložily návštěvníkům 601 pokut za téměř 1,8 milionu korun, řekli ČT mluvčí oslovených národních parků. Nejčastěji návštěvníci platili za nepovolené vjezdy a parkování. V roce 2024 bylo pokut sice o sedm více, celková vybraná suma byla ale nižší, a to o téměř půl milionu korun. Podle mluvčího NP Šumava Jana Dvořáka jsou jedním z důvodů vyšší pokuty, které parky loni rozdaly.
před 10 hhodinami

Lince bezpečí přibylo hovorů o sebevraždě

Přes sto tisíc dětí se loni obrátilo na Linku bezpečí, psychické potíže řešilo čtyřiadvacet tisíc z nich. Až sedm tisíc otevřelo i téma sebevražd, těchto hovorů výrazně přibylo. Tři tisíce volajících pak vykazovaly známky týrání a zanedbávání. Psychiatrická péče pro nejmladší zůstává obtížně dostupná. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch chce zvýšit počet Center duševního zdraví a s ministrem školství Robertem Plagou (oba za ANO) se dohodli na podpoře školních psychologů.
před 10 hhodinami

Počet Slováků, kteří pracují v Česku, se za dekádu zdvojnásobil

Přibývá Slováků, kteří pracují v Česku. Za poslední dekádu se jejich počet zhruba zdvojnásobil, teď se pohybuje kolem čtvrt milionu. Ze všech cizinců také vydělávají nejvíc – často zastávají vyšší pozice a firmy o ně mají zájem. Do Česka jich v posledních letech míří – minimálně za krátkodobou prací – desítky tisíc. O odchodu navíc aktuálně uvažuje až čtvrtina obyvatel. Mezi nejčastější důvody uvádějí právě nedostatek profesních příležitostí. Část Slováků má ambice zůstat v Česku dlouhodoběji.
před 12 hhodinami

V Česku končí těžba černého uhlí

V posledním černouhelném dole v zemi, Dole ČSM na Karvinsku, končí těžba. Na noční směně se v posledním porubu zastaví v sobotu stroje. Uzavře se tak 250 let dlouhá kapitola těžby černého uhlí na českém území. Ze společnosti OKD odchází 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. Symbolický poslední vozík vyveze OKD 4. února.
včeraAktualizovánovčera v 17:51
Načítání...