Symbol propagandy i emotivní zážitek, přibližuje výstava fenomén spartakiády

Nahrávám video
Události v regionech: Výstava Fenomén spartakiáda
Zdroj: ČT24

Pro někoho symbol komunistické propagandy, pro jiné nezapomenutelný zážitek plný emocí. Spartakiády patřily k největším tělovýchovným akcím své doby – na Strahov přijížděly miliony cvičenců z celého Československa. Nová výstava Fenomén spartakiáda 1955–1990 v Křížové chodbě Nové radnice v Brně připomíná jejich historii.

Zatímco někteří mají k hromadnému nacvičování spartakiád dodnes odpor, jiní na ně vzpomínají s dojetím. Růžena Ferdusová cvičila na Strahově v roce 1975 jako starší žákyně. „Patří to k nejkrásnějším zážitkům mého života. Byla tam úžasná atmosféra i choreografie. Byla jsem strašně šťastná,“ vzpomíná. Podobně mluví i Eva Králíková, která v roce 1985 cvičila za ženy. „S barevnými sukněmi a šátky. Říkali jsme tomu lečo v hrnci,“ směje se.

Zážitek z vystoupení na Strahovském stadionu byl podle pamětníků nepopsatelný. Na ploše cvičilo až dvacet tisíc lidí, v ochozech seděly další desítky tisíc diváků. Do Prahy tehdy během celostátní spartakiády dorazily stovky tisíc účastníků z celého Československa. Ubytováni byli většinou ve školách po celé Praze a jejím okolí, a proto tam v letech spartakiád začínaly letní prázdniny o dva týdny dříve.

„V celém Československu nacvičovaly zhruba miliony lidí. To je obrovské číslo. Bohužel na Strahov se nedostali úplně všichni,“ říká kurátor výstavy Radim Blaško.

Povinně-dobrovolná záležitost

Podle něj měli o nacvičování skladeb nejmenší zájem muži, zatímco ženy cvičily rády a jejich skladby patřily k nejoblíbenějším. Divácky nejatraktivnější pak byly skladby vojáků. „Každý divák čekal, až se ukážou vojáci. Měli skladby nejlépe nacvičené,“ dodává Blaško. Velmi početné byly i skupiny dětí a studentů, kteří ve školách cvičili prakticky povinně.

„Pro studenty a žáky byla spartakiáda povinně–dobrovolná. Teoreticky bylo možné odmítnout, neměl za to být žádný postih, ale to se ne vždy dodrželo,“ poznamenává historik Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Petr Roubal.

„My jsme to nebraly jako povinnost. Tehdy jsme soutěžily s jinou vesnicí, kdo pojede na Strahov. Vyhrály jsme my a moc jsme se těšily,“ říká Ferdusová.

Nahrávám video
Spartakiáda 1985
Zdroj: Československá televize

Světový unikát a politický nástroj

Spartakiády představovaly světový unikát. Podle historika Roubala se nikde jinde na světě neprováděl synchronizovaný pohyb cvičenců v takovém měřítku a nestal se předmětem tak systematické politické manipulace. Náklady na jejich přípravu byly obrovské.

Atmosféru i historický kontext nyní připomíná výstava Fenomén Spartakiáda, která nabízí více než pět set autentických předmětů – od první spartakiády v roce 1955 až po tu poslední z roku 1985. „Podařilo se nám shromáždit velký soubor cvičebních úborů. Mám radost, že máme i originální lavičky ze Strahova,“ popisuje Blaško.

Tradice spartakiád navazovala na všesokolské slety, pro které byl v roce 1926 postaven Velký strahovský stadion. První slet se konal už v roce 1882, tradici přerušil rok 1948. Na přípravě první spartakiády v roce 1955 se podíleli i někdejší sokolští cvičitelé – bez jejich zkušeností by pořádání tak obrovské akce nebylo možné. Na první spartakiádě se tak či onak podílelo 1,7 milionu cvičenců.

„Slety byly dobrovolné svátky organizované Československou obcí sokolskou a postavené na demokratických principech. Spartakiády byly naopak organizovány státem a upevňovaly komunistickou ideologii Československa po roce 1948,“ říká historik a místostarosta Sokola Brno I Michal Doležel.

Název Spartakiáda použil jako první Jiří František Chaloupecký už v roce 1921, když organizoval velké veřejné vystoupení Federace tělovýchovných jednot na pražských Maninách. Název se brzy uchytil jako synonymum pro hromadná cvičení.

Podle vzoru sokolských sletů byly pro každou spartakiádu složeny různé sestavy pro jednotlivé kategorie. Hudba vznikala většinou přímo pro danou spartakiádu a tělocvičné skladby měly náročnou choreografii. Skladby pro nejmenší děti trvaly kolem deseti minut, ty nejnáročnější se blížily dvaceti minutám.

Z poslední plánované spartakiády sešlo

Za socialismu se spartakiády staly svébytnou tradicí a konaly se každých pět let. Jedinou výjimkou byl rok 1970, kdy byla akce zrušena v důsledku událostí roku 1968. Poslední spartakiádu Praha zažila v roce 1985, další se plánovala na rok 1990, po sametové revoluci z ní však sešlo.

Podle historiků se spartakiády v průběhu let proměňovaly. „V padesátých letech to byly velmi explicitní skladby oslavující budování socialismu. Postupem času byla snaha najít populární písně, které budou rezonovat v širší veřejnosti – třeba Poupata,“ vysvětluje Roubal.

Zatímco spartakiády jsou už minulostí, sokolské slety pokračují – i když cvičenců výrazně ubylo. Po obnovení Sokola po pádu komunistického režimu se první slet konal v červenci 1994. Kvůli své jedinečnosti a tradici usilují organizátoři o zapsání sletů na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Únava z války je lhostejnost k budoucnosti, řekl Pavel na akci na podporu Ukrajiny

Pokud někdo říká, že ho válka unavuje, staví se lhostejně k naší budoucnosti, prohlásil v sobotu odpoledne prezident Petr Pavel na pražském Staroměstském náměstí na akci Společně za Ukrajinu! k blížícímu se čtvrtému výročí plnohodnotné ruské invaze do sousední země. Ukrajinský velvyslanec Vasyl Zvaryč následně poděkoval Čechům za podporu. Vystoupili také rodiče padlých českých dobrovolníků nebo svědci ruských zvěrstev. Shromáždění podobného rázu se konala i v dalších městech v republice.
15:14Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
před 2 hhodinami

VideoAutoškoly zdražují, argumentují stoupajícími náklady na platy i auta

Cena za kurz v autoškole na téměř všech místech napříč republikou už překročila dvacet tisíc korun. Oproti předchozímu roku si zájemci připlatí kolem deseti procent. Zatímco v minulosti autoškoly zdražovaly zejména kvůli nákladům na pohonné hmoty, teď je to podle majitelů kvůli platům instruktorů, cenám aut a vybavení do nich.
před 3 hhodinami

VideoBaterie v elektrokoloběžce vybuchne a zapálí byt, popsali hasiči sílící trend

Hasiči ze severní Moravy upozorňují na specifický sílící trend – přibývá bytů zapálených po výbuchu baterií v elektrokoloběžkách. Podle nich je nejčastější příčinou výbuchu a požáru neodborná manipulace nebo nevhodné skladování. „Ty baterie nemají rády vlhko, nulové a záporné teplotní hodnoty,“ sdělil náměstek pro prevenci moravskoslezských hasičů Miloš Střelka. Podle něj je potřeba koloběžky ideálně skladovat pod kamerovým dohledem s autonomní detekcí. V loňském roce zasahovali moravskoslezští hasiči celkem u dvaceti požárů elektrokoloběžek. Zraněno nebo evakuováno při nich bylo okolo stovky lidí. Celkem v roce 2025 hasiči vyjížděli k největšímu počtu požárů v domácnostech za poslední dekádu. Bylo jich přes 3,5 tisíce. Nejčastěji vznikly z nedbalosti.
před 3 hhodinami

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
10:35Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
před 11 hhodinami

V neděli se v části Česka objeví ledovka, poté hrozí vzedmutí toků

V neděli se v části Česka, především v Olomouckém kraji, objeví ledovka. Poté hrozí v některých regionech, hlavně v Čechách, vzedmutí toků kvůli dešti a tání sněhu po oteplení. Vyplývá to z výstrahy, kterou zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
11:36Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Jazyková poradna nově řeší i chyby umělé inteligence

Lidé si pro jazykové rady často chodí do Internetové jazykové příručky (IJP). Loni zaznamenala v průměru přes 54 tisíc přístupů denně. On-line příručku provozuje Ústav pro jazyk český (ÚJČ), který má i telefonickou poradnu. Ta loni vyřídila 3642 dotazů. Poradci vedle běžných pravopisných otázek čím dál častěji řeší i odpovědi, které lidem chybně poskytla umělá inteligence. Ústav proto do budoucna plánuje AI zapojit i do jazykového poradenství, řekl ČT ředitel ústavu Martin Prošek.
před 14 hhodinami
Načítání...