Symbol propagandy i emotivní zážitek, přibližuje výstava fenomén spartakiády

3 minuty
Události v regionech: Výstava Fenomén spartakiáda
Zdroj: ČT24

Pro někoho symbol komunistické propagandy, pro jiné nezapomenutelný zážitek plný emocí. Spartakiády patřily k největším tělovýchovným akcím své doby – na Strahov přijížděly miliony cvičenců z celého Československa. Nová výstava Fenomén spartakiáda 1955–1990 v Křížové chodbě Nové radnice v Brně připomíná jejich historii.

Zatímco někteří mají k hromadnému nacvičování spartakiád dodnes odpor, jiní na ně vzpomínají s dojetím. Růžena Ferdusová cvičila na Strahově v roce 1975 jako starší žákyně. „Patří to k nejkrásnějším zážitkům mého života. Byla tam úžasná atmosféra i choreografie. Byla jsem strašně šťastná,“ vzpomíná. Podobně mluví i Eva Králíková, která v roce 1985 cvičila za ženy. „S barevnými sukněmi a šátky. Říkali jsme tomu lečo v hrnci,“ směje se.

Zážitek z vystoupení na Strahovském stadionu byl podle pamětníků nepopsatelný. Na ploše cvičilo až dvacet tisíc lidí, v ochozech seděly další desítky tisíc diváků. Do Prahy tehdy během celostátní spartakiády dorazily stovky tisíc účastníků z celého Československa. Ubytováni byli většinou ve školách po celé Praze a jejím okolí, a proto tam v letech spartakiád začínaly letní prázdniny o dva týdny dříve.

„V celém Československu nacvičovaly zhruba miliony lidí. To je obrovské číslo. Bohužel na Strahov se nedostali úplně všichni,“ říká kurátor výstavy Radim Blaško.

Povinně-dobrovolná záležitost

Podle něj měli o nacvičování skladeb nejmenší zájem muži, zatímco ženy cvičily rády a jejich skladby patřily k nejoblíbenějším. Divácky nejatraktivnější pak byly skladby vojáků. „Každý divák čekal, až se ukážou vojáci. Měli skladby nejlépe nacvičené,“ dodává Blaško. Velmi početné byly i skupiny dětí a studentů, kteří ve školách cvičili prakticky povinně.

„Pro studenty a žáky byla spartakiáda povinně–dobrovolná. Teoreticky bylo možné odmítnout, neměl za to být žádný postih, ale to se ne vždy dodrželo,“ poznamenává historik Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Petr Roubal.

„My jsme to nebraly jako povinnost. Tehdy jsme soutěžily s jinou vesnicí, kdo pojede na Strahov. Vyhrály jsme my a moc jsme se těšily,“ říká Ferdusová.

60 minut
Spartakiáda 1985
Zdroj: Československá televize

Světový unikát a politický nástroj

Spartakiády představovaly světový unikát. Podle historika Roubala se nikde jinde na světě neprováděl synchronizovaný pohyb cvičenců v takovém měřítku a nestal se předmětem tak systematické politické manipulace. Náklady na jejich přípravu byly obrovské.

Atmosféru i historický kontext nyní připomíná výstava Fenomén Spartakiáda, která nabízí více než pět set autentických předmětů – od první spartakiády v roce 1955 až po tu poslední z roku 1985. „Podařilo se nám shromáždit velký soubor cvičebních úborů. Mám radost, že máme i originální lavičky ze Strahova,“ popisuje Blaško.

Tradice spartakiád navazovala na všesokolské slety, pro které byl v roce 1926 postaven Velký strahovský stadion. První slet se konal už v roce 1882, tradici přerušil rok 1948. Na přípravě první spartakiády v roce 1955 se podíleli i někdejší sokolští cvičitelé – bez jejich zkušeností by pořádání tak obrovské akce nebylo možné. Na první spartakiádě se tak či onak podílelo 1,7 milionu cvičenců.

„Slety byly dobrovolné svátky organizované Československou obcí sokolskou a postavené na demokratických principech. Spartakiády byly naopak organizovány státem a upevňovaly komunistickou ideologii Československa po roce 1948,“ říká historik a místostarosta Sokola Brno I Michal Doležel.

Název Spartakiáda použil jako první Jiří František Chaloupecký už v roce 1921, když organizoval velké veřejné vystoupení Federace tělovýchovných jednot na pražských Maninách. Název se brzy uchytil jako synonymum pro hromadná cvičení.

Podle vzoru sokolských sletů byly pro každou spartakiádu složeny různé sestavy pro jednotlivé kategorie. Hudba vznikala většinou přímo pro danou spartakiádu a tělocvičné skladby měly náročnou choreografii. Skladby pro nejmenší děti trvaly kolem deseti minut, ty nejnáročnější se blížily dvaceti minutám.

Z poslední plánované spartakiády sešlo

Za socialismu se spartakiády staly svébytnou tradicí a konaly se každých pět let. Jedinou výjimkou byl rok 1970, kdy byla akce zrušena v důsledku událostí roku 1968. Poslední spartakiádu Praha zažila v roce 1985, další se plánovala na rok 1990, po sametové revoluci z ní však sešlo.

Podle historiků se spartakiády v průběhu let proměňovaly. „V padesátých letech to byly velmi explicitní skladby oslavující budování socialismu. Postupem času byla snaha najít populární písně, které budou rezonovat v širší veřejnosti – třeba Poupata,“ vysvětluje Roubal.

Zatímco spartakiády jsou už minulostí, sokolské slety pokračují – i když cvičenců výrazně ubylo. Po obnovení Sokola po pádu komunistického režimu se první slet konal v červenci 1994. Kvůli své jedinečnosti a tradici usilují organizátoři o zapsání sletů na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Nemůžeme si dovolit selhat.“ Summit EU řeší půjčku pro Ukrajinu

V Bruselu začal summit EU. Lídři sedmadvacítky budou řešit hlavně další finanční podporu Ukrajiny. Nemůžeme si dovolit selhat, řekla šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO). Vrcholné schůzky se osobně účastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
04:07Aktualizovánopřed 5 mminutami

Premiér a předsedové parlamentu budou brát od ledna přes 300 tisíc korun

Platy vrcholných politiků vzrostou od ledna zhruba o pět procent. Premiér a předsedové parlamentních komor budou vůbec poprvé brát více než 300 tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance se zvýší o 5500 na 115 tisíc. Prezident bude dostávat 383 200 korun, o 18 200 korun víc než letos. Vyplývá to ze sdělení ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) o vyhlášení platové základny, z níž se platy odvozují.
před 11 mminutami

Víkend bude zatažený a mlhavý, maxima dosáhnou asi pěti stupňů

O nadcházejícím víkendu bude v Česku většinou zataženo, slunce se objeví jen ojediněle. Meteorologové očekávají mlhy a mrholení, někde mohou být i mrznoucí. Nejvyšší teploty se budou pohybovat kolem pěti stupňů Celsia, při malé oblačnosti i nepatrně výše, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
08:47Aktualizovánopřed 21 mminutami

Pavel jmenoval ústavním soudcem Michala Bartoně

Vysokoškolský pedagog a odborník na ústavní právo Michal Bartoň se stal ústavním soudcem. Do funkce jej ve čtvrtek na Pražském hradě jmenoval prezident Petr Pavel. Devětačtyřicetiletý Bartoň nahradí u Ústavního soudu (ÚS) profesora občanského práva Josefa Fialu, kterému tuto středu vypršel desetiletý mandát. Pavel v projevu ocenil, že nově sestavený Ústavní soud funguje jako tým, ačkoliv ho společně se Senátem sestavil ze silných osobností.
11:29Aktualizovánopřed 23 mminutami

Provoz na D1 na Vysočině byl po hromadné nehodě plně obnoven

Provoz na dálnici D1 na Vysočině ve směru na Brno na stém kilometru zastavila ve čtvrtek před 8:30 asi na hodinu a půl hromadná dopravní nehoda devíti osobních aut, nákladního auta a dodávkového auta s přívěsem. Od desáté hodiny bylo místo průjezdné jedním pruhem, před půl dvanáctou už byl provoz plně obnoven. Mluvčí záchranné služby Kraje Vysočina Petr Janáček sdělil, že se lehce zranilo šest osob. Tři z nich byly podle policie převezeny do nemocnice.
09:18Aktualizovánopřed 40 mminutami

Hrad potvrdil Turkovi schůzku s prezidentem Pavlem

Prezident Petr Pavel přijme v pondělí 22. prosince v 11:00 na Pražském hradě čestného prezidenta Motoristů a poslance Filipa Turka. Odbor komunikace prezidentské kanceláře to oznámil na svém webu. Motoristé chtějí, aby se Turek stal ministrem životního prostředí. Úřad vede dočasně ministr zahraničí a předseda strany Petr Macinka (Motoristé).
před 1 hhodinou

Havlův odkaz je zvláště letos stále aktuální, uvedl Vystrčil

Odkaz bývalého prezidenta Václava Havla je podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) zvláště v letošním roce stále aktuální. Týká se svobody a schopnosti zastat se druhého, uvedl na pražském Vinohradském hřbitově. Lidé tradičně nosí květiny a svíčky k Havlově chalupě na Hrádečku, kde před čtrnácti lety zemřel. Ředitel Knihovny Václava Havla pak na prvního českého prezidenta zavzpomíná společně s velvyslanci a velvyslankyněmi USA, Německa, Nizozemska, Slovenska a Kanady.
07:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obce tlačí vyšší daní vlastníky k péči o chátrající nemovitosti

Některé obce se snaží působit na majitele objektů, které zatěžují společný prostor, zvýšením daně z nemovitostí. Cílem bylo přimět je k lepší péči o zanedbané budovy. S rozdílnými výsledky to zkusili v Kroměříži, ve Znojmě či v Žatci.
před 6 hhodinami
Načítání...