Komunistická strana strana 2 z 2

Čínská vláda nařídila tamním médiím, aby cenzurovala zpravodajství o antimonopolním vyšetřování internetové společnosti Alibaba. Zakladatel firmy a jeden z nejbohatších Číňanů Jack Ma zmizel před dvěma měsíci z očí veřejnosti, když předtím kritizoval čínský regulační systém. Ten podle něj brzdí inovace. Fakt, že Peking chce kontrolovat informování o této kauze, svědčí o tom, že věc nabyla na politické důležitosti, napsal v pátek list Financial Times (FT).

Václav Havel byl přesvědčen, že problematiku komunistické strany vyřeší čas a současné průzkumy naznačují, že měl pravdu, říká ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. Postoj komunistů při schvalování rozpočtu považuje za pokus tento vývoj zvrátit. Domnívá se, že Havel, který zesnul před devíti lety, by v současné době, kdyby ještě byl aktivním politikem, apeloval na zodpovědnost ve fiskální politice či přípravě státu na epidemii. Michael Žantovský byl hostem Interview ČT24.

Nebývalý únik dat z Číny – disidenti získali údaje skoro dvou milionů lidí, zřejmě členů vládnoucí komunistické strany. Někteří z nich podle zjištění působili v zahraničních vládách, firmách či bankách. Informace vzbuzuje obavy, jak moc jsou státy i globální společnosti odolné vůči možné špionáži.

Po dvaceti letech trvání komunistického režimu se v Československu s pražským jarem objevila naděje pro svobodnější společnost. Tu však s příchodem sovětských vojsk vystřídala apatie, touha po změně z veřejnosti zmizela a lidé se stáhli do soukromí. Zásadně k tomu přispěl i dokument Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ, který komunisté přijali 11. prosince 1970. Strana v něm pražské jaro označuje jako snahu protirevolučních sil o rozbití vlády lidu. I když propagandistický dokument rozhodně nepatřil k nejčtivějším knihám, byl jedním z nejzásadnějších své doby. Vymezil totiž, jak se bude československé společnosti další dvě dekády žít.

Úterý 21. září 1920 byl den, kdy poprvé vyšlo Rudé právo. Noviny úzce spjaté s komunistickou stranou začaly vycházet o rok dřív, než oficiálně vznikla Komunistická strana Československa. Už ve dvacátých letech měly dvacetitisícový náklad, před druhou světovou válkou 40 tisíc a za normalizace dva miliony. Tyto noviny jsou dodnes symbolem propagandistické novinařiny. Přesto z nich po revoluci vznikl politicky nezávislý deník Právo. To nejzajímavější ze stoleté historie Rudého práva zjišťovala redakce pořadu Newsroom ČT24.

Zdeňka Varhulíková se chtěla stát učitelkou. Nacisté ale uzavřeli na podzim 1939 vysoké školy a nemohla tak dokončit potřebné studium na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Místo toho se ale zapojila do odboje a pašovala z muniční továrny náboje. Gestapo ji ale při jednom zátahu zatklo a u soudu v Drážďanech pak dostala za svůj boj proti nacismu nejvyšší trest. Téměř po 80 letech historička Pavla Plachá objevila a publikovala v plném znění její dopisy na rozloučenou.

Pro političku Miladu Horákovou, která se stala před 70 lety obětí justiční vraždy, byly pravda, poctivost a spravedlnost hodnotou cennější než její život. Na sobotním pietním aktu k uctění památky obětí komunismu na pražském Újezdě to řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Premiér Andrej Babiš (ANO) označil Horákovou za statečnou a obdivuhodnou ženu.

Rumunský soud třicet let od krvavé revoluce přezkoumává případ exprezidenta Iona Iliescua. Čelí obvinění, že se po popravě diktátora Nikolae Ceausescua chopil moci násilím. Podle žalobců nese vinu za smrt bezmála devíti stovek z více než tisícovky obětí z prosince 1989. Iliescu označuje obvinění za politicky motivovaná a odmítá vypovídat.

Sametovou revoluci jsme si zvykli vnímat díky rychlosti jejího průběhu jako sled událostí, které vyvrcholily vítězstvím demokracie a porážkou komunistického režimu. Přechod k demokracii ale není jen kontinuem protirežimních akcí. Podíváme-li se podrobněji na jednotlivé dny, zjistíme, že i československá revoluce, jejíž 30. výročí si v těchto dnech připomínáme, má své fáze. Ta, která byla rozhodující, začala 28. listopadu 1989.

Před sametovou revolucí se Československo tvářilo jako demokratický stát. Zemi formálně řídila vláda, zákony přijímali občany volení poslanci a z Pražského hradu na vše dohlížel prezident. Ve skutečnosti ale šlo o loutkový systém, za jehož nitky tahala všemocná komunistická strana se stárnoucími kádry v čele. Politický režim tak připomínal zatuchlé mauzoleum s jediným středobodem, zcela neschopné reagovat na výzvy doby.

Byli to studenti, kteří po zásahu na Národní třídě 17. listopadu 1989 vyhlásili stávku a postavili se proti komunistické straně. V pořadu Interview ČT24 to zdůraznil bývalý studentský vůdce a politik Martin Mejstřík. Zároveň kritizuje ty, kteří násilí na studentské demonstraci bagatelizují. „To opravdu nebyl žádný samet,“ říká. „A my jsme nechtěli žádný samet,“ dodává s tím, že komunistická strana měla být zakázána.

Čínská lidová republika se chystá na oslavy 70. výročí převzetí moci komunistickou stranou. Ty se odehrají 1. října. Zemi čeká mohutná vojenská přehlídka a další oslavy v rozsahu, jaký nezažila desetiletí.

Po dvaatřiceti letech od položení základního kamene se nedaleko centra Ostravy naproti Domu kultury otevřela budova přezdívaná „skelet“. Původně měla být krajským sídlem komunistické strany, nyní bude sloužit novým technologickým firmám jako vědeckotechnický park a podnikatelský inkubátor společnosti Smart Innovation Center (SIC). V polovině roku by měla být budova obsazena zhruba z poloviny.

Boj za práva dělníků se v komunistické Číně trestá. Vláda se snaží umlčet studentské aktivisty, kteří spojují síly s dělníky a usilují o zlepšení pracovního práva. Desítky aktivistů už policie zatkla, další zastrašuje. Obviňuje je z rozvracení státní moci a poškozování mezinárodní pověsti Číny.