Tchaj-wan čelí čínskému zastrašování, připomněla v Praze jeho exprezidentka

Nahrávám video

Tchaj-wan čelí více než půl století čínskému zastrašování. Hrozby zesílily poté, co začal být součástí mezinárodní komunity a co demokratičtí lídři vyjádřili svoji podporu a ochotu spolupracovat a navštívit Tchaj-wan, řekla v projevu na konferenci Forum 2000 v Praze tchajwanská exprezidentka Cchaj Jing-wen. Světové demokracie v minulých letech čelily mnoha výzvám, autoritářské režimy se staly sebevědomější ve svém stylu vládnutí, uvedla.

Tchajwanská exprezidentka bez podrobností zmínila, že Čína zahájila v okolí ostrova další vojenské cvičení, které Peking označil za varování před „separatistickými činy“.

„Víc než půl století Tchaj-wan čelí trvalému zastrašování ze strany čínského komunistického režimu, který se pokouší jakýmkoli způsobem Tchaj-wan anektovat,“ uvedla. „Tyto hrozby stále zesilují, jak se Tchaj-wan stává integrální součástí mezinárodního společenství a když demokracie a jejich lídři dávají najevo svoji podporu a ochotu spolupracovat a navštívit Tchaj-wan.“

Taková zkušenost nicméně podle ní vedla k tomu, že se tchajwanská společnost a její lídři stali odolnými a pragmatickými. Na zastrašování reagovala bezpečnostní spoluprací se stejně smýšlejícími spojenci, ale také například zaměřením na armádní reformy, civilní obranu a média.

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. To sice Tchaj-wan oficiálně neudělal, přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle.

Tchaj-wan v posledních letech navštívili šéfové obou českých parlamentních komor. V roce 2020 do země zamířil šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) společně se zhruba devadesátičlennou delegací. Loni v březnu na něj navázala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Právě tito dva politici ještě spolu s prezidentem Petrem Pavlem exprezidentku v Praze také přivítali.

„Autoritářské režimy jsou sebevědomější“

Mezi výzvami, kterým v poslední době čelily demokracie všude po světě, Cchaj Jing-wen zmínila koronavirovou pandemii, následný ekonomický pokles, důsledky klimatické změny či válku. Autoritářské režimy podle ní posilovaly a tamní lídři chtějí vyvážet svůj styl vládnutí do zbytku světa například přes vojenské hrozby a různé aktivity řadící se do takzvané šedé zóny.

Cchaj Jing-wen také uvedla, že tchajwanská vláda výrazně podporuje Ukrajinu po nevyprovokované ruské agresi. Zmínila humanitární pomoc, ale také to, že se Tchaj-wan připojil k demokratickým spojencům v ekonomických sankcích proti Rusku, například zavedl embargo na prodej strategických komodit, jako jsou polovodiče či produkty leteckého a kosmického průmyslu.

Ostrá reakce Číny na českou podporu ostrovu

Účast Cchaj Jing-wen na konferenci, která se letos věnuje otázce, jak by měly demokracie čelit agresivnímu jednání autoritářských režimů, vyvolala ostrou kritiku Číny.

„Vyzýváme Českou republiku a další příslušné země, aby svědomitě dodržovaly princip jedné Číny,“ vzkázal mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning. Právě reakce asijského giganta mohla být jedním z důvodů, proč byla účast bývalé prezidentky na fóru oznámena na poslední chvíli. Citlivost situace potvrdili například předsedkyně sněmovny Pekarová Adamová nebo ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Praha má totiž v živé paměti březnový incident, kdy během návštěvy tehdy čerstvě zvolené tchajwanské viceprezidentky málem způsobil dopravní nehodu čínský diplomat, který ji sledoval. Podle ministra zahraničí se celá věc dál řeší.

Praha je první zastávkou bývalé tchajwanské prezidentky na turné po Evropě. I proto, že Česko je v posledních letech, k nelibosti Číny, jedním z nejdůraznějších podporovatelů tchajwanské svrchovanosti.

Vystrčil: Věřím, že by USA kvůli Tchaj-wanu šly do konfliktu

„Čínské manévry byly proto, že tchajwanský prezident vystoupil s projevem, ve kterém řekl, že Čínská lidová republika není mateřskou zemí Tchaj-wanu,“ upozornil v Interview ČT24 předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Je dobře, že Tchaj-wan má bezpečnostní záruku, která tkví v tom, že Spojené státy říkají, že jej budou chránit,“ doplnil.

Nahrávám video

„Respektujeme přístup, který říká, že Tchaj-wan je samostatná země s možností určovat si svou vládu a volit své představitele,“ řekl Vystrčil. „Co se týká diplomatického zastoupení, v tuto chvíli nemá v České republice ambasádu, v institucích, kde byl dříve zastoupen Tchaj-wan, je nyní zástupcem Čínská lidová republika. Ale jsem přesvědčen, že to není seriózní přístup k Tchaj-wanu. Je ke škodě všech, když například nemůže být členem Světové zdravotnické organizace.“

Se stoprocentní jistotou nikdo nemůže říct, jestli by USA opravdu s Čínou šla do války, přiznává předseda Senátu. „Na druhou stranu nemám důvod nevěřit prohlášením nejvyšších představitelů Spojených států amerických. Tudíž předpokládám, že by se tak stalo,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Důvěra Španělů v tradiční média v éře AI roste, ukazuje report

Zpráva Digital News Report Spain 2026 ukazuje první nárůst zájmu o zpravodajství za poslední čtyři roky. Rozšířená skepse vůči zprávám však přetrvává a obavy z dezinformací dosáhly historického maxima. Pozitivnější je hodnocení veřejnoprávních médií, přičemž důvěryhodnost španělské RTVE se za poslední rok výrazně zvýšila.
před 1 mminutou

Lídři G7 se podle Zelenského shodli, že Rusko nevyhrává válku

Lídři G7 se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského shodli, že Rusko nevyhrává válku a musí co nejdříve uzavřít dohodu. Doplnil, že hovořili také o dalších sankcích i obranných kapacitách Ukrajiny, píše Reuters. Americký prezident Donald Trump, který se jednání s ukrajinským lídrem na summitu skupiny vyspělých ekonomik G7 ve Francii rovněž zúčastnil, uvedl, že pro uzavření mírové dohody udělá vše, co bude v jeho silách.
před 5 mminutami

Trump není spokojený s postupem Izraele v Libanonu

Dohoda Spojených států s Íránem míří do druhé fáze, Írán nezíská jadernou zbraň a USA nebudou v zemi investovat žádné peníze, prohlásil americký prezident Donald Trump na summitu skupiny vyspělých ekonomik G7 ve Francii. Podle serveru Times of Israel (ToI) také řekl, že není spokojený s postupem Izraele v Libanonu a proti Hizballáhu. Pokračování izraelských útoků v této zemi označuje Írán za porušování dohody.
před 21 mminutami

Evropský parlament schválil klíčovou část obchodní dohody s USA

Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise (EK) uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
12:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina zasáhla největší moskevskou ropnou rafinerii

Ukrajinské drony v noci na úterý zasáhly rafinerii v Moskvě, uvedl starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. Protivzdušná obrana podle něj zničila přibližně šedesát bezpilotních prostředků směřujících na Moskvu. Zásah moskevského ropného zařízení potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obnovení dopravy v Hormuzu potrvá týdny, sdělil FT největší provozovatel tankerů

Obnovení dopravy v Hormuzském průlivu může trvat týdny, upozornil pro britský deník Financial Times největší provozovatel tankerů, japonská společnost Mitsui O.S.K. Lines. Dokud nebudou mít dopravci jistotu, že dohoda mezi USA a Íránem je skutečně platná, neobnoví plavbu.
před 5 hhodinami

VideoK dohodě, která má ukončit boje v Libanonu, jsou Izraelci skeptičtí

Až do neděle zněly dnem i nocí nad severním Izraelem rány z bojiště v Libanonu. Nyní přichází americko-íránská dohoda, která má ukončit i boje právě v Libanonu. Jenomže většina Izraelců je skeptická. Dohoda totiž znamená, že teroristické hnutí Hizballáh zůstává faktickým státem ve státě a teď navíc s pocitem, že mu Írán pomohl. Rozpačitý výsledek izraelské vojenské kampaně proti Hizballáhu a také Íránu má už i jasné vnitropolitické dopady. V minulých týdnech průzkumy poprvé ukázaly, že opozice by v židovském státě i bez arabských stran mohla složit vládu.
před 7 hhodinami

Rusko by mohlo zaútočit do roku 2029, shodlo se NATO. Moskva posiluje armádu u hranic Aliance

Všechny členské státy NATO se shodují, že Rusko by mohlo být do konce desetiletí schopné zaútočit na některou z aliančních zemí. Upozornil na to velitel německé pozemní armády Christian Freuding. Skupina severských médií mezitím informovala, že Moskva dál posiluje svou vojenskou přítomnost blízko hranic NATO, kde rozšiřuje stávající základny a buduje nové.
před 8 hhodinami
Načítání...