Tchaj-wan čelí čínskému zastrašování, připomněla v Praze jeho exprezidentka

3 minuty
Události: Tchajwanská exprezidentka v Praze varovala před Čínou
Zdroj: ČT24

Tchaj-wan čelí více než půl století čínskému zastrašování. Hrozby zesílily poté, co začal být součástí mezinárodní komunity a co demokratičtí lídři vyjádřili svoji podporu a ochotu spolupracovat a navštívit Tchaj-wan, řekla v projevu na konferenci Forum 2000 v Praze tchajwanská exprezidentka Cchaj Jing-wen. Světové demokracie v minulých letech čelily mnoha výzvám, autoritářské režimy se staly sebevědomější ve svém stylu vládnutí, uvedla.

Tchajwanská exprezidentka bez podrobností zmínila, že Čína zahájila v okolí ostrova další vojenské cvičení, které Peking označil za varování před „separatistickými činy“.

„Víc než půl století Tchaj-wan čelí trvalému zastrašování ze strany čínského komunistického režimu, který se pokouší jakýmkoli způsobem Tchaj-wan anektovat,“ uvedla. „Tyto hrozby stále zesilují, jak se Tchaj-wan stává integrální součástí mezinárodního společenství a když demokracie a jejich lídři dávají najevo svoji podporu a ochotu spolupracovat a navštívit Tchaj-wan.“

Taková zkušenost nicméně podle ní vedla k tomu, že se tchajwanská společnost a její lídři stali odolnými a pragmatickými. Na zastrašování reagovala bezpečnostní spoluprací se stejně smýšlejícími spojenci, ale také například zaměřením na armádní reformy, civilní obranu a média.

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. To sice Tchaj-wan oficiálně neudělal, přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle.

Tchaj-wan v posledních letech navštívili šéfové obou českých parlamentních komor. V roce 2020 do země zamířil šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) společně se zhruba devadesátičlennou delegací. Loni v březnu na něj navázala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Právě tito dva politici ještě spolu s prezidentem Petrem Pavlem exprezidentku v Praze také přivítali.

„Autoritářské režimy jsou sebevědomější“

Mezi výzvami, kterým v poslední době čelily demokracie všude po světě, Cchaj Jing-wen zmínila koronavirovou pandemii, následný ekonomický pokles, důsledky klimatické změny či válku. Autoritářské režimy podle ní posilovaly a tamní lídři chtějí vyvážet svůj styl vládnutí do zbytku světa například přes vojenské hrozby a různé aktivity řadící se do takzvané šedé zóny.

Cchaj Jing-wen také uvedla, že tchajwanská vláda výrazně podporuje Ukrajinu po nevyprovokované ruské agresi. Zmínila humanitární pomoc, ale také to, že se Tchaj-wan připojil k demokratickým spojencům v ekonomických sankcích proti Rusku, například zavedl embargo na prodej strategických komodit, jako jsou polovodiče či produkty leteckého a kosmického průmyslu.

Ostrá reakce Číny na českou podporu ostrovu

Účast Cchaj Jing-wen na konferenci, která se letos věnuje otázce, jak by měly demokracie čelit agresivnímu jednání autoritářských režimů, vyvolala ostrou kritiku Číny.

„Vyzýváme Českou republiku a další příslušné země, aby svědomitě dodržovaly princip jedné Číny,“ vzkázal mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning. Právě reakce asijského giganta mohla být jedním z důvodů, proč byla účast bývalé prezidentky na fóru oznámena na poslední chvíli. Citlivost situace potvrdili například předsedkyně sněmovny Pekarová Adamová nebo ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Praha má totiž v živé paměti březnový incident, kdy během návštěvy tehdy čerstvě zvolené tchajwanské viceprezidentky málem způsobil dopravní nehodu čínský diplomat, který ji sledoval. Podle ministra zahraničí se celá věc dál řeší.

Praha je první zastávkou bývalé tchajwanské prezidentky na turné po Evropě. I proto, že Česko je v posledních letech, k nelibosti Číny, jedním z nejdůraznějších podporovatelů tchajwanské svrchovanosti.

Vystrčil: Věřím, že by USA kvůli Tchaj-wanu šly do konfliktu

„Čínské manévry byly proto, že tchajwanský prezident vystoupil s projevem, ve kterém řekl, že Čínská lidová republika není mateřskou zemí Tchaj-wanu,“ upozornil v Interview ČT24 předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Je dobře, že Tchaj-wan má bezpečnostní záruku, která tkví v tom, že Spojené státy říkají, že jej budou chránit,“ doplnil.

30 minut
Interview ČT24: Miloš Vystrčil
Zdroj: ČT24

„Respektujeme přístup, který říká, že Tchaj-wan je samostatná země s možností určovat si svou vládu a volit své představitele,“ řekl Vystrčil. „Co se týká diplomatického zastoupení, v tuto chvíli nemá v České republice ambasádu, v institucích, kde byl dříve zastoupen Tchaj-wan, je nyní zástupcem Čínská lidová republika. Ale jsem přesvědčen, že to není seriózní přístup k Tchaj-wanu. Je ke škodě všech, když například nemůže být členem Světové zdravotnické organizace.“

Se stoprocentní jistotou nikdo nemůže říct, jestli by USA opravdu s Čínou šla do války, přiznává předseda Senátu. „Na druhou stranu nemám důvod nevěřit prohlášením nejvyšších představitelů Spojených států amerických. Tudíž předpokládám, že by se tak stalo,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 38 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...