Čína zahájila další vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu. Označila je za varování před „separatistickými činy“ ostrova. Zároveň armáda oznámila, že její lodě a letadla se k Tchaj-wanu blíží ze severu, jihu, východu i z Tchajwanského průlivu. Peking provádí vojenské manévry kolem Tchaj-wanu často, ale ty nynější jsou čtvrté větší ze všech směrů za poslední dva roky. Tchajwanská vláda krok označila za další provokaci ohrožující stabilitu v regionu.
Čína provádí rozsáhlé vojenské manévry kolem Tchaj-wanu
Čínské ministerstvo obrany uvedlo, že manévry jsou reakcí na odmítnutí tchajwanského prezidenta z minulého týdne ustoupit požadavkům Pekingu a uznat Tchaj-wan jako součást Čínské lidové republiky pod vládou komunistické strany. „Nezávislost Tchaj-wanu a mír v Tchajwanském průlivu jsou vzájemně neslučitelné,“ komentovalo cvičení čínské ministerstvo zahraničí.
Manévry mají podle Pekingu otestovat společné schopnosti čínských jednotek. Lodě a letadla se mají zaměřit na bojovou připravenost hlídek či blokování klíčových přístavů a území. Nicméně nebyla oznámena střelba ani vyhlášena žádná bezletová zóna.
Čínské velitelství oficiálně tvrdí, že „cvičení slouží jako varování před separatistickými činy tchajwanských sil a že jde o legitimní a nutné operace na záchranu státní suverenity a národní jednoty.“ Zveřejnilo také mapu devíti oblastí kolem Tchaj-wanu, kde se manévry konají. Neuvedlo ale, jak dlouho bude trvat.
„Je to důležité varování těm, kteří podporují nezávislost Tchaj-wanu, a znamení našeho odhodlání chránit naši národní suverenitu,“ zdůraznil mluvčí čínského námořnictva.
Odveta za projev tchajwanského prezidenta
Podle Reuters jde o odvetnou akci za projev tchajwanského prezidenta Laj Čching-tea z minulého týdne, v němž mimo jiné prohlásil, že Peking nemá právo „reprezentovat Tchaj-wan“.
Řekl to u příležitosti státního svátku 10. října, který připomíná revoluci z roku 1911, jež ukončila vládu mandžuské dynastie Čching a vedla k vyhlášení Čínské republiky, za jejíhož pokračovatele se Tchaj-wan považuje; oficiálně se totiž Tchaj-wan nazývá Čínská republika.
Laj ale také v projevu ve čtvrtek vyzval k dialogu a vyzval Peking, aby využil svého vlivu a pomohl ukončit konflikt na Blízkém východě a ruskou agresi proti Ukrajině. Čínská státní média Lajův projev kritizovala.
Tchaj-pej: Peking ohrožuje stabilitu v regionu
Tchajwanská vláda manévry označila za další provokaci ohrožující stabilitu v regionu, ministerstvo obrany nicméně uvedlo, že nebude eskalovat konflikt, ale i tak zvýšilo pohotovost. Tchajwanský prezident Laj svolal na pondělí bezpečnostní schůzku na vysoké úrovni.
Na čínské vojenské manévry reagovalo i americké ministerstvo zahraničí. „Spojené státy jsou vážně znepokojeny cvičením v Tchajwanském průlivu a v okolí Tchaj-wanu,“ vzkázal mluvčí resortu Matthew Miller. Ministerstvo vyzvalo Čínu, aby se chovala zdrženlivě a vyvarovala se dalších akcí, jež by mohly narušit stabilitu regionu. Reakce Pekingu „vojenskou provokací na rutinní výroční projev“ je podle americké diplomacie „neopodstatněná“ a hrozí eskalací.
Ministerstvo zahraničí USA dodalo, že Spojené státy zůstávají „oddány své dlouhodobé politice jedné Číny“. Washington udržuje oficiální diplomatické vztahy pouze s Pekingem, s Tchaj-wanem má ale čilé neoficiální styky a dodává mu zbraně, což zdůvodňuje tím, že ostrovu pomáhá udržet obranyschopnost.
Nezávislost Tchaj-wanu v současné době uznává jen dvanáct zemí světa, s nimiž ostrov udržuje diplomatické vztahy. Podle webu tchajwanského ministerstva zahraničí jde většinou o malé státy v Karibiku a Tichomoří.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti, což Tchaj-wan sice oficiálně neudělal, přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle. Má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně přetrvává režim jedné politické strany.
