Čína provedla další vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu. Označila je za varování před „separatistickými činy“ ostrova. Tchajwanská vláda krok označila za další provokaci ohrožující stabilitu v regionu. Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že na manévrech se podílelo celkem 125 vojenských letadel a sedmnáct armádních lodí, což je podle něj rekordní počet za jeden den. Žádná střelba ani odpálení raket nebyly zaznamenány, dodalo ministerstvo.
Čína zapojila do manévrů kolem Tchaj-wanu rekordní množství techniky
Události: Čína zastrašuje Tchaj-wan vojenskými manévry (zdroj: ČT24)
Čínské ministerstvo obrany sdělilo, že manévry byly reakcí na odmítnutí tchajwanského prezidenta z minulého týdne ustoupit požadavkům Pekingu a uznat Tchaj-wan jako součást Čínské lidové republiky pod vládou komunistické strany. „Nezávislost Tchaj-wanu a mír v Tchajwanském průlivu jsou vzájemně neslučitelné,“ komentovalo cvičení čínské ministerstvo zahraničí.
Manévry měly podle Pekingu otestovat společné schopnosti čínských jednotek. Lodě a letadla se měly zaměřit na bojovou připravenost hlídek či blokování klíčových přístavů a území. Nicméně nebyla oznámena střelba ani vyhlášena žádná bezletová zóna.
Čínská armáda oznámila, že její lodě a letadla se k Tchaj-wanu přiblížily ze severu, jihu, východu i z Tchajwanského průlivu. Peking provádí vojenské manévry kolem Tchaj-wanu často, ale ty nynější byly čtvrté větší ze všech směrů za poslední dva roky.
Čínské velitelství se začátkem manévrů uvedlo, že „cvičení slouží jako varování před separatistickými činy tchajwanských sil a že jde o legitimní a nutné operace na záchranu státní suverenity a národní jednoty.“ Zveřejnilo také mapu devíti oblastí kolem Tchaj-wanu, kde se manévry konaly.
„Je to důležité varování těm, kteří podporují nezávislost Tchaj-wanu, a znamení našeho odhodlání chránit naši národní suverenitu,“ zdůraznil mluvčí čínského námořnictva.
Tchaj-pej: Další provokace ohrožující stabilitu v regionu
Čínské síly nevstoupily do přilehlé zóny Tchaj-wanu (tedy do vzdálenosti 24 námořních mil od pobřeží), informovalo tchajwanské ministerstvo obrany a dodalo, že pohybům čínských ozbrojených sil věnuje velkou pozornost.
Tchajwanská vláda manévry označila za další provokaci ohrožující stabilitu v regionu, ministerstvo obrany nicméně uvedlo, že nebude eskalovat konflikt. I tak zvýšilo pohotovost. Tchajwanský prezident Laj Čching-te svolal na pondělí bezpečnostní schůzku na vysoké úrovni.
Odveta za projev tchajwanského prezidenta
Podle Reuters jde o odvetnou akci právě za Lajův projev z minulého týdne, v němž mimo jiné prohlásil, že Peking nemá právo „reprezentovat Tchaj-wan“.
Řekl to u příležitosti státního svátku 10. října, který připomíná revoluci z roku 1911, jež ukončila vládu mandžuské dynastie Čching a vedla k vyhlášení Čínské republiky, za jejíhož pokračovatele se Tchaj-wan považuje; oficiálně se totiž Tchaj-wan nazývá Čínská republika.
Laj ale také v projevu ve čtvrtek vyzval k dialogu a vyzval Peking, aby využil svého vlivu a pomohl ukončit konflikt na Blízkém východě a ruskou agresi proti Ukrajině. Čínská státní média Lajův projev kritizovala.
USA: Čínské manévry jsou neopodstatněné
Na čínské vojenské manévry reagovalo i americké ministerstvo zahraničí. „Spojené státy jsou vážně znepokojeny cvičením v Tchajwanském průlivu a v okolí Tchaj-wanu,“ vzkázal mluvčí resortu Matthew Miller. Ministerstvo vyzvalo Čínu, aby se chovala zdrženlivě a vyvarovala se dalších akcí, jež by mohly narušit stabilitu regionu. Reakce Pekingu „vojenskou provokací na rutinní výroční projev“ je podle americké diplomacie „neopodstatněná“ a hrozí eskalací.
Ministerstvo zahraničí USA dodalo, že Spojené státy zůstávají „oddány své dlouhodobé politice jedné Číny“. Washington udržuje oficiální diplomatické vztahy pouze s Pekingem, s Tchaj-wanem má ale čilé neoficiální styky a dodává mu zbraně, což zdůvodňuje tím, že ostrovu pomáhá udržet obranyschopnost.
Podle Evropské unie čínské vojenské aktivity v okolí celého Tchaj-wanu dále „zvyšují napětí mezi státy Tchajwanského průlivu“.
Nezávislost Tchaj-wanu v současné době uznává jen dvanáct zemí světa, s nimiž ostrov udržuje diplomatické vztahy. Podle webu tchajwanského ministerstva zahraničí jde většinou o malé státy v Karibiku a Tichomoří.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti, což Tchaj-wan sice oficiálně neudělal, přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle. Má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně přetrvává režim jedné politické strany.
