Sněmovna v pátek schválila novelu, podle níž letos vzrostou platy vrcholných politiků téměř o sedm procent. Do budoucna se mají podle přijatého pozměňovacího návrhu meziročně zvyšovat nejvýše o pět procent. Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadila zmrazení platů politiků až do roku 2029 na loňské úrovni. Soudcovské platy by se měly letos v porovnání s loňskem zvýšit o méně než jedno procento, vyplývá z předlohy, která teď zamíří k posouzení do Senátu.
Poslanci schválili zvýšení platů politiků
5 minut
Události: Zvýšení platů politiků
Pro předlohu zvedlo ruku 67 poslanců ze 127 přítomných, proti hlasovalo 58 poslanců z ANO, SPD a Pirátské strany. Předlohu podpořili zákonodárci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) po schválení normy řekl, že účinnost zákona se sice vztahuje k 1. lednu, důležitý je ale okamžik, kdy musejí účtárny vypočítat platy za leden, které vyplácejí v únoru. „Konec ledna, začátek února je mezní datum a to stihneme,“ uvedl. Senát by předlohu mohl projednat patrně 28. ledna, jeho schůze začíná příští středu. Rozhodnutí podle něj není pouze řešením pro letošní rok, ale systém vrací k principům dohodnutým v roce 2015 se všemi včetně lídrů nynější opozice Andreje Babiše (ANO) a Tomia Okamury (SPD).
Okamura po hlasování uvedl, že „celá republika viděla papalášství a aroganci vládní koalice“. To, že koalice návrh na zmrazení platů politiků odmítla, by měli lidé zohlednit ve volbách, doufá podle svých slov předseda hnutí, které by se podle posledního průzkumu voličských preferencí do sněmovny nedostalo. Už předtím na plénu sněmovny vinil vládní koalici z toho, že lační po penězích. „Poslanci koalice jsou tak lační po penězích, že vůbec neřeší aktuální problémy našich občanů, ale znovu a znovu tady protlačují zvyšování svých vlastních platů,“ dodal.
„Je vidět zjevná hladovost poslanců koalice po tom, aby se platy navyšovaly,“ řekl také místopředseda ANO a místopředseda sněmovny Karel Havlíček. Dodal, že v současné době, kdy se snižuje tempo růstu důchodů a zvyšují minimální odvody živnostníkům, přidávat jakoukoliv částku je podle něj „amorální.“ Zmínil, že ANO navrhovalo zmrazení platů politiků do roku 2029. „Snažili jsme se přesvědčit všechny, aby přistoupili na náš návrh zmrazení platů ústavních činitelů na pět let a v mezidobí domluvit mechanismus, který by byl v té době pro všechny přijatelný,“ podotkl.
8 minut
90′ ČT24: Redaktor ČT Martin Šnajdr o růstu platů politiků
Na platy soudců se ohraničení vztahovat nemá
Omezení meziročního růstu na maximálně pět procent schválila sněmovna podle návrhu Jurečky. „Máme za poslední čtyři roky prakticky tři roky zmrazené platy, a tolik diskutovaný skokový nárůst je v okamžiku, kdy se to rozmrazuje,“ podotkl ministr s tím, že nynější změna je proto, aby poslanci už v budoucnu nemuseli vést podobné debaty. „V případě, kdyby lidem rostly platy i o více než pět procent, což se v těchto letech děje, tak u nás, u představitelů veřejné moci, to bude maximum pět procent,“ dodal. Pro rok 2026 by se bez navrhovaného ohraničení mohly zvednout podle zdůvodnění asi o 13,6 procenta.
Na soudcovské platy se ohraničení vztahovat nemá. Obdobnou úpravu předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka s šestiprocentní hranicí pro meziroční růst platů ústavních činitelů sněmovna odmítla, stejně jako jeho návrh na snížení náhrad na dopravu zákonodárců.
„Navrhovali jsme, aby se náhrady tam, kde jsou extrémně vysoké – kde se navýšily od roku 2012 o stovky tisíc korun, ačkoliv cena benzinu je úplně stejná –, aby se to snížilo o pětadvacet procent, bohužel to je jediný návrh, který by ideálně směřoval ke snížení příjmu politiků,“ uvedl Michálek. Zmínil, že je překvapen, že návrh nepodpořilo ani hnutí ANO, které podle něj často vystupuje s tím, že jsou politici nenasytní. „Když mají hlasovat, (...) tak návrhy na snížení příjmů i tam, kde jsou přemrštěné, nepodpoří.“
To Havlíček odmítl a návrh označil za výkřiky těch, kteří mlčeli v době přípravy normy, kde byli ještě součástí vládní koalice. „Jediná cesta, která mohla být, bylo okamžitě zmrazit platy,“ řekl.
Dolní komora přijala pozměňovací návrh Miloše Nového z vládní TOP 09, podle kterého by se poslancům a senátorům krátily platy o pětinu při zadlužení státu nad padesát procent hrubého domácího produktu. Schválila také Jurečkovy úpravy k důslednějšímu omezení platů politiků při hromadění některých funkcí, a to i na krajské a obecní úrovni.
Novela by měla být podle sněmovních úprav účinná v den následující po vyhlášení předlohy ve sbírce. Přechodné ustanovení pak má zajistit, že se podle ní budou počítat již lednové platy.
Desítky poslanců se omluvily
Zhruba dvě desítky zákonodárců opozičního ANO včetně předsedy hnutí Andreje Babiše se omluvilo, část z nich kvůli poslednímu rozloučení se zesnulým poslancem Milanem Ferancem v Olomlouci. Celkem se z pátečního jednacího dne omluvilo více než čtyřicet poslanců. Omluvu zaslala také desítka členů vlády, a to včetně premiéra Petra Fialy (ODS).
Předloha reaguje na verdikt Ústavního soudu. Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok a zákonného koeficientu. Loni platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na předloňské úrovni.
Ústavní soud loni v květnu s platností od letoška koeficient zrušil kvůli snížení platů soudců. Spočívalo v trvalé změně tohoto koeficientu ze tří na 2,822. Podle Jurečky je nyní nutné vrátit zákon do stavu, aby bylo možné lednový plat vyplácený v únoru stanovit.
Z výpočtu z předlohy vyplývá, že by se plat například řadového zákonodárce zvýšil letos o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně a plat prezidenta republiky by činil 365 tisíc korun, o 23 800 korun víc než loni. Rostly by také náhrady. Předloha zahrnuje i nastavení platů soudců a státních zástupců a zavádí paušální náhradu pro manžela nebo partnera prezidenta republiky. Prakticky ji bere z paušální náhrady hlavy státu.
4 minuty
Politolog z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Daniel Šárovec o růstu platů politiků
Politolog: Zmrazení by bylo odsunutí problému
Politolog z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Daniel Šárovec podotkl, že výsledek není překvapivý. Zmínil, že kdyby prošel návrh na zmrazení platů na pět let, tak by to nebylo nic jiného než odsunutí problému na neurčito. „Po těch pěti letech, ne-li dříve, by to politická reprezentace musela znovu nějak řešit,“ míní. Podotkl, že celá problematika se řeší nyní v roce 2025, který je rokem volebním.
„Z toho tématu, které je samo o sobě velké politikum, se stal další nástroj k soupeření politických stran ve sněmovně. Pochopitelně jak ze strany subjektů opozičních, ale i vládních, zaznívaly některé velmi populisticky laděné výroky,“ dodal s tím, že to poněkud „kalilo racionální dimenzi debaty o tom, jak se nejen vypořádat s nálezem ÚS, ale jak racionálně nastavit mechanismus, který bude akceptován jak vládou, opozicí a který nebude muset být za kratší či delší dobu měněn.“
Je potřeba změnit systém náhrad, míní Nový i Michálek
V pořadu Události, komentáře se poslanci Miloš Nový (TOP 09) a Jakub Michálek (Piráti) shodli, že nynější formu systému náhrad je nutné změnit. „Jsem pro to, aby se systém provětral. Nelíbí se mi paušální náhrady. Byl bych za to, aby to v případě cestovních náhrad bylo jako v každé firmě, tedy aby ji měl (poslanec) zaplacenou tehdy, kdy skutečně do sněmovny přijede,“ řekl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Nový.
„Myslím, že tohle není cesta. Akorát by z toho bylo kšeftování s účtenkami, sledovalo by se, kdo kam jel, nebo nejel. Já svůj návrh předložil, 25 procent na náhrady dolů,“ oponoval předseda poslaneckého klubu Pirátů Michálek.
23 minut
Události, komentáře: Miloš Nový (TOP 09) a Jakub Michálek (Piráti) o platech politiků
Nový vyjádřil také spokojenost s tím, že jeho pozměňovací návrh k potrestání špatného hospodaření politiků prošel. V případě překročení dluhu padesáti procent hrubého domácího produktu dojde ke krácení platu poslanců a senátorů o pětinu.
„Je to jasný populismus. Tento systém nepotrestá politiky, kteří zadlužení způsobili, ale ty, kteří budou ve sněmovně ve chvíli, kdy dojde k vyhlášení té padesátiprocentní hranice a začnou tento problém řešit,“ argumentoval Michálek. Podle Nového se o populismus nejedná a námitku odmítl.