Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli pro ČT řekl, že neplánuje obnovit koordinační schůzky s prezidentem Petrem Pavlem ohledně zahraniční a bezpečnostní politiky. Podle jeho slov se pohled vlády a hlavy státu na zahraniční politiku liší, a neví tedy, co by s prezidentem měl řešit. Zmínil také, že by na schůzky neměl čas. Pavel na summitu NATO v Ankaře avizoval, že obnovení pravidelných setkání nejvyšších ústavních činitelů znovu navrhne. Pavel bude podle mluvčího Hradu Víta Koláře dále usilovat o spolupráci, protože považuje koordinaci ústavních činitelů za důležitou.
„Proč bych se měl na něčem koordinovat, my máme svoji politiku, máme programové prohlášení vlády, nechci být součástí jeho (Pavlovy) kampaně. (...) Já nemám čas se s ním stále setkávat, co bych s ním řešil?“ vyjádřil se Babiš pro ČT.
„Prezident považuje koordinaci ústavních činitelů za velmi důležitou. Určitě bude usilovat o to, aby nějaká forma spolupráce a dohody byla,“ reagoval Kolář na Babišovo vyjádření. „Nelze bez toho dobře fungovat především v zahraniční politice,“ dodal.
„Nechceme kazit celkově dobrý dojem ze summitu (NATO), kde prezident odvedl maximum práce. V zahraničí nám více pomůže, když budeme všichni spolupracovat. Věříme, že napříště se vláda vrátí k zavedené praxi při přípravě a zastupování státu navenek a vyhne se zbytečným komplikacím,“ napsal již dříve Kolář v SMS ČT.
Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) schůzky nejvyšších ústavních činitelů ke koordinaci a konzultacím zahraniční politiky chybí a Česko jejich neexistence oslabuje a škodí mu. „Pokud nejvyšší ústavní činitelé mají na některé aspekty zahraniční politiky rozdílné názory, o to víc je potřeba, aby se setkávali, vyměňovali si názory a snažili se zahraniční politiku koordinovat a hledat nejlepší postupy pro ČR,“ odpověděl na dotaz ČTK.
Summit NATO a zahraniční politika
Pavel míní, že pokud vláda nebude chtít s prezidentem zahraniční politiku koordinovat, „nezbude nic jiného, než ji dělat po svém“, což by však prý považoval za velmi nešťastné.
Vláda původně s účastí prezidenta republiky na nedávném summitu NATO v Ankaře vůbec nepočítala. Ústavní soud však kabinetu předběžným opatřením nařídil, aby Pavlovi účast na summitu umožnil. Babiš ve videu zveřejněném v neděli na facebooku řekl, že Pavlova účast na summitu byla ostuda. „Chodili za námi naši partneři a ptali se: Proboha, proč tady je, co tady dělá?“ tvrdí premiér. „Dopadlo to, jak jsem říkal – ostuda. Bylo to neuvěřitelné, trapné,“ zhodnotil.
Pavel doufá v uklidnění vztahů
Pavel v sobotu vyjádřil víru, že po sporech ohledně jeho účasti na summitu se jeho vztahy s Babišem uklidní. „Já si dokážu představit, že po tom období, které bylo hodně rozjitřené, se situace trochu zklidní. Pokud bude premiér schopen vnímat rozdílný názor ne jako mé osobní nepřátelství vůči němu, pak určitě budeme schopni se pragmaticky na řadě věcí domluvit,“ uvedl Pavel.
Podle něj by dlouhodobě nemohlo fungovat, pokud by hlava státu a předseda vlády nedokázali spolupracovat. „Nejenom ústava, ale i praktický výkon moci předpokládá, že se nejvyšší ústavní činitelé dokážou domluvit. Prezident s premiérem mají řadu sdílených pravomocí, kdy jeden bez druhého nemohou konat,“ doplnil Pavel.
„Vláda samozřejmě zodpovídá za zahraniční a bezpečnostní politiku, ale není v tom sama. Máme tady čtyři nejvyšší ústavní činitele, každý z nich má ústavou dané pravomoci,“ prohlásil rovněž v sobotu Pavel.
Vztahy mezi prezidentem a vládou se vyostřily už na začátku letošního roku. V lednu Pavel zrušil plánovanou schůzku nejvyšších ústavních činitelů poté, co se ani po hodinovém odkladu nedostavili premiér Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), kteří byli na jednání vlády.
Následně se společná jednání nejvyšších ústavních činitelů neobnovila a komunikace mezi Hradem a kabinetem se omezila především na přímá jednání prezidenta s premiérem. Rozpory mezi oběma stranami následně prohloubil spor o vedení české delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře.
