Hlavní problém prezidenta Petra Pavla je, že si vykládá ústavu, jak chce, prohlásil v rozhovoru s Deníkem.cz premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel si podle něj vymyslel neústavní podmínku, když po Babišovi žádal před jmenováním premiérem oznámení, jak vyřeší svůj střet zájmů. Vyčítá mu i odmítnutí jmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem a postup kolem summitu Severoatlantické aliance (NATO).
Prezident tím, co dělá a pokud poletí na summit v Ankaře, poškodí Českou republiku v zahraničí, tvrdí v rozhovoru Babiš. Historicky na summity NATO jezdili prezidenti, ale letos se bude jednat o ekonomických záležitostech, o kterých rozhoduje vláda, dodal.
Babiš uvedl, že prezidentovi nabízeli, aby byl nad věcí a nepoškozoval Českou republiku v zahraničí. „Tím, co dělá, ji poškozuje. A když poletí na summit, tak nás poškodí,“ řekl. Dodal, že veřejně deklaroval, že schválí, aby prezident na příštím summitu v albánské Tiraně byl. Připomněl, že vláda schválila i jeho zastupování Česka na Valném shromáždění Organizace spojených národů (OSN) v New Yorku letos na podzim.
Vláda původně po několikaměsíčním sporu prezidenta do delegace na summit v Ankaře nezařadila, Pavel proto podal kompetenční žalobu. Ústavní soud v předběžném opatření vládě uložil, aby hlavě státu zajistila účast. Českou delegaci tak místo prezidenta povede premiér.
Ve středečním rozhovoru pro Deník.cz Pavel zmínil, že nedostal od vlády mandát, který schválila pro summit. Je to podle něj zřejmě v očekávání, že ho nebude na nic potřebovat. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což považuje Pavel za bezprecedentní chování. Pavel uvedl, že podle všech protokolárních pravidel by měl být v roli vedoucího delegace prezident.
„My se snažíme přesvědčit prezidenta, že tento summit bude jiný než ty předcházející. Je důležité, aby nová vláda tam byla přítomná a obhajovala plnění závazků vůči NATO a Fialovu vládu, která závazky nikdy nesplnila, a zároveň obhajovala pozici Česka. Doufali jsme, že to prezident pochopí,“ tvrdí nyní Babiš.
Spojenci se v roce 2014 zavázali, že do roku 2025 budou plnit závazek ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranné výdaje. Loni a pravděpodobně ani letos se však Česku nedaří tyto závazky naplnit.
Babiš připomněl, že v deklaraci na letošní summit je bod, který jasně říká, že spojenci podpoří Ukrajinu sedmdesáti miliardami eur (1,7 bilionu korun) ročně. „Předjednaly si to velké země, které se potkaly v Berlíně,“ řekl. Šlo o Velkou Británii, Francii, Německo, Polsko a Itálii. „Tím, že nesplníme dvě procenta, tak nemůžeme dávat peníze Ukrajině, potřebujeme je pro naši armádu, abychom plnili závazky,“ tvrdí pro Deník.cz
Pavel si podle Babiše vymyslel „neústavní podmínku“
Babišovi se nelíbí ani prezidentův postup ohledně premiérova střetu zájmů. Babiš po loňských sněmovních volbách oznámil svůj postup ohledně holdingu Agrofert 4. prosince, prezident ho jmenoval předsedou vlády o pět dní později.
Pavlův požadavek, aby předem informoval o svém řešení střetu zájmů, však pokládá Babiš za vymyšlenou neústavní podmínku. „Podle ústavy mě měl jmenovat bez toho, aby trval na vyřešení konfliktu zájmů, ale já nechtěl jít do sporu, takže jsem ustoupil, trpělivě jsem snášel tyto nepravosti,“ řekl.
Další chyba podle Babiše byla, když Pavel odmítl jmenovat Turka členem vlády. Pavel v lednu v dopisu argumentoval tím, že Turek opakovaně prokazoval nedostatek respektu vůči českému právnímu řádu.
Podle Babiše navíc přitom Pavel Motoristům slíbil, že když Turek místo na plánované ministerstvo zahraničí zamíří na ministerstvo životního prostředí, „bude to v pohodě“. „Problém prezidenta je, že jeho okolí mění jeho názory,“ míní Babiš.
Podle Babiše dělá Pavel kampaň za své znovuzvolení prezidentem. „Nevynechá dne, aby do nás nějakým způsobem nezajel,“ vyčetl hlavě státu Babiš. Předseda vlády současně vyloučil, že by mohl proti Pavlovi případně v příští prezidentské volbě kandidovat. V roce 2023 mu ve druhém kole voleb podlehl. Doplnil, že nechce být součástí Pavlovy kampaně za znovuzvolení.
