Od července skončí 77 z 201 finančních úřadů, nahradí je výjezdy a telefonické konzultace

Nahrávám video
Události: Rušení poboček finančních úřadů
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí (MF) od července zruší 77 z 201 územních pracovišť finančních úřadů. Z toho šestapadesát budou pracoviště, která už nyní fungovala v omezeném režimu. Místo zrušených úřadů Finanční správa lidem nabídne zvláštní linky pro telefonické konzultace, v době podávání daňových přiznání také rozšíří výjezdy do obcí. Ministerstvo o tom v úterý informovalo v tiskové zprávě. Odborní pracovníci rušených úřadů se přesunou do jiných lokalit. Resort neupřesnil, zda bude rozhodnutí znamenat i propouštění.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) krok přispěje k větší efektivitě Finanční správy. Stát podle něj v příštích třech letech ušetří až 150 milionů korun. Dostupnost a kvalita služeb finančních úřadů podle Stanjury zůstane zachována.

„Vláda slíbila, že bude šetřit všude tam, kde je to možné, tedy především ve výdajích do nabobtnalé státní správy. Od mého příchodu na ministerstvo financí jsme v celém resortu zrušili téměř tisíc míst, především z důvodu rušení agend primárně v rámci Finanční správy. Letos pokračujeme snížením územních pracovišť finančních úřadů,“ upřesnil ministr.

„Dalším smyslem redukce územních pracovišť je zkvalitnění služeb Finanční správy poskytovaných veřejnosti tím, že odborné zaměstnance ze zrušených pracovišť využijeme na posílení našich stěžejních činností,“ doplnila generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová.

Nahrávám video
Ministr financí Stanjura o rušení části pracovišť finančních úřadů a změnách v DPH
Zdroj: ČT24

Pracoviště nebyla tak vytížená, říká ministr

„Krom toho, že vybraná pracoviště zrušíme, nabídneme i alternativu, krok ušetří státnímu rozpočtu až 150 milionů korun,“ sdělil šéf resortu financí Stanjura. Na většině rušených pracovišť podle něj fungoval pracovní režim 2+2, úřad tak fungoval dva dny v týdnu a obsluhovali jej dva pracovníci. „Ti lidé tam museli cestovat a návštěvu neměli, budou se tak věnovat jiné činnosti,“ prohlásil Stanjura k obavám o ztrátu zaměstnání pracovníkům úřadů.

Podle předsedy svazu měst a obcí Františka Lukla (STAN) nekomunikovala Finanční správa své rozhodnutí se samosprávami včas. „Ten krok nepovažuji za šťastný. Potřebujeme podpořit místa mimo centra, aby tam byla dostupnost služeb, aby ta města byla zajímavá a (lidé) se tam stěhovali,“ komentuje Lukl stanoviska několika starostů.

Elektronická komunikace i formuláře pro obecní úřady

Finanční správa chce posilovat roli elektronické komunikace s veřejností. V době podávání přiznání k dani z příjmu a k dani z nemovitých věcí také nabídne lidem více výjezdů do obcí, v nichž pracoviště finančních úřadů nejsou. V případě zájmu poskytne Finanční správa obecním úřadům tištěné formuláře daňových přiznání.

Nejvíc pracovišť finančních úřadů bude zrušeno v Jihočeském kraji, dotkne se to deseti lokalit. Devět územních pracovišť zruší Finanční správa v Královéhradeckém kraji, po osmi v Plzeňském kraji a na Vysočině.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), který čelí kritice za plán rušení tří stovek z 3200 poboček České pošty, je situace s rušením pracovišť finanční správy do určité míry srovnatelná. „Stát snižuje náklady, rozdíl je v tom, že ČP je v kritické finanční situaci, a proto jsou a budou opatření radikálnější. Podmínkou je, tak jako v případě pošty, aby služby, které finanční úřady poskytují, byly občanům stále k dispozici,“ vysvětlil Rakušan.

V budoucnu si umí představit, že některé služby, které nyní poskytují finanční i jiné státní úřady, mohou být lidem dostupné právě prostřednictvím základní sítě poboček České pošty.

Schillerová: Veřejné služby se vzdálí občanům

Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové Finanční správa za rok a půl nijak nepokročila ve vývoji portálu Moje Daně, instituce se podle jejích slov nepřibližuje občanům. „Zrušení poboček znamená vzdalování se občanům bez náhrady. Chybí koncepce dalšího fungování finanční správy. Kdyby bylo rušení doprovázeno pokrokem v digitalizaci, byl by to správný krok, takto je to krok slona v porcelánu,“ řekla bývalá ministryně financí.

Návrh na zrušení 77 pracovišť označila Schillerová za nekoncepční, podle ní chybí analýza dopadů rušení poboček. „Veřejné služby budou opět méně dostupné a vzdálené občanům,“ konstatovala s tím, že krok zkomplikuje život především na venkově. Schillerová dodala, že opozice bude chtít svolat kvůli rušení poboček mimořádnou schůzi sněmovny.

Podle poslance Jana Hrnčíře (SPD) se dá očekávat, že s povinným zřízením datových schránek všem živnostníkům bude potřeba méně úředníků na zpracování daňových přiznání, ale některé agendy pro občany nemůže nahradit konzultace po telefonu. „Typicky třeba velmi složitá administrace daně z nemovitostí, jejíž výpočet je pro většinu lidí nesrozumitelný,“ prohlásil Hrnčíř.

Rušení poboček v menších městech

Rušit se má i pobočka ve středočeské Dobříši, tamní starosta se o uzavření úřadu, který poskytuje služby v pondělí a ve středu, dozvěděl v úterý ráno. Ve středu má naplánované jednání s šéfem dobříšského finančního úřadu. „Slibují tu minimálně pět výjezdů, že z Příbrami přijedou sem, to znamená v lednu a březnu by i tady měla být obsluha lidí, kteří potřebují něco s finančním úřadem,“ popsal situaci starosta Pavel Svoboda (ODS).

Podle něj situace komplikovaná nebude. „Je to spíš taková překvapivá zpráva,“ komentoval Svoboda. Obyvatelé města to mají na nejbližší úřad do Příbrami asi dvacet minut.

Obdobná je situace i na druhé straně republiky v jihomoravských Ivančicích. I tady se o zavření úřadu dozvěděli v úterý ráno. Zajištění fungování služby i po avizovaném červencovém uzavření řešil tamní starosta s ředitelem dnes odpoledne.

„Z jednání nevzešlo vlastně nic. Dostali jsme e-mail, že to tak bude, přes to nejede vlak. S finanční správou jsem mluvil už minulý čtvrtek, protože některé náznaky tady už byly. Dokážu si představit zeštíhlit jiné organizace,“ reaguje na krok ivančický starosta Milan Buček (STAN).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kriminalisté odhalili korupci u zkoušek pro revizní techniky

Ústečtí kriminalisté obvinili tři zaměstnance Technické inspekce České republiky (TIČR). Viní je z desítek nelegálně vydaných osvědčení pro revizní elektrotechniky a přijímání úplatků. Policisté zadrželi u jednoho z nich čtyři miliony korun v hotovosti.
před 30 mminutami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 9 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 10 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...