Zástupci samospráv a ministerstev v úterý jednali o nové podobě takzvaného rozpočtového určení daní. Obce by si chtěly ponechat všechny peníze odváděné za vlastnictví nemovitostí, což by znamenalo, že oproti původnímu návrhu úsporného balíčku by z nich vláda nic nedostala. Na oplátku by se radnice vzdaly části peněz, které dostávají z příjmu lidí i firem. Resort financí však chce ještě propočítat varianty.
„My držíme tu nabídku pořád stejnou, pokud se bude jednat o snížení sdílených daní, tak je to daň z příjmů právnických a daň fyzických osob. Razantně odmítáme, aby se sahalo na DPH,“ předeslala před jednáním poslankyně a předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková (STAN).
Jednání koaličních politiků se zástupci měst a obcí nakonec trvalo necelou hodinu. „O konkrétních parametrech bychom se měli do konce srpna pobavit, ale to, že tu takto všichni tři stojíme, si myslím, že zavdává minimálně dobrý podnět k tomu, že ta dohoda je v dohlednu,“ míní předseda Svazu měst a obcí a starosta Kyjova František Lukl (nestr.).
„Debata byla podle mě korektní, věcná,“ dodal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že dojde na expertní výpočty, které by mohly být zkraje příštího týdne hotové a nejpozději do konce srpna by mohla být dohoda hotová. Dodal, že by to ale mohlo být i dříve – v průběhu příštího týdne. „Kolegům a kolegyním ukážeme metodiku, aby si to mohli oni prověřit, abychom viděli, že ten výpočet je korektní,“ podotkl Stanjura.
Podle Stanjury je také jedním z klíčových aspektů jednoduchost. „Podle mého názoru je lepší mít jeden koeficient pro všechny sdílené daně,“ dodal.
Daň z nemovitostí je dosud jako jediná výhradním příjmem obcí. Radnice na ní loni získaly skoro 12,5 miliardy. Výtěžek v minulých letech rostl. V návrhu letošního rozpočtu plánuje stát vybrat necelých dvanáct miliard. Skutečný příjem ale může být nakonec o něco vyšší.
Tento odvod se jako jediný může v různých obcích, a dokonce i městských částech lišit. Výši ovlivňuje počet obyvatel a hlavně místní koeficient, který radnicím dovoluje zvednout základní sazbu až na pětinásobek.
Ještě podstatnější jsou ale pro obce i kraje výnosy z DPH a z daně z příjmu lidí a firem. Dnes dostávají bezmála šestadvacet, respektive deset procent. Zbývajících více než 64 procent získává stát. Právě výnos ze sdílených daní by mohl obcím od příštího roku mírně klesnout.
ANO odmítá změnu v rozpočtovém určení daní
O dani z nemovitosti a také úpravě rozpočtového určení daní budou kromě regionálních politiků jednat zanedlouho i poslanci. „Odmítáme navýšení daně z nemovitých věcí, odmítáme to, aby se měnilo rozpočtové určení daní, ať to zůstane výnosem tak, jak to je – měst a obcí,“ míní předsedkyně poslaneckého klubu a místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.
Na analýzu čekají i kraje, jichž se změny také týkají. Zástupci jednotlivých hejtmanství předložili ministrovi financí vlastní návrhy. „Případně se mírně upraví nějaké poměry, které historicky nebyly nastavené ideálně. Zkusíme, aby více odpovídaly tomu, co kraje dělají, aby odpovídaly podílu silnic a tak dále,“ podotkl hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS).
„Bylo to klidné jednání a zájem o kompromis tady určitě je,“ okomentoval jednání také ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Jestli a jak se změní rozpočtové určení daní, by mohlo být jasnější příští týden, kde se špičky vládní koalice vrátí k projednávání úprav v navrženém konsolidačním balíčku. Na konci srpna změny probere sněmovní rozpočtový výbor.
