Českým obcím a městům se nelíbí, že nedostanou podíl z výběru daně z mimořádných zisků. Samospráv se zastává místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostálová (ANO), podle ní peníze potřebují například na zálohy na energie. Některá města a obce vlastní teplárny a na energiích ušetří, do problémů se ale mohou dostat kvůli investicím, upozorňuje předseda Svazu měst a obcí František Lukl.
Kvůli pokrytí nákladů na zastropování cen plynu a elektřiny vláda prosadila daň z mimořádných zisků, která dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozhodl o příjmu z taxy mimo rozpočtové určení daní, obce se tedy podílu z ní nedočkají.
„Stala se jedna nepříjemná věc, která je podle mě bezprecedentní, protože když jsme ve sněmovně schvalovali daň z nadměrných zisků, tak se to týká daně z příjmu právnických osob. A na daně z příjmu právnických osob se vztahuje právě rozpočtové určení daní,“ upozornila Dostálová v Interview ČT24 s tím, že dle zákona mají obce automaticky nárok na takto získané peníze.
„Obec má na starosti vše, co se týká dění v obci. To nejsou jen volnočasové aktivity, ale i sociální služby a doprava. (…) Musíte kompenzovat i náklady firem, které jsou pod obcemi,“ vyjmenovala bývalá ministryně pro místní rozvoj. Některým samosprávám se přitom ztrojnásobily až zčtyřnásobily zálohy na energie, dodala.
Budějovice zdražení nebolí tolik, pro Kyjov jsou výzvou investice
Ne všechny obce a města ale řeší zdražování se stejnou intenzitou. Například České Budějovice vlastní teplárnu, která zajišťuje vodu a ohřev napojených domácností a firem. „Zdražení tím pádem tolik nebolí,“ nastínila v Událostech, komentářích primátorka Dagmar Škodová Parmová (ODS).
I tak se jihočeská metropole bude muset popasovat se zvýšenými náklady na elektrickou energii a rekordní inflací. „Ale máme dost peněz, snažíme se, aby občané netrpěli. U škol a seniorských domů vůbec nesnižujeme teplotu, tohle se nás netýká,“ podotkla primátorka. Za pozitivum považuje i to, že ve stejné míře a při stejných teplotách jako před covidovou krizí ve městě funguje plovárna a zimní stadion.
Také v Kyjově disponují centrálním zdrojem tepla, kterým zásobují veřejné budovy a některé bytové domy. Město ale řeší například výdaje na elektřinu a veřejné osvětlení.
„Snažíme se hledat úspory i z toho důvodu, že máme rozjetou velkou investiční akci, tedy rekonstrukci koupaliště a stavbu krytého bazénu, a nechceme se dostat do problémů,“ popsal starosta Kyjova a předseda Svazu měst a obcí František Lukl (nestr.) s tím, že pevně věří ve zlepšení situace.
Návratnost investic je téměř jistě daná, míní ekonom
Některým subjektům pak rovněž pomohlo zastropování cen energií ze strany vlády, připomněl v Událostech, komentářích Martin Janíčko, ekonom MND a Národohospodářské fakulty VŠE v Praze.
„Je velmi důležité si uvědomit, že i vysoké ceny energií jsou trochu dané poptávkovou stranou, která hrála poměrně velkou roli, a utlumování poptávky tam, kde není úplně nutné, může mít vliv do budoucna,“ doplnil.
Janíčko se domnívá, že spousta obcí bude nyní sahat do úspor nebo si brát půjčky na to, aby byly schopny vyprodukovat investice. „Myslím, že jejich návratnost je tam téměř jistě daná. Jsou samozřejmě scénáře, kdy se koukám na cenu energií, která může klesat. Ale dá se očekávat, že ceny energií několik let zůstanou vysoké (…) a investice se budou vyplácet,“ myslí si Janíčko.
