Evropská unie příští týden rozhodne o odblokování 137 miliard eur (3,47 bilionu korun) z unijních fondů pro Polsko, oznámila během návštěvy Polska předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ta ocenila pokrok Varšavy při obnově vlády práva po nástupu kabinetu Donalda Tuska. Von der Leyenová také slíbila 1,4 miliardy eur (35,5 miliard korun) pro polské zemědělce z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU).
„Evropa podporuje polské zemědělce. NGEU dá k dispozici 1,4 miliardy eur přímo místním pěstitelům v Polsku. Podporujeme také zvýšení ukrajinského vývozu přes Černé moře směrem do světa, abychom ulevili vaší pozemní hranici,“ uvedla von der Leyenová.
V polovině loňského prosince se v Polsku ujal vlády nový proevropský kabinet vedený premiérem Donaldem Tuskem, který chce vztahy s Bruselem zlepšit.
Polský ministr ministr spravedlnosti Adam Bodnar v úterý v Bruselu představil akční plán reforem, které podle něj mají obnovit právní stát v Polsku. „Plán zahrnuje odpolitizování nejvyššího soudu nebo rozdělení funkce hlavního státního žalobce a ministra spravedlnosti a podle Bruselu je realistický,“ informoval zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.
Polsko doufá, že procedura, kterou Brusel spustil a jež se týká porušování unijních hodnot, bude ukončena a země opět zaujme vůdčí postavení na unijní scéně, řekl Bodnar serveru Politico.
Vleklý spor o reformy justice
Polsko bylo kvůli stavu justice opakovaně terčem kritiky ze strany EU za předchozí osmileté vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost. Evropská komise proto zablokovala Varšavě vyplácení peněz z mimořádného fondu obnovy. Řízení EU s Varšavou a žaloby vyvolaly hlavně novely zákonů o Zemské soudcovské radě, jejíž členy začal jmenovat parlament, nebo o nejvyšším soudu.
Zákony, které byly později částečně upraveny, změnily fungování obecných soudů – ministrovi spravedlnosti daly právo jmenovat a odvolávat předsedy a místopředsedy soudů, u šéfů soudů po konzultaci se soudcovskou radou.
Předmětem sporu Polska s EU byla i disciplinární komora polského nejvyššího soudu. Polsko v rámci soudní reformy v prosinci 2019 přijalo předpis, který svěřil rozhodování o kárných prohřešcích soudců do rukou komoře, jejíž nezávislost nebyla podle EU zaručena, a omezil nezávislost polských soudů.
Soudní dvůr Evropské unie v létě 2021 výslovně rozhodl, že disciplinární komora polského nejvyššího soudu není v souladu s unijním právem. Varšava následně oznámila, že činnost orgánu ukončí. Novela zákona o nejvyšším soudu, která měla uvolnit peníze z EU, stanovovala nová pravidla pro kázeňský postih a také způsob prověřování nezávislosti a nestrannosti soudců. Ústavní soud ji ale loni v prosinci označil za neústavní.
