Evropská komise potvrdila, že Polsko splňuje poslední tři podmínky nezbytné pro čerpání 76 miliard eur (1,88 bilionu korun) ze strukturálních fondů, oznámila polská ministryně pro rozvojové fondy a regionální politiku Katarzyna Pelczyńská-Nalenczová. Brusel se zatím k věci oficiálně nevyjádřil. EU finance určené Varšavě zmrazila během předchozí polské vlády kvůli pochybnostem o kvalitě právního státu.
Polsko může čerpat skoro dva biliony korun z fondů EU, tvrdí Varšava
„Máme potvrzení od Evropské komise – Polsko splňuje poslední tři podmínky nutné pro plnou mobilizaci strukturálních fondů – 76 miliard eur na realizaci programů do roku 2027,“ uvedla Pelczyńská-Nalenczová na síti X.
Varšavu v pátek navštívil eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders a s několika polskými ministry jednal o reformách s cílem obnovit právní stát v Polsku.
V polovině prosince se v Polsku ujal vlády nový proevropský kabinet vedený premiérem Donaldem Tuskem, který chce vztahy s Bruselem zlepšit a slíbil také obnovení právního státu. Tusk v polovině prosince po setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou informoval o tom, že EU pošle do konce roku 2023 Polsku prvních pět miliard eur (zhruba 123 miliard korun). Varšava prostředky dostala 28. prosince.
Polsko bylo kvůli justici opakovaně terčem kritiky ze strany EU za předchozí dlouhé vlády národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost, která zemi řídila mezi roky 2015 a 2023. Evropská komise proto zablokovala Varšavě vyplácení peněz z mimořádného fondu obnovy. Řízení EU s Varšavou a žaloby vyvolaly hlavně novely zákonů o Zemské soudcovské radě, jejíž členy začal jmenovat parlament, nebo o nejvyšším soudu.
Zákony, které byly později částečně upraveny, změnily fungování obecných soudů – ministrovi spravedlnosti daly právo jmenovat a odvolávat předsedy a místopředsedy soudů, u šéfů soudů po konzultaci se soudcovskou radou.
Předmětem sporu Polska s EU byla i disciplinární komora polského nejvyššího soudu. Polsko v rámci soudní reformy v prosinci 2019 přijalo předpis, který svěřil rozhodování o kárných prohřešcích soudců do rukou komoře, jejíž nezávislost nebyla podle EU zaručena, a omezil nezávislost polských soudů.
Soudní dvůr Evropské unie v létě 2021 výslovně rozhodl, že disciplinární komora polského nejvyššího soudu není v souladu s unijním právem. Varšava následně oznámila, že činnost orgánu ukončí. Novela zákona o nejvyšším soudu, která měla uvolnit peníze z EU, stanovovala nová pravidla pro kázeňský postih a také způsob prověřování nezávislosti a nestrannosti soudců. Ústavní soud ji ale v prosinci označil za neústavní.
