Česko loni vydalo na obranu 1,37 procenta hrubého domácího produktu (HDP). České televizi to potvrdila ministryně Jana Černochová (ODS) s tím, že tento údaj dostali i spojenci v Severoatlantické alianci. Šlo reálně asi o sto miliard korun, tedy zhruba o deset miliard méně oproti plánovanému rozpočtu. Část peněz resort přesunul na strategické projekty do letošního roku, kdy cílí na výdaje ve výši dvou procent HDP.
Výdaje ve výši dvě procenta HDP na obranu představují závazek vůči NATO, který se Česko snaží poprvé po letech plnit. Podle Černochové nemůže Severoatlantická aliance finanční prostředky směřující k tomuto cíli uznat, pokud nejsou v daném roce vyčerpány. „Na druhou stranu Aliance ví, že ty finanční prostředky jsou dislokovány ve prospěch modernizace, takže samozřejmě se to bere v potaz,“ dodala.
Hospodaření začínalo ministerstvo s příslibem 111,8 miliardy, nakonec mělo k dispozici 110,3 miliardy a podle závěrečného účtu utratilo asi 100,7 miliardy. Asi miliarda se nevyužila a dalších osm přesunul resort na letošek na strategické projekty podle zákona, který zavedl povinná dvě procenta na obranu.
Pro opozici je výsledek překvapením, počítala s původně plánovanými výdaji asi 1,5 procenta. Šéf sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO) by chtěl na příští schůzi probrat, jak NATO české výdaje a modernizaci armády hodnotí. „Místo toho, tak jak bylo ze strany současné pětikoalice a ministerstva obrany deklarováno, jak se budou blížit k dvěma procentům, je to de facto kontraproduktivní,“ řekl.
„My dlouhodobě tvrdíme, že by to mělo být okolo 1,7 nebo 1,8 procenta, ale záleží na tom, aby to bylo v souladu s dopředu vysoutěženými a připravenými projekty,“ prohlásil za SPD předseda sněmovního kontrolního výboru Radovan Vích.
Plánované projekty
Velký díl modernizace představuje nákup čtyřiadvaceti amerických bojových letounů F-35. Včetně infrastruktury vyjdou dohromady asi na 150 miliard korun. Česko by je mělo začít dostávat až v roce 2031, v současnosti je už ale splácí. Letos už zaplatilo 3,75 miliardy, celkem to bude asi 15 miliard. Splátky jdou třeba i na bojová vozidla pěchoty, ty mají celkově vyjít asi na 60 miliard korun. Letos chce ministryně obrany rozhodovat také o tancích.
Do obranných výdajů letos vláda zahrnula i státní hmotné rezervy, kyberbezpečnost a některé dopravní projekty. Podle vrchního ředitele sekce obranné politiky resortu obrany Jana Jireše se ministerstvo ve spolupráci s ministerstvem dopravy pokusí uplatnit v rámci NATO několik staveb jako součást obranných výdajů. „Výsledek se dozvíme z Aliance začátkem roku 2025,“ podotkl.
Mezi obrannými výdaji úřady vedou třeba i most Šmejkalka na dálnici D1. Konkrétně ty náklady a tu část rekonstrukce, která zajistí, aby po něm mohla projíždět i těžká spojenecká technika. Nakonec je ale Česko v rámci NATO deklarovat nebude, protože je proplatí fond Evropské unie na podporu vojenské mobility.
Plnění závazku NATO
Černochová počítá s tím, že v letošním roce Česko dvou procent HDP na obranu dosáhne. Záležet bude ale také na vývoji ekonomiky. Naposledy se tento cíl podařilo splnit v roce 2005, od té doby peníze do armády spíše klesaly. Před deseti lety se dostaly dokonce pod jedno procento HDP. Na obranu má jít letos 160 miliard, včetně necelých devíti miliard z ostatních resortů.
„Česká republika je tady v tom, řekl bych, zodpovědným spojencem, ale vyčkávala až do poslední doby, a samozřejmě to, co se nakonec počítá, jsou obranné schopnosti, a ne peníze, které na ně vynaložíte,“ prohlásil český velvyslanec v NATO Jakub Landovský.
Spojenci v NATO debatují o tom, že zmiňovaná částka má být minimální. Polsko vyzvalo k navýšení na tři procenta. Samo však dává čtyři.
