Dohoda se Spojenými státy je partnerský projekt, který bere zřetel na zájmy Ukrajiny, sdělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle Reuters řekl, že úspěch dohody s USA o nerostném bohatství bude záviset na americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi a že jde o součást širších dohod s USA, které by Ukrajině, jež se už tři roky brání otevřené ruské agresi, měly poskytnout bezpečnostní záruky zajištění trvalého a spravedlivého míru.
Úspěch dohody s USA o nerostech závisí na Trumpovi, řekl Zelenskyj
5 minut
Události: Dohoda o nerostech mezi USA a Ukrajinou
Text dohody, která počítá se zřízením investičního fondu na obnovu Ruskem napadené země, ve středu schválila ukrajinská vláda, sdělil ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Ten zdůraznil, že nerostné bohatství bude nadále patřit Ukrajině a nebude převedeno na USA ani nikoho jiného. K podpisu by mělo dojít poté, co se Trump se Zelenským dohodnou na bezpečnostních zárukách, dodal ukrajinský premiér. Kyjev podle Zelenského potřebuje vědět, zda může spoléhat na USA.
„Neuvažujeme o podepsání jakýchkoliv dohod bez bezpečnostních záruk,“ řekl Šmyhal podle agentury Interfax-Ukrajina. Premiér podle ní v televizním vysílání uvedl, že za dva týdny intenzivních jednání mezi vládami obou zemí se podařilo dospět k definitivnímu návrhu dohody o hospodářské spolupráci.
Trump během první schůze své vlády prohlásil, že bezpečnostní záruky musí Ukrajině poskytnout Evropa, ne USA. Ruský vládce Vladimir Putin podle něj „bude muset“ učinit ústupky při jednáních o ukončení rusko-ukrajinské války. Americký prezident však odmítl sdělit, o jaké ústupky by se mohlo jednat.
„Moc jsem chtěl, aby se v rámcové dohodě objevil alespoň návrh bezpečnostních záruk pro Ukrajinu,“ uvedl ukrajinský prezident s tím, že mu vyjednávači sdělili, že tyto záruky jsou obsaženy v desátém bodu smlouvy. Novinářům podle serveru RBK-Ukrajina dále sdělil, že dohoda může představovat velký úspěch, anebo tiše zapadnout – a že tento velký úspěch závisí na jeho jednání s šéfem Bílého domu.
Ve zmíněném desátém bodu návrhu se píše, že vláda USA podporuje úsilí Ukrajiny získat bezpečnostní záruky potřebné k nastolení trvalého míru. „Obě strany se zavazují, že budou chránit své investice,“ řekla zahraniční zpravodajka ČT Darja Stomatová.
Návrh dohody zveřejnila média
Návrh dohody mezitím zveřejnil web Ukrajinska pravda či agentura Reuters. Dohodu by podle zveřejněného textu měla podepsat místopředsedkyně ukrajinské vlády a ministryně hospodářství Julija Svyrydenková a americký ministr financí Scott Bessent.
„Dokument byl formulován tak, aby nevyžadoval ratifikaci v parlamentu,“ napsal web Ukrajinska pravda a upozornil, že jde o rámcovou dohodu, a tedy Ukrajinu teprve čekají ještě důležitější jednání s USA o dohodě, která by podrobně upravovala činnost ukrajinsko-amerického „investičního fondu pro rekonstrukci“. Fond mají podle Šmyhala obě země rovnoprávně řídit a naplňovat.
„Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletí v pátek, budeme jednat o Ukrajině a podepíšeme dohodu o drahých surovinách. A o spoustě dalších věcí,“ uvedl americký prezident Donald Trump. Podle Stomatové je návštěva Zelenského v USA vnímaná pozitivně.
Ukrajinskému vyjednávacímu týmu se v posledních dnech podařilo oproti předchozím americkým návrhům zcela změnit vyznění dokumentu, takže v aktuální verzi nejenže dá Trumpovi příležitost mluvit o jeho schopnosti rychle se dohodnout, ale také skutečně pomůže mezinárodní stabilitě. A to je výhodné hlavně pro Kyjev, napsala dále Ukrajinska pravda. V návrhu dohody podle Stomatové chybí slovo „dluh“, které vadilo Zelenskému.
Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný je přesvědčený, že dohoda mezi USA a Ukrajinou je oboustranně výhodná. Zklamání, že v ní nejsou bezpečnostní garance, podle něj vychází z nepochopení toho, že Trump chtěl nejprve nastavit vzájemnou ekonomickou výhodnost. „Nezapomeňme, že je to první z mnoha bodů, které obě administrativy budou projednávat,“ dodal Kopečný.
Trump svůj záměr vyměnit americkou pomoc za dodávky ukrajinských nerostů představil 3. února. Zelenskyj následně reagoval tím, že jeho země je otevřena možnosti těžby vzácných kovů spolu s partnery, kteří jí pomáhají bránit se ruské agresi. Server RBK-Ukrajina s odvoláním na nejmenovaný zdroj z ukrajinské prezidentské kanceláře napsal, že společná těžba vzácných kovů je jedním z bodů mírového plánu ukrajinského prezidenta a že o tom Zelenskyj jednal s Trumpem loni na podzim při návštěvě USA.
39 minut
90′ ČT24: Dohoda USA a Ukrajiny o nerostném bohatství
Nerostné bohatství Ukrajiny
Washington se dohodou s Kyjevem snaží snížit svou závislost na Číně a získat nové zdroje nerostných surovin. „(USA) chtějí zabránit tomu, aby Číňané převzali ukrajinské komodity vzácných zemin a potenciálně tam vybudovali doly,“ přiblížil politický geograf Jakob Kullik.
Na Ukrajině se nacházejí vzácné nerosty, jejichž hodnota se odhaduje na několik bilionů dolarů. Geolog Zbyněk Gabriel z České geologické služby poukázal na to, že do ceny surovin, které se stále nachází pod zemí, je potřeba započítat i náklady na jejich vytěžení. „Od nálezu suroviny v zemi trvá deset až dvacet let, než se začne těžit,“ dodal.
Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy varoval, že v současnosti jsou některá naleziště vzácných zemin kontaminovaná nevybuchlou municí, kterou bude třeba odstranit, a navíc je v jejich okolí zničená infrastruktura, do které bude potřeba investovat. Podle něj jsou právě tyto investice a střednědobý charakter výnosnosti těžby pomyslnými bezpečnostními zárukami, protože by Američané v případě další ruské invaze chránili své vložené peníze.
Kritické nerostné suroviny na Ukrajině
Podle odhadů se v zemi nachází pět procent všech světových nerostných zdrojů. Jedná se například o bohaté zásoby titanu – lehkého kovu používaného při konstrukci letadel, lodí, vesmírných sond nebo ortopedických protéz a implantátů – nebo lithia, které patří mezi strategicky významné kovy využívané v digitálních technologiích a v bateriích pro elektromobily.
Na Ukrajině je pětina všech světových zásob grafitu, který se používá při výrobě baterií nebo výstavbě jaderných elektráren. Ve východoevropské zemi se navíc nachází největší ložiska uranu na kontinentě.
Množství nalezišť vzácných kovů se však nachází v oblastech na východě země, které jsou buď pod ruskou okupací, nebo jim hrozí, že je obsadí postupující ruská armáda. Některé nerosty jsou navíc obtížně těžitelné a dosud se netěží.
27 minut
Interview ČT24: Petr Krogman k dohodě USA s Ukrajinou o nerostných surovinách
Americká pomoc na Ukrajině
Prezident Ukrajinsko-české obchodní komory Petr Krogman, který byl hostem pořadu Interview ČT24, kritizoval způsob vyjednávání Trumpovy administrativy s Ukrajinou. Moderátorka Tereza Řezníčková se v této souvislosti ptala, zda nejde pouze o vyjednávací strategii. „Není v tom pouze taktika, že Trump začíná tvrdě, protože chce nějakou dohodu, ke které se dospěje?“
„Takhle se nemůžete chovat v mezinárodních vztazích. To je hokynářství, které může fungovat uvnitř státu – uvnitř byznysu v soukromé sféře,“ míní Krogman. „Když rozbijete standardní očekávání všech, tak se každý bude zajišťovat proti všem. Transakční náklady jakýchkoliv činností se zvednou a všichni na tom proděláme,“ dodal. Podle Michaela Romancova zneužívají USA své silové postavení, ale z dlouhodobého hlediska jim to „přidělá problémy“.
10 minut
Události, komentáře: Rusista Glanc o dohodě mezi USA a Ukrajinou o nerostných surovinách
Rusista Tomáš Glanc z Curyšské univerzity v pořadu Události, komentáře prohlásil, že dohoda vyvolává „vzpomínky na koloniální rétoriku“. „Je to ve vztahu ke Spojeným státům smutné, protože celá postkoloniální studia, celá postkoloniální rétorika začala v šedesátých a sedmdesátých letech do velké míry na amerických univerzitách. Teď to vypadá, že si dvě velmoci chtějí rozdělit velkou evropskou zemi, a dokonce i její suroviny,“ přiblížil.
Krogman přiblížil, že „Ukrajina si dnes obstarává 55 procent zbraní sama, 25 procent má od Evropy a 20 procent od USA“. Zastavení americké pomoci by znamenalo oslabení Ukrajiny, a proto podle něj Zelenskyj přistoupí na podmínky Washingtonu, protože „i těch dvacet procent je velmi podstatných proti Rusku, které má přesilu“.
