Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a financí Zbyněk Stanjura (ODS) potvrdili zástupcům zemědělských organizací přislíbené peníze navíc – letos 550 milionů a příští rok dvě miliardy. Agrární komora uvedla, že stále platí pětice priorit, mezi nimi například podpoření zaměstnanosti slevou na sociálním pojištění nebo nezdaňování evropských dotací. Ve vzájemných jednáních chtějí obě strany pokračovat, další schůzka bude v červnu, sdělil Výborný.
„Na konci června budeme vyplácet tu mimořádnou pomoc pro letošní rok z národního rozpočtu, asi půl miliardy, která bude směřovat středním podnikům,“ uvedl po jednání Výborný.
Ministr financí podle něj na schůzce jasně potvrdil i slib zemědělcům, že v příštím roce počítá s podporou resortu nad rámec standardního rozpočtu v hodnotě dvou miliard korun. Jednání se zástupci zemědělců i za přítomnosti ministra financí budou podle Výborného pokračovat i nadále. Opět by se měli setkat na začátku června.
Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý řekl, že resort aktuálně hledá způsob, jak farmářům slíbené dvě miliardy korun doručit. „Podporu formou snížení sociálního pojištění Evropská komise nejspíš nepovolí, proces ale ještě není uzavřen,“ přiblížil.
„Bavili jsme se i o dalších možnostech směrem k letošnímu roku, a to hlavně prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a to jak v rámci případných podpor provozních úvěrů, tak třeba v rámci podpory pojištění. To znamená, aby to riziko, které tady sledujeme například i v souvislosti s mrazy, jsme dokázali rozprostřít mezi ty zemědělce a stát,“ řekl Výborný. Se zemědělci se podle něj bavili i o dalších možnostech podpory, které ale ještě musí ministerstvo financí prověřit.
Další postup zemědělci prodiskutují
Zástupci farmářů označili schůzku s ministry za konstruktivní. „Sice jsme žádný konkrétní slib nedostali, ale pan ministr Stanjura se tvářil, že je ochoten se o těch věcech bavit a minimálně je bude konzultovat uvnitř vlády a ministerstva financí,“ řekl po jednání předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal doufá, že se přiblížili řešení. Zopakoval, že zemědělcům chybí peníze. Zatímco loni v březnu jim podle něj bylo vyplaceno 28 miliard korun na dotacích z evropských peněz, letos částka ve stejném období činila osmnáct miliard korun. Výborný ale řekl, že jsou letos evropské peníze vypláceny přesně podle harmonogramu. Žádostí zemědělci podle Výborného podali za více než 29 miliard korun, přičemž dosud dostali přes 25,5 miliardy korun. Zbytek peněz musí zemědělci obdržet do konce června, což ministerstvo naplní, slíbil Výborný.
Pýcha dále uvedl, že se nyní spojí s kolegy z dalších zemědělských organizací, se kterými bude konzultovat další postup. Příprava zemědělských protestů ale podle něj neznamená to, že nevládní organizace nechtějí jednat. Zda budou demonstrace pokračovat, nebo ne, s nimi bude koordinovat. Jasno by mělo být na začátku příštího týdne.
Původně se měly ve středu v Praze konat další zemědělské protesty, zástupci farmářů je ale minulý týden odložili, a to kvůli rozjitřené atmosféře po atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica. Doležal předtím sdělil, že důvody nespokojenosti farmářů přetrvávají a ze strany ministra zemědělství a vlády nevnímají zásadní posun v pomoci sektoru. Pokud se nepodaří domluvit alespoň kompromisní a pro ně přijatelné výsledky jednání, jsou připraveni protest uskutečnit v novém termínu.
Nový termín protestů stanovilo vedení Zemědělského svazu ČR na 4. června. Původní rozhodnutí odvolat protest Výborný ocenil, po oznámení náhradního termínu pak řekl, že si svaz musí vybrat, jestli chce jednat, nebo zda si chce za každou cenu před volbami zademonstrovat. Předseda svazu Pýcha řekl, že pokud vláda zemědělcům vyjde vstříc, jsou připraveni protesty neorganizovat.
Hlavní požadavky zemědělců jsou nyní tři: sleva na sociálním pojištění, doplnění záloh z přímých plateb a snížení daně z nemovitosti. Dále žádají i o vrácení národních dotací na úroveň roku 2022 nebo nezdaňování evropských dotací z prvního pilíře společné zemědělské politiky. Chtějí také, aby se kvůli přebytku zemědělských komodit na evropském trhu omezil dovoz ze třetích zemí a podpořil export, a mají požadavek, aby Česko v maximální možné míře navýšilo mimořádnou pomoc zemědělcům, kterou připravuje Evropská komise.
Pavel: Zemědělci se bojí spekulativních nákupů půdy
O problémech v tuzemském zemědělství ve středu na Orlickoústecku besedoval také prezident Petr Pavel. Podle něj se malí čeští farmáři obávají spekulativních nákupů půdy. Vykupují ji investiční skupiny, často i ze zahraničí a bez jakéhokoliv vztahu k půdě. Vznikají tak velké celky, na nichž se hospodaří někdy i nešetrným způsobem, řekl novinářům po schůzce s Asociací soukromých zemědělců v Kunvaldu prezident.
Asociace soukromých zemědělců se k protestům nepřidává. Oni jsou přesvědčeni o tom, že protestní akce, které dosud proběhly, byly především v zájmu těch větších zemědělských podniků a majitelů a plně neodráží jejich představy.
Pavel také s farmáři diskutoval o komplexním pohledu na zemědělství. Kromě výnosů by měl zahrnovat i to, do jaké míry zemědělství řeší ohledy na přírodu, zachování kvality půdy, zadržování vody v krajině a vztah k půdě obecně. „To je věc, která se nedá měřit, ale která samozřejmě dává základ tomu, jak k půdě a přírodě vůbec přistupujeme,“ prohlásil Pavel.
