Erozní vyhláška má řešit i vítr, Motoristé plánují změny

Nahrávám video

Ministerstvo životního prostředí představilo pravidla, která mají zajistit větší ochranu půdy před erozí způsobenou kromě vody i větrem. Agrární komoře vadí, že s ní resort změny dostatečně neprojednal a není ani úplně jasné, jak se budou posuzovat jednotlivé případy. Vyhlášku kritizují i Motoristé. Nová pravidla mají platit od července.

Lesníci u Pohořelic na jihu Moravy letos na podzim sázeli další větrolamy, až čtyřicet metrů široké pásy se stromy a keři. „Zeslabují sílu větru, brzdí ji o třicet až padesát procent,“ uvedl Josef Kučera z Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy. „Jsou to jednotky až desítky tun z hektaru za rok odnosu větrné eroze,“ komentoval situaci na Břeclavsku, Znojemsku a v Hodoníně.

Vodní eroze ohrožuje v Česku polovinu půdy. Vyhláška, která jí má bránit, platí už čtyři roky. Od července by se měla vztahovat i na šest procent té nejohroženější větrnou erozí právě na jižní Moravě, na Hané a v Polabí.

„Nic nepřikazuje, nic nezakazuje, nedává žádné nové povinnosti, žádnou administrativu, jenom říká zemědělci: hospodař takovým způsobem, abys erozi neměl,“ vysvětluje ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL). Kontrolu hospodaření vyhláška spouští, až když se poškození polí opakuje.

V poslední době úřady evidují několik stovek erozních událostí ročně, zhruba dvě stě až pět set, i když skutečný počet odhadují jako mnohem vyšší. Nápravná opatření teď řeší se zemědělci v 27 případech.

„Je to čistě na nich, která opatření přijmou. Dejme tomu můžou změnit osevní postupy, mohou pěstovat jiné plodiny, mohou udělat krajinné prvky,“ říká ředitelka odboru adaptace na změnu klimatu z ministerstva životního prostředí Linda Stuchlíková.

Apel na úpravy

Agrární komora kritizuje, že nebyla víc u příprav vyhlášky, aby odpovídala praxi, a žádá úpravy. „Samozřejmě je to i otázka konkurenceschopnosti na jednotném evropském trhu, kdy Česká republika je v tomto velmi ambiciózní. Pořád je pro nás lepší, pokud se půjde cestou nějakého doporučení,“ míní prezident Agrární komory Jan Doležal.

S vyhláškou nesouhlasí ani Motoristé, kteří povedou v nové vládě životní prostředí. Se změnami počítá i návrh jejího programového prohlášení. „Zásadně zrevidujeme stávající erozní vyhlášku, která v současné podobě znehodnocuje půdu a svazuje hospodaření,“ slibuje nastupující koalice.

Hladík varuje před důsledky. „Pokud by o něčem takovém byla diskuze nebo něco takového chtěl někdo úplně rušit, tak pak by Česká republika vlastně porušovala evropskou směrnici,“ prohlásil ministr v demisi. Tato směrnice zavádí jednotný systém sledování a ochrany půdy v Evropské unii a v platnost vstoupí v úterý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 2 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 2 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 2 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 3 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 4 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 13 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.