Ministerstvo zemědělství podle šéfa resortu Martina Šebestyána (za SPD) předloží návrh zákona o předkupním právu pro zemědělské pozemky. Ve hře jsou teď dvě podoby – jedna z nich by zavedla předkupní právo těch, co na pronajatých pozemcích hospodaří. Podle kritiků jde o prolomení vlastnického práva a pomohlo by to hlavně velkým holdingům.
Předkupní právo by nutilo vlastníka půdy při zamýšleném prodeji ji nabídnout nejprve tomu, kdo na ni hospodaří. Prodat ji někomu jinému by bylo možné až poté, co nájemce nabídku odmítne. Konkrétní parametry zatím známé nejsou. Podle Evy Vávrové z neziskové organizace Živá půda ministerstvo vede debatu v uzavřeném kruhu, jedná jen se zemědělským svazem a Agrární komorou.
„Jsem součástí nějakého jednání, které se o tom v tuto chvíli baví,“ sdělil předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy Bohumír Dufek.
„My se setkáváme s tím, že zemědělci kupují půdu od různých překupníků, kteří ji obratem ruky prodávají o stovky procent dráž,“ uvedl prezident Agrární komory Jan Doležal.
Změnu koalice v legislativním plánu i programovém prohlášení zdůvodňuje zejména snahou zabránit spekulacím se zemědělskou půdou. Ministr Šebestyán chce předložit finální návrh v září. Novela má začít platit začátkem roku 2028.
„Běžné to není,“ říká expert
„Běžné to není, nejblíže tomu českému vládnímu přístupu jsou Itálie a částečně Slovinsko. V těch jiných členských státech se to objevuje, ale paradoxně za jiným účelem, ochrany drobných investorů,“ informoval vedoucí katedry pozemkového práva Masarykovy univerzity Vojtěch Vomáčka.
Zhruba tři čtvrtiny zemědělské půdy v Česku jsou v nájmu. Kritici poukazují na to, že by novela usnadnila cestu k půdě velkým koncernům. Na největší ploše hospodaří firmy Agrofertu, jedná se o 130 tisíc hektarů. „Je to nesmysl, zákon ochrání malé zemědělce, kteří se v tom tak neorientují,“ míní mluvčí společnosti Pavel Heřmanský.
Asociace soukromého zemědělství už avizovala, že pokud dojde k přijetí návrhu, obrátí se na Ústavní soud.
