Na začátku dubna oznámil resort zemědělství, že chce nasměrovat dotace do zpracování drůbeže. Krok vyvolal pozornost zejména kvůli Agrofertu, který je největším tuzemským výrobcem drůbežího masa. Není to ale jediný velký příjemce peněz určených pro podporu zemědělců a potravinářů. Výstavbu velkých drůbežích výkrmen a jatek připravuje skupina Rhea Holding. Její majitel přitom působí ve vedení organizace sdružující velké zemědělské podniky, jejímž předsedou byl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). O tématu pro Reportéry ČT natáčel Jan Moláček.
Šebestyán sdělil, že jeho resort chce posílit výrobu drůbežího masa i proto, že po něm dle ministra dlouhodobě roste poptávka. „Česko velkou část své spotřeby nedokáže vykrýt vlastními kapacitami. Máme ale jedinečnou příležitost tuto věc změnit,“ prohlásil.
V tiskové zprávě pak Šebestyán upřesnil, že právě do zpracování drůbeže chce více zacílit národní i evropské dotační programy.
Nový masokombinát v Jindřichově Hradci
Koncern Agrofert, který předseda vlády Andrej Babiš (ANO) po usednutí do premiérského křesla opět převedl do svěřenského fondu, není jediný velký hráč, který v kontextu ministerstva zemědělství, dotací a drůbežáren stojí za bedlivou pozornost, upozornili Reportéři ČT.
Největším tuzemským zpracovatelem drůbežího masa je firma Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert. Kdyby se celá její produkce prodala v Česku, pokryla by přibližně třetinu zdejší spotřeby. Jenomže v pokročilé fázi přípravy je právě nyní velký projekt nového drůbežího masokombinátu, který pod Agrofert nespadá. Vyrůst má v Jindřichově Hradci.
„Co se týče projektu, který plánuje soukromý investor, má vyrůst v části, kde je už dnes průmyslová výroba. Nachází se tam i potravinářské podniky. Tohle by byl další potravinářský podnik, který by zpracovával drůbeží maso. Jedná se o poměrně rozsáhlou investici, která by potom za plného provozu mohla vytvářet až dvě stě pracovních míst,“ informoval starosta Jindřichova Hradce Michal Kozár (ANO).
Dramatická historie drůbežárny
Historie daného projektu je poměrně dramatická, přestože se drůbežárna ještě nezačala stavět. Masokombinát, který má vyrůst na poli na okraji Jindřichova Hradce, měl původně stát jinde, konkrétně v Jemnici v kraji Vysočina.
„Před pěti lety jsme zjistili, že zastupitelstvo města skrytě mění územní plán. Mělo jít o dvě velkovýkrmny a drůbeží jatka s produkcí zhruba 35 milionů kuřat ročně,“ uvedl zastupitel Jemnice a člen výboru spolku Za dobrý život na Jemnicku Karel Stober.
„Lidé to velmi odmítali a postupně se sebralo několik stovek podpisů, které poté stačily k vyhlášení referenda. Vedení města ovšem jeho vyhlášení odmítlo a musel se nás zastat až soud, který ho vyhlásil,“ doplnil Stober.
V roce 2022 tak voliči v Jemnici v hlasování drůbežárnu odmítli. Investor poté projekt zčásti přesunul jinam.
Jatka mají být přesunuta do Jindřichova Hradce, ale investor má v regionu, tedy v podstatě od České Kanady až po Vranovskou přehradu, stále záměr vybudovat obrovskou továrnu na produkci kuřat a prasat.
Za projektem stojí Rhea Holding
Projekt chce realizovat zemědělská skupina Rhea Holding podnikatele Josefa Koláře, která působí především v zemědělství na jihu Moravy a Čech. Není příliš známá, v médiích se letos v lednu objevila kvůli úniku kejdy z její jímky na Znojemsku do řeky Dyje.
Skupina ale bývá označována za čtvrtý největší zemědělský holding v Česku – obdělává 22 tisíc hektarů půdy. Sídlí na zámku v Písečném nad Dyjí nedaleko Jemnice. Ambiciózní je také projekt drůbežích jatek. Podle majitele skupiny Koláře může masokombinát vyrábět až sedmnáct procent tuzemské spotřeby drůbežího masa.
Záměr úspěšně prošel posuzováním vlivu na životní prostředí a v Jindřichově Hradci nenaráží na velký odpor. Souhlasí s ním vedení města i opozice.
„Z hlediska počtu pracovníků to bude určitě do budoucna jeden z významných zaměstnavatelů. Je to i segment, který se nepotýká tak často s výkyvy. Když se podíváme na sektor automotive, tam se zvykne projevovat hospodářská krize, u potravin obvykle ta konzumace probíhá. Takže za mě to bude pozitivní přínos,“ sdělil starosta Jindřichova Hradce Kozár.
Na zastupitelstvu se podle opozičního zastupitele Ondřeje Pumpra (STAN) diskutovalo o čtyřech základních otázkách. „První bylo napojení na čistírnu odpadních vod, jejíž intenzifikace tady v tu dobu probíhala a investice do ní. Další otázkou byla zaměstnanost, jaký to bude mít vliv a dopad na Jindřichův Hradec a jeho obyvatele. Dále je to doprava,“ řekl Pumpr s tím, že komunikace vedoucí směrem na Novou Bystřici, na Slavonice a do Rakouska je úzká.
„Poslední otázkou byla filtrace vzduchu, který bude vycházet z případného potravinářského provozu,“ uzavřel Pumpr.
Projekt je zatím ve fázi přípravy, informoval Kolář. Pokud tedy bude ministerstvo zemědělství směrovat více dotací do nových kapacit na zpracování drůbeže, logicky by tento velký projekt měl být jedním z hlavních kandidátů na podporu.
Kolář uvedl, že zatím je předčasné hovořit o tom, zda by jeho skupina o dotace žádala. Pokud se však taková možnost naskytne, „určitě se pokusí“.
Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků
Josef Kolář je přitom místopředsedou spolku s názvem Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků. Ten v roce 2014 založili velcí hráči v oboru – například Agrofert, mlékárna Madeta, koncern Úsovsko exministra zemědělství Jiřího Milka, společnost Rabbit bývalého prezidenta Agrární komory Zdeňka Jandejska a další.
Kolář se nedomnívá, že by spolek bojoval za zájmy velkých zemědělců. „Přemýšlí tak, aby se v republice dalo produkčně hospodařit. Česko je nesoběstačné, pokud ne ve všech, tak ve většině produktů a produkce. Cíl je, aby se tu dalo hospodařit,“ prohlásil.
Zástupci malých farmářů to ale vidí opačně. „Je to jeden z ‚agrozemědělských spolků‘, který v tomto případě sdružuje ty úplně největší hráče ze zemědělského ranku v Česku. V některých případech jsou to už oligopoly a podobně. Lidé kolem tohoto sdružení mají samozřejmě asi v současné době k ministrovi nejblíž, protože tam působil,“ myslí si člen předsednictva Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík.
Šebestyán střet zájmů odmítá
Předsedou iniciativy byl totiž až do loňského listopadu právě úřadující ministr zemědělství Martin Šebestyán, a Kolář byl tedy jeho spolupracovníkem. Šebestyán ani Kolář v tom střet zájmů nevidí. S Kolářem se prý ministr zná tak, jako s velkou částí tuzemských zemědělců. „Vykáme si, nejsme si nijak bližší,“ tvrdí. Podobně se vyjádřil i Kolář.
Reportéři ČT také upozornili na to, že Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků je klasickou lobbistickou organizací. „Lobbistickou organizací to můžete nazývat vy. My se tam scházíme a odborně řešíme otázky zemědělství a potravinářství a já to za lobbistickou organizaci nepovažuji,“ namítl Kolář.
„Neříkám, že by s námi ministerstvo nekomunikovalo, nicméně cítíme, že prostor pro lobbing těchto velkých hráčů je podstatně větší, než byl v minulosti,“ je přesvědčený člen předsednictva Asociace soukromého zemědělství Stehlík s tím, že v některých případech se s farmáři resort baví, „až když jsou věci hotové“.
Asociace sdružující menší farmáře si myslí, že provozy podobné vznikající drůbežárně by vůbec neměly být dotované z balíku peněz určeného pro zemědělství.
„Z našeho pohledu už takovéto projekty překračují hranici mezi zemědělstvím a průmyslem a přijde nám logické, že už by měly být spíše podporovány z ministerstva průmyslu než z resortu zemědělství,“ míní Stehlík.
„Nechci se zabývat tím, jestli je někdo správný, když je malý nebo velký. My začali se třinácti hektary a dopracovali jsme to na kategorii většího zemědělce. Myslím, že naše strategie je celou dobu taková, že nás má živit práce,“ uzavřel Kolář.











