Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
SZIF minulý týden na základě analýz od kanceláří Portos a Pelikán Krofta Kohoutek dospěl k závěru, že Agrofert nemusí zpětně vracet nárokové evropské dotace, které obdržel v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl jeho někdejší majitel Babiš premiérem. Podle Dlouhého mělo jít o čtyři až pět miliard korun.
Opozice rozhodnutí fondu kritizuje, varuje před chybějícím rozhodnutím Evropské komise a hovoří o riziku, že Česko přijde o peníze z unijního rozpočtu. Tyto obavy považuje Dlouhý za neopodstatněné. „Tento argument (opozice) je de facto irelevantní pro nás, protože stanovisko Evropské komise je právně nezávazné,“ reagoval.
Podle místopředsedy sněmovního zemědělského výboru Petra Bendla (ODS) by fond neměl bagatelizovat riziko, že Česko může přijít o peníze. „Pokud se ukáže, že SZIF postupoval v rozporu se zákonem nebo nechránil majetkové zájmy státu, musí být vyvozena odpovědnost – politická, manažerská, případně i majetková či právní. Je namístě ptát se, zda vedení SZIF jednalo s péčí řádného hospodáře,“ uvedl.
Agrofert zároveň může podle fondu znovu čerpat dotace, jejichž vyplácení bylo dosud pozastavené. U národních dotací ale dosud fond o případném střetu zájmů nerozhodl.
Analýza národních dotací je podle Dlouhého nejsložitější část celého sporu kolem možného střetu zájmů. „Zemědělské národní dotace jsou poskytované i na mimořádná opatření typu mrazy nebo tajfun. A teď je otázka, jestli někdo bude argumentovat, že zákon o střetu zájmů nezná nárokové a nenárokové dotace, zda stejně tak nezná mimořádné události,“ vysvětlil Dlouhý.
Situaci komplikuje i fakt, že část národních dotací mezi lety 2017 a 2019 poskytovalo ministerstvo zemědělství a od roku 2020 národní dotace administroval zemědělský fond.
S advokátní kanceláří Portos, která má analýzu národních dotací na starosti, fond spolupracuje dlouhodobě. Server Seznam Zprávy nicméně poukázal, že spoluzakladatel kanceláře Pavel Smutný má blízko k Babišovi.
Kvůli údajné nabídce od zástupce advokátní kanceláře Portos, která se podílela i na auditu digitalizace stavebního řízení, se loni obrátili Piráti na policii. Strana tvrdí, že jim zástupce firmy nabídl vstřícnost k pirátským připomínkám či nahlédnutí do konečné verze auditu výměnou za to, že Piráti nebudou advokátní kancelář kritizovat. Firma Portos odmítla, že by mohla ovlivnit auditní zprávu výměnou za cokoliv, a tvrzení Pirátů označila za pomluvu.
„Právní kancelář Portos vedle toho, že nám dělá právní stanoviska, tak nás zastupuje v řízeních u soudů. Zastupovala nás u všech 21 sporů u Nejvyššího správního soudu se společnostmi Agrofert a všech 21 řízení vyhrála. Takže já nemám absolutně žádný důvod jejich objektivitu a přístup zpochybňovat ve chvíli, kdy nám všechny soudy vyhrála,“ komentoval výběr kanceláře Dlouhý.
Kvůli Babišově možnému střetu zájmů si nechává vypracovat právní analýzu i Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, který na jejímž základě rozhodne, jestli bude po Agrofertu žádat vrácení dotací z doby, kdy byl Babiš ve střetu zájmů. Přípravu nezbytných podkladů by měl podpůrný fond dokončit do konce dubna.
Podpůrný fond bude vymáhat od firem Agrofertu podpory za miliony korun
Šéf představenstva Podpůrného a garančního lesnického a rolnického fondu (PGRLF) Josef Kučera v úterý uvedl, že fond bude kvůli střetu zájmů někdejšího majitele a současného premiéra Babiše vymáhat asi po dvacítce firem z holdingu Agrofert podpory za miliony korun. Podklady by měl fond mít do konce dubna, do konce června zahájí vymáhání.
„Nemáme informaci o postupu úřadu, proto nebudeme předjímat. Jsme přesvědčeni, že jsme postupovali v souladu se zákonem,“ uvedl mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.
„Vzhledem k tomu, že se jedná jen o podporu úroků v relativně krátkém období, tak ty částky jsou v řádu jednotek milionů korun,“ řekl Kučera. Dodal, že rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu z minulého týdne nevymáhat po Agrofertu evropské nárokové dotace podle Kučery nebude mít na postup PGRLF vliv. Ohledně vymáhání bude rolnický fond postupovat standardním způsobem, řekl.
Kučera připomněl, že podpory vyplácené zemědělským fondem a rolnickým fondem jsou odlišné. PGRLF poskytuje peníze na pojištění, na nákup zemědělské půdy a techniky či na pokrytí části úroků z komerčních úvěrů. Podporuje jak zemědělce, tak i lesníky. Peníze ke své činnosti rolnický fond získává z poskytnutých dotací ze státního rozpočtu nebo z výnosů vlastní činnosti. Zemědělský fond je akreditovaná platební agentura, která mezi zemědělce rozděluje finanční podpory z evropských a národních zdrojů.
Právní analýzy fond zveřejní
Stejně jako zemědělský fond po vydání stanoviska ke střetu zájmů následně zveřejnil analýzy, na základě kterých dospěl k závěru, počítá podle Kučery i rolnický fond s tím, že právní analýzy, na základě kterých začne dotace vymáhat, zveřejní.
Příprava vymáhání je nyní podle Kučery ve finální fázi a rolnický fond aktuálně připravuje dokumenty, kterými bude oslovovat jednotlivé společnosti, kterých se vymáhání týká.
