K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.

O vymáhání dotací informoval krátce před loňskými sněmovními volbami tehdejší ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Nyní vede ministerstvo Martin Šebestyán (za SPD), jehož Seznam Zprávy popisují jako „dosavadního lobbistu za zájmy velkých zemědělských podniků včetně Agrofertu“.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) je zároveň podle rejstříku spolků nadále předsedou představenstva Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků (IZPP), jejímž členem je i holding Agrofert. Upozornil na to server Seznam Zprávy (SZ). V dopise z 30. listopadu minulého roku Šebestyán členům představenstva IZPP oznámil, že na funkci rezignuje s účinností ode dne, kdy bude jmenován ministrem, tedy od 15. prosince. Kdy bude údaj v obchodním rejstříku opraven, nedokáže ministr ovlivnit, uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Výborný podložil vymáhání dotací analýzou, která potvrdila nezákonnost vyplácení dotací Agrofertu. „Ministerstvo nedisponuje takovýmto dokumentem,“ reagoval resort na dotaz serveru Seznam Zprávy, zda má zmíněnou analýzu, podle níž firmy Agrofertu získaly více než sedm miliard korun na zemědělských dotacích nezákonně.

Seznam Zprávy citují mluvčího resortu Bílého. „Nevím, co měl pan tehdejší ministr (Výborný) k dispozici. Já ten materiál nemám a ani ministerstvo,“ uvedl mluvčí, který ještě loni v srpnu seděl po boku Marka Výborného, když o klíčovém dokumentu pro vymáhání dotací mluvil.

Výborný: Platební agentura má analýzy tři

„Ministerstvo si žádné analýzy nezadalo nikdy ani za mne, ale samozřejmě ministr nese zodpovědnost za všechny podřízené organizace. A to je i Státní zemědělský intervenční fond. Takže já mohu potvrdit, že platební agentura ty právní analýzy má tři celkem, jedna je z konce července, druhá, tuším, z devatenáctého srpna a třetí z patnáctého,“ vyjádřil se k situaci exministr Výborný.

Doplnil, že proces, který nastartoval, měl pokračovat tím, že fond zahájí vratková řízení. „Je možné, že zahájil, ale já to nevím, protože samozřejmě tyto informace teď nemám,“ řekl. Z právní analýzy podle něj jednoznačně vyplývá, že paragraf čtyřicet zákona o střetu zájmů se vztahuje na všechny typy podpor, tedy i na nárokové a národní dotace, nejen projektové. Poukázal i na rozhodnutí soudů v této věci.

„Z logiky věci, pokud máte rozhodnutí soudu, dokonce nepřímo potvrzené i Ústavním soudem v jednom usnesení, které sice bylo o jiné věci, ale jasně to tam uvádí, tak pak s péčí řádného hospodáře musí ten, který tu dotaci vyplatil, zahájit kontrolu. A následně vratkové řízení,“ tvrdí exministr.

Fond dokument má

Státní zemědělský intervenční fond, který byl zadavatelem analýzy, serveru sdělil, že dokument má, odmítl ale potvrdit, zda je v něm kategoricky uvedeno, že je nezbytné miliardy vymáhat. „Právní analýza byla vytvořena v souvislosti s přípravou rozhodnutí fondu o zahájení předmětných řízení o vrácení dotace s dotčenými příjemci, které dosud nebylo učiněno (respektive vydáno). Její využití předpokládáme i v potenciálních soudních sporech, a proto jej nemůžeme poskytovat médiím ani dalším subjektům,“ řekla mluvčí SZIF Eva Češpiva.

„Řízení o vrácení neoprávněně poskytnuté dotace je podle správního řádu zahájeno až doručením oznámení konkrétnímu příjemci, což se k dnešnímu dni nestalo,“ dodala mluvčí SZIF. Argumentovala tím, že fond uplynulé měsíce strávil zadáváním blíže neurčených dalších odborných stanovisek externí advokátní kanceláři.

Seznam Zprávy vypátraly, že si SZIF na poradenství bez tendru najal stejnou advokátní kancelář Portos (dříve Císař, Češka, Smutný a spol.), která už ve stanovisku z roku 2020 – na rozdíl od pozdějších rozhodnutí soudů – tvrdila, že zákon o střetu zájmů se na zemědělský fond nevztahuje a že i díky tomu mohl nyní sporné miliardy firmám z holdingu Agrofert vyplatit.

Vymáhání dotací dosud nespustil ani Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, který rovněž Agrofertu dotace vyplácel. I tento fond serveru loni v prosinci tvrdil, že čeká na další právní analýzu.

Seznam Zprávy také připomínají, že nový ministr Šebestyán v minulosti jako ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu zmíněné miliardy dotací Agrofertu vyplatil.

Podle Babiše Agrofert nic nedluží

Premiér Babiš ve sněmovně v odpovědi na interpelaci předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba prohlásil, že Agrofert nic nedluží. Exministr Výborný si podle něj všechno vymyslel před loňskými volbami. Tvrdí, že nárokové dotace „se rozhodují v EU“, a nikoli v tuzemsku, nerozhoduje o nich žádný úředník ani politik, takže ani žádný střet zájmů podle něj vzniknout nemůže.

Střet zájmů během Babišova předchozího premiérství však potvrdily české i evropské instituce, například audit Evropské komise v roce 2020 nebo různá rozhodnutí českých soudů. Vzhledem k tomu, že Agrofert byl příjemcem dotací od českého státu, není jasné, jak premiér myslel své tvrzení o dotacích, které se „rozhodují v EU“.

Piráti hrozí trestním oznámením

Piráti žádají, aby ministerstvo zemědělství zveřejnilo relevantní dokumenty a začalo vymáhat dotace z doby, kdy byl Andrej Babiš ve střetu zájmů. Jinak podají trestní oznámení, oznámil v tiskové zprávě bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Podle Pirátů je situace mimořádně závažná. „Právě ministr Šebestyán totiž o agendě vyplácení dotací Babišově koncernu v minulosti sám rozhodoval z pozice šéfa SZIF. Piráti požadují, aby ministerstvo zemědělství neprodleně zveřejnilo relevantní dokumenty a zahájilo vymáhání všech nezákonně vyplacených dotací,“ stojí v tiskové zprávě.

„Zlodějina pokračuje. Je naprosto nepřijatelné, aby se teď ministerstvo vymlouvalo na chybějící dokument,“ tvrdí Bartoš. Pirátský poslanec bude po Šebestyánovi ve sněmovně žádat informace, jestli stát dotace vymáhá, zda ministerstvo a fond analýzu mají a zda ministr garantuje vymáhání peněz.

„Jestli dotace nezačne vymáhat, podáme trestní oznámení. Jde o peníze všech občanů, které by mohly sloužit třeba k financování výstavby nebo zlevnění života lidem,“ dodal Bartoš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Na pokutách a nedoplatcích se loni vybralo rekordních 150 milionů korun

Celníci a policisté loni vybrali kolem 150 milionů korun na pokutách a nedoplatcích, jde o rekordní sumu. Týká se to jízdy bez elektronické dálniční známky, neuhrazení mýtného nebo dluhů na starších pokutách. Sem patří například nezaplacení pokut za dopravní přestupky, dluhy vůči zdravotním pojišťovnám, ale třeba i neuhrazené poplatky za popelnice.
před 20 hhodinami

Nízké výnosy a vysoké poplatky. Studie poukazuje na problémy penzijního spoření

Systém dobrovolného penzijního spoření dlouhodobě neplní svou základní roli, tedy zajistit lidem smysluplný doplněk ke státnímu důchodu, tvrdí studie think-tanku Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Podle analýzy jsou jedním z hlavních problémů extrémně nízké výnosy, což práce ilustruje na srovnání se Švédskem a Slovenskem. Podle Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) ovšem studie porovnává enormně odlišné systémy, a dochází tak k nerelevantním závěrům.
3. 2. 2026

Čeští turisté dobývají Polsko, loni jich bylo okolo půl milionu

Balt, ale také horské resorty nebo historické a kulturní památky lákají stále více Čechů do Polska. Podle dat polského statistického úřadu za rok 2025 je zřejmé, že loni opět rekordně přibylo českých turistů. I tématu rozvoje turistického ruchu mezi Českem a Polskem se věnuje nová epizoda publicistického pořadu ČT Bilance s podtitulem Polský ekonomický zázrak.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026

Rozpočet byl v lednu v přebytku 32,4 miliardy, výdaje omezilo provizorium

Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 32,4 miliardy korun. Výsledek nicméně ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026

Je poslední den pro přiznání k dani z nemovitosti

Pondělí 2. února je posledním termínem pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí. Povinnost se týká těch, kteří loni získali novou nemovitost, některou svou nemovitost prodali nebo provedli její úpravy, které ovlivňují výši daně. Daň je splatná 1. června. Pokud ji finanční úřad vyměří nad pět tisíc korun, lze ji rozdělit do splátek, kdy první je splatná 1. června a druhá do konce listopadu.
2. 2. 2026

Polovina zákazníků dle obchodníků volí samoobslužné pokladny

V českých obchodech přibývá samoobslužných pokladen a roste počet prodejen bez personálu. Obchodníci investují do rozvoje technologií a stále častěji využívají umělou inteligenci. Třeba v roce 2024 na tyto účely vydali dvanáct miliard korun. Nemalá část peněz směřuje také na analýzy nákupního chování zákazníků a rozvoj věrnostních programů. Samoobslužné pokladny podle obchodníků využívá zhruba polovina zákazníků – častěji ti s menším nákupem a mladší generace. Část spotřebitelů ale stále preferuje obsluhu.
2. 2. 2026

Vláda se může dostat do sporu s prezidentem i kvůli rozpočtu

Vládu možná čeká spor s prezidentem o státní rozpočet na letošní rok. Schválila návrh se schodkem 310 miliard korun. Podle Národní rozpočtové rady je ale plánovaný deficit o 63 miliard vyšší, než připouští platný zákon. Prezident Petr Pavel už dříve uvedl, že by měl problém takový rozpočet podepsat. Poslanci začnou předlohu projednávat v prvním čtení 11. února. Sněmovní opozice plánuje navrhnout přesuny za desítky miliard. O změnách uvažují i někteří koaliční poslanci.
1. 2. 2026

Největší síla Česka je v kreativitě, říká zástupce generálního tajemníka OECD

Už tři dekády je Česko součástí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). „Během těch tří dekád vzrostlo české HDP o osmdesát procent, zahraniční investice jsou nad průměrem, nezaměstnanost je nízká a inflace je víceméně pod kontrolou,“ shrnuje zástupce generálního tajemníka OECD František Ružička. „Největší síla Česka spočívá v kreativitě a inovátorském přístupu k problémům,“ řekl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Kristýnou Hávovou.
1. 2. 2026
Načítání...