K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.

O vymáhání dotací informoval krátce před loňskými sněmovními volbami tehdejší ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Nyní vede ministerstvo Martin Šebestyán (za SPD), jehož Seznam Zprávy popisují jako „dosavadního lobbistu za zájmy velkých zemědělských podniků včetně Agrofertu“.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) je zároveň podle rejstříku spolků nadále předsedou představenstva Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků (IZPP), jejímž členem je i holding Agrofert. Upozornil na to server Seznam Zprávy (SZ). V dopise z 30. listopadu minulého roku Šebestyán členům představenstva IZPP oznámil, že na funkci rezignuje s účinností ode dne, kdy bude jmenován ministrem, tedy od 15. prosince. Kdy bude údaj v obchodním rejstříku opraven, nedokáže ministr ovlivnit, uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Výborný podložil vymáhání dotací analýzou, která potvrdila nezákonnost vyplácení dotací Agrofertu. „Ministerstvo nedisponuje takovýmto dokumentem,“ reagoval resort na dotaz serveru Seznam Zprávy, zda má zmíněnou analýzu, podle níž firmy Agrofertu získaly více než sedm miliard korun na zemědělských dotacích nezákonně.

Seznam Zprávy citují mluvčího resortu Bílého. „Nevím, co měl pan tehdejší ministr (Výborný) k dispozici. Já ten materiál nemám a ani ministerstvo,“ uvedl mluvčí, který ještě loni v srpnu seděl po boku Marka Výborného, když o klíčovém dokumentu pro vymáhání dotací mluvil.

Výborný: Platební agentura má analýzy tři

„Ministerstvo si žádné analýzy nezadalo nikdy ani za mne, ale samozřejmě ministr nese zodpovědnost za všechny podřízené organizace. A to je i Státní zemědělský intervenční fond. Takže já mohu potvrdit, že platební agentura ty právní analýzy má tři celkem, jedna je z konce července, druhá, tuším, z devatenáctého srpna a třetí z patnáctého,“ vyjádřil se k situaci exministr Výborný.

Doplnil, že proces, který nastartoval, měl pokračovat tím, že fond zahájí vratková řízení. „Je možné, že zahájil, ale já to nevím, protože samozřejmě tyto informace teď nemám,“ řekl. Z právní analýzy podle něj jednoznačně vyplývá, že paragraf čtyřicet zákona o střetu zájmů se vztahuje na všechny typy podpor, tedy i na nárokové a národní dotace, nejen projektové. Poukázal i na rozhodnutí soudů v této věci.

„Z logiky věci, pokud máte rozhodnutí soudu, dokonce nepřímo potvrzené i Ústavním soudem v jednom usnesení, které sice bylo o jiné věci, ale jasně to tam uvádí, tak pak s péčí řádného hospodáře musí ten, který tu dotaci vyplatil, zahájit kontrolu. A následně vratkové řízení,“ tvrdí exministr.

Fond dokument má

Státní zemědělský intervenční fond, který byl zadavatelem analýzy, serveru sdělil, že dokument má, odmítl ale potvrdit, zda je v něm kategoricky uvedeno, že je nezbytné miliardy vymáhat. „Právní analýza byla vytvořena v souvislosti s přípravou rozhodnutí fondu o zahájení předmětných řízení o vrácení dotace s dotčenými příjemci, které dosud nebylo učiněno (respektive vydáno). Její využití předpokládáme i v potenciálních soudních sporech, a proto jej nemůžeme poskytovat médiím ani dalším subjektům,“ řekla mluvčí SZIF Eva Češpiva.

„Řízení o vrácení neoprávněně poskytnuté dotace je podle správního řádu zahájeno až doručením oznámení konkrétnímu příjemci, což se k dnešnímu dni nestalo,“ dodala mluvčí SZIF. Argumentovala tím, že fond uplynulé měsíce strávil zadáváním blíže neurčených dalších odborných stanovisek externí advokátní kanceláři.

Seznam Zprávy vypátraly, že si SZIF na poradenství bez tendru najal stejnou advokátní kancelář Portos (dříve Císař, Češka, Smutný a spol.), která už ve stanovisku z roku 2020 – na rozdíl od pozdějších rozhodnutí soudů – tvrdila, že zákon o střetu zájmů se na zemědělský fond nevztahuje a že i díky tomu mohl nyní sporné miliardy firmám z holdingu Agrofert vyplatit.

Vymáhání dotací dosud nespustil ani Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, který rovněž Agrofertu dotace vyplácel. I tento fond serveru loni v prosinci tvrdil, že čeká na další právní analýzu.

Seznam Zprávy také připomínají, že nový ministr Šebestyán v minulosti jako ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu zmíněné miliardy dotací Agrofertu vyplatil.

Podle Babiše Agrofert nic nedluží

Premiér Babiš ve sněmovně v odpovědi na interpelaci předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba prohlásil, že Agrofert nic nedluží. Exministr Výborný si podle něj všechno vymyslel před loňskými volbami. Tvrdí, že nárokové dotace „se rozhodují v EU“, a nikoli v tuzemsku, nerozhoduje o nich žádný úředník ani politik, takže ani žádný střet zájmů podle něj vzniknout nemůže.

Střet zájmů během Babišova předchozího premiérství však potvrdily české i evropské instituce, například audit Evropské komise v roce 2020 nebo různá rozhodnutí českých soudů. Vzhledem k tomu, že Agrofert byl příjemcem dotací od českého státu, není jasné, jak premiér myslel své tvrzení o dotacích, které se „rozhodují v EU“.

Piráti hrozí trestním oznámením

Piráti žádají, aby ministerstvo zemědělství zveřejnilo relevantní dokumenty a začalo vymáhat dotace z doby, kdy byl Andrej Babiš ve střetu zájmů. Jinak podají trestní oznámení, oznámil v tiskové zprávě bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Podle Pirátů je situace mimořádně závažná. „Právě ministr Šebestyán totiž o agendě vyplácení dotací Babišově koncernu v minulosti sám rozhodoval z pozice šéfa SZIF. Piráti požadují, aby ministerstvo zemědělství neprodleně zveřejnilo relevantní dokumenty a zahájilo vymáhání všech nezákonně vyplacených dotací,“ stojí v tiskové zprávě.

„Zlodějina pokračuje. Je naprosto nepřijatelné, aby se teď ministerstvo vymlouvalo na chybějící dokument,“ tvrdí Bartoš. Pirátský poslanec bude po Šebestyánovi ve sněmovně žádat informace, jestli stát dotace vymáhá, zda ministerstvo a fond analýzu mají a zda ministr garantuje vymáhání peněz.

„Jestli dotace nezačne vymáhat, podáme trestní oznámení. Jde o peníze všech občanů, které by mohly sloužit třeba k financování výstavby nebo zlevnění života lidem,“ dodal Bartoš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý vrátily k růstu, na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek suroviny z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent krátce po 8:00 SEČ vykazovala růst o téměř čtyři procenta a nacházela se v blízkosti 104 dolarů (přes 2200 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala přes čtyři procenta a pohybovala se poblíž 97,50 dolaru (asi 2075 korun) za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
09:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel bude jednat s Babišem o rozpočtu i o aktuální bezpečnostní situaci

Prezident Petr Pavel bude v úterý odpoledne jednat na Pražském hradě s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Debatovat mají o návrhu státního rozpočtu na letošní rok či o aktuální bezpečnostní situaci ve světě i v tuzemsku. Zabývat se podle odboru komunikace prezidentské kanceláře budou i připraveností na řešení krizových a mimořádných událostí nebo harmonogramem nadcházejících zahraničních cest. Podle Hradu jde o pravidelné a plánované setkání.
04:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHrnčíř hovoří v otázce ropy o diverzifikaci zdrojů. Munzar obhajuje nižší daň

USA tlačí na spojence v NATO, aby Washingtonu pomohly s ochranou tankerů s ropou a plynem na cestě Hormuzským průlivem. Cena ropy se od čtvrtka pohybuje kolem hranice sta dolarů za jeden barel. Koalice ANO, SPD a Motoristů prozatím marže na čerpacích stanicích sleduje, člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) to označil za „psychologický krok“. Zmínil diverzifikaci zdrojů, byť využití suroviny z ropovodu Družba dle něj teď na stole není. O tom naopak hovořil poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Opoziční ODS navrhuje dočasné snížení daně na naftu a benzin o 1,70 koruny na litr, jak uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). Do diskuze se zapojil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Terčem se může stát každý. Jak se bránit pokusům o bankovní podvod?

Policie letos ke 12. březnu evidovala již 340 případů, kdy podvodníci vydávající se v telefonátech za bankéře či policisty připravili své oběti o peníze. Podle dat České bankovní asociace (ČBA) vloni počet kybernetických útoků na klienty bank stoupl meziročně o čtyři procenta na 91 tisíc. „Útoky se týkají opravdu všech,“ zdůraznil předseda pracovní skupiny pro kyberbezpečnost ČBA Tomáš Stegura, podle něhož se takzvaní e-šmejdi snaží zneužít nátlaku a strachu.
před 5 hhodinami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Pavel podle Schillerové nehodlá brzdit podepsání státního rozpočtu

Prezident Petr Pavel nehodlá brzdit podepsání státního rozpočtu na letošní rok, řekla po jednání s ním ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Prezident už dříve avizoval, že rozpočet vetovat nebude. Na schůzce se Schillerovou ale kritizoval výši obranných výdajů.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Babiš chce pozastavení systému emisních povolenek

Česko chce na Evropské radě podpořit italský návrh pozastavit uplatňování systému emisních povolenek (EU ETS 1) týkající se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Chce navrhnout i cenový strop. Kabinet na své schůzi podpořil mimo jiné návrh cizineckého zákona, který má zcela nahradit dosavadní normu. Podle resortu vnitra pravidla nijak nerozvolňuje, zavést má ale digitalizaci řízení. Ministři schválili i novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Vláda rovněž rozhodla, že HHC začne brzy patřit mezi zakázané látky, jeho držení bude trestné.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Nafta od útoku na Írán zdražila o více než devět korun, benzin o více než čtyři

Nafta v Česku od konce února, kdy Izrael a USA zaútočily na Írán, zdražila v průměru o 9,02 koruny na 42,12 koruny za litr. Průměrná cena dieselu byla na podobné úrovni naposledy v listopadu 2022, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Nejprodávanější benzin Natural 95 se nyní u tuzemských čerpacích stanic prodává za průměrných 38 korun za litr, což je o 4,39 koruny více než na konci února. Stejně drahý byl benzin naposledy v srpnu 2024, uvádí CCS.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...