K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.

O vymáhání dotací informoval krátce před loňskými sněmovními volbami tehdejší ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Nyní vede ministerstvo Martin Šebestyán (za SPD), jehož Seznam Zprávy popisují jako „dosavadního lobbistu za zájmy velkých zemědělských podniků včetně Agrofertu“.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) je zároveň podle rejstříku spolků nadále předsedou představenstva Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků (IZPP), jejímž členem je i holding Agrofert. Upozornil na to server Seznam Zprávy (SZ). V dopise z 30. listopadu minulého roku Šebestyán členům představenstva IZPP oznámil, že na funkci rezignuje s účinností ode dne, kdy bude jmenován ministrem, tedy od 15. prosince. Kdy bude údaj v obchodním rejstříku opraven, nedokáže ministr ovlivnit, uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Výborný podložil vymáhání dotací analýzou, která potvrdila nezákonnost vyplácení dotací Agrofertu. „Ministerstvo nedisponuje takovýmto dokumentem,“ reagoval resort na dotaz serveru Seznam Zprávy, zda má zmíněnou analýzu, podle níž firmy Agrofertu získaly více než sedm miliard korun na zemědělských dotacích nezákonně.

Seznam Zprávy citují mluvčího resortu Bílého. „Nevím, co měl pan tehdejší ministr (Výborný) k dispozici. Já ten materiál nemám a ani ministerstvo,“ uvedl mluvčí, který ještě loni v srpnu seděl po boku Marka Výborného, když o klíčovém dokumentu pro vymáhání dotací mluvil.

Výborný: Platební agentura má analýzy tři

„Ministerstvo si žádné analýzy nezadalo nikdy ani za mne, ale samozřejmě ministr nese zodpovědnost za všechny podřízené organizace. A to je i Státní zemědělský intervenční fond. Takže já mohu potvrdit, že platební agentura ty právní analýzy má tři celkem, jedna je z konce července, druhá, tuším, z devatenáctého srpna a třetí z patnáctého,“ vyjádřil se k situaci exministr Výborný.

Doplnil, že proces, který nastartoval, měl pokračovat tím, že fond zahájí vratková řízení. „Je možné, že zahájil, ale já to nevím, protože samozřejmě tyto informace teď nemám,“ řekl. Z právní analýzy podle něj jednoznačně vyplývá, že paragraf čtyřicet zákona o střetu zájmů se vztahuje na všechny typy podpor, tedy i na nárokové a národní dotace, nejen projektové. Poukázal i na rozhodnutí soudů v této věci.

„Z logiky věci, pokud máte rozhodnutí soudu, dokonce nepřímo potvrzené i Ústavním soudem v jednom usnesení, které sice bylo o jiné věci, ale jasně to tam uvádí, tak pak s péčí řádného hospodáře musí ten, který tu dotaci vyplatil, zahájit kontrolu. A následně vratkové řízení,“ tvrdí exministr.

Fond dokument má

Státní zemědělský intervenční fond, který byl zadavatelem analýzy, serveru sdělil, že dokument má, odmítl ale potvrdit, zda je v něm kategoricky uvedeno, že je nezbytné miliardy vymáhat. „Právní analýza byla vytvořena v souvislosti s přípravou rozhodnutí fondu o zahájení předmětných řízení o vrácení dotace s dotčenými příjemci, které dosud nebylo učiněno (respektive vydáno). Její využití předpokládáme i v potenciálních soudních sporech, a proto jej nemůžeme poskytovat médiím ani dalším subjektům,“ řekla mluvčí SZIF Eva Češpiva.

„Řízení o vrácení neoprávněně poskytnuté dotace je podle správního řádu zahájeno až doručením oznámení konkrétnímu příjemci, což se k dnešnímu dni nestalo,“ dodala mluvčí SZIF. Argumentovala tím, že fond uplynulé měsíce strávil zadáváním blíže neurčených dalších odborných stanovisek externí advokátní kanceláři.

Seznam Zprávy vypátraly, že si SZIF na poradenství bez tendru najal stejnou advokátní kancelář Portos (dříve Císař, Češka, Smutný a spol.), která už ve stanovisku z roku 2020 – na rozdíl od pozdějších rozhodnutí soudů – tvrdila, že zákon o střetu zájmů se na zemědělský fond nevztahuje a že i díky tomu mohl nyní sporné miliardy firmám z holdingu Agrofert vyplatit.

Vymáhání dotací dosud nespustil ani Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, který rovněž Agrofertu dotace vyplácel. I tento fond serveru loni v prosinci tvrdil, že čeká na další právní analýzu.

Seznam Zprávy také připomínají, že nový ministr Šebestyán v minulosti jako ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu zmíněné miliardy dotací Agrofertu vyplatil.

Podle Babiše Agrofert nic nedluží

Premiér Babiš ve sněmovně v odpovědi na interpelaci předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba prohlásil, že Agrofert nic nedluží. Exministr Výborný si podle něj všechno vymyslel před loňskými volbami. Tvrdí, že nárokové dotace „se rozhodují v EU“, a nikoli v tuzemsku, nerozhoduje o nich žádný úředník ani politik, takže ani žádný střet zájmů podle něj vzniknout nemůže.

Střet zájmů během Babišova předchozího premiérství však potvrdily české i evropské instituce, například audit Evropské komise v roce 2020 nebo různá rozhodnutí českých soudů. Vzhledem k tomu, že Agrofert byl příjemcem dotací od českého státu, není jasné, jak premiér myslel své tvrzení o dotacích, které se „rozhodují v EU“.

Piráti hrozí trestním oznámením

Piráti žádají, aby ministerstvo zemědělství zveřejnilo relevantní dokumenty a začalo vymáhat dotace z doby, kdy byl Andrej Babiš ve střetu zájmů. Jinak podají trestní oznámení, oznámil v tiskové zprávě bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Podle Pirátů je situace mimořádně závažná. „Právě ministr Šebestyán totiž o agendě vyplácení dotací Babišově koncernu v minulosti sám rozhodoval z pozice šéfa SZIF. Piráti požadují, aby ministerstvo zemědělství neprodleně zveřejnilo relevantní dokumenty a zahájilo vymáhání všech nezákonně vyplacených dotací,“ stojí v tiskové zprávě.

„Zlodějina pokračuje. Je naprosto nepřijatelné, aby se teď ministerstvo vymlouvalo na chybějící dokument,“ tvrdí Bartoš. Pirátský poslanec bude po Šebestyánovi ve sněmovně žádat informace, jestli stát dotace vymáhá, zda ministerstvo a fond analýzu mají a zda ministr garantuje vymáhání peněz.

„Jestli dotace nezačne vymáhat, podáme trestní oznámení. Jde o peníze všech občanů, které by mohly sloužit třeba k financování výstavby nebo zlevnění života lidem,“ dodal Bartoš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Izrael udeřil na íránský petrochemický komplex Jižní Pars

Izraelské letectvo zaútočilo na íránský petrochemický komplex Jižní Pars v Asalúji. Podle agentury AP to uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle íránské agentury Tasním nebylo petrochemické zařízení zasaženo, ale je bez přívodu proudu. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na americkou výsadkovou loď USS Tripoli (LHA-7) a donutily ji k ústupu směrem do jižního Indického oceánu, uvedla agentura Reuters.
14:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nafta je v Česku nejdražší za čtyři roky, benzin za skoro 3,5 roku

Nafta je v tuzemsku nyní nejdražší za více než čtyři roky a benzin za skoro 3,5 roku. Za uplynulý týden nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil o čtrnáct haléřů na 41,63 koruny za litr a nafta o 34 haléřů na 48,39 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS. Ceny rostou kvůli zdražování ropy od doby, kdy Izrael a USA 28. února zaútočily na Írán, který v odvetě napadl okolní země.
před 4 hhodinami

Velikonoce ve sněmovně znovu otevřou debatu o zákazu prodeje během svátků

Do sněmovny se znovu vrátí diskuse o zrušení zákazu prodeje o vybraných státních svátcích. K návrhu ODS vláda zaujala neutrální stanovisko. Podporu má předloha třeba u zástupců koaličních Motoristů nebo Hospodářské komory. Naopak odbory jsou proti. Zákaz schválili poslanci v roce 2016. Pro zvedli ruku hlavně sociální demokraté, komunisté, lidovci i část bývalého hnutí Úsvit.
před 10 hhodinami

Víc peněz na zdravotnictví nebo obranu. Vláda chystá rozpočet na příští rok

Výrazně vyšší dotace do zdravotnictví, přijatelné ceny energií a paliv, rychlejší růst důchodů pro nejstarší penzisty a víc peněz na obranu. To jsou priority, které bude podle premiéra i ministryně financí obsahovat rozpočet na příští rok. Andrej Babiš (ANO) už před dvěma týdny České televizi řekl, že deficit by v roce 2027 mohl být i vyšší než letos. Aktuálně má vláda hospodařit se schodkem tři sta deset miliard korun. První návrh rozpočtu chce ministryně financí Alena Schillerová (ANO) členům vlády předložit v červnu.
před 11 hhodinami

Rostoucí cena pohonných hmot zvyšuje zájem o elektromobily

Ušetřit tisíce korun měsíčně za dojíždění do práce je jeden z argumentů, který teď zvedá poptávku po elektromobilech. Řidiči ale míří kvůli vysokým pořizovacím cenám hlavně do autobazarů, v některých nyní u elektrických aut zaznamenávají nárůst prodejů. Zájem o elektromobilitu roste, ačkoli její rozvoj stát nijak zásadně nepodporuje.
před 20 hhodinami

České zásoby plynu se ztenčují, jeho nedostatek prý ale nehrozí

Zásoby plynu v Česku se dál ztenčují. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jsou nádrže naplněné asi ze čtrnácti procent, loni touto dobou tam bylo 25 procent suroviny. Na rozdílu se podepsalo předchozí chladnější počasí a teď už také cena. Plyn je kvůli válce na Blízkém východě výrazně dražší. Obchodníci proto s plněním rezervoárů na další sezonu vyčkávají, přitom v dubnu s tím už obvykle začínají.
před 21 hhodinami

VideoJaro je ideální dobou pro revizi solárních panelů. Doporučuje se jednou za dva roky

Příchod jara je ideální dobou pro revize solárních panelů. Technici říkají, že zkontrolovat fotovoltaiku je potřeba hlavně kvůli bezpečnosti, ale také proto, aby fungovala na plný výkon. Rozdíl je přitom mezi servisem a revizí. „Servis děláme kvůli funkčnosti technologie, aby nám co nejlépe fungovala. Elektrorevizi děláme kvůli bezpečnosti a výstupem toho je revizní zpráva. Za nás by se měla provádět jednou za dva roky,“ říká vedoucí technické kontroly a standardizace z ČEZ Prodej Michal Kubín. Kolik za kontrolu lidé zaplatí, se liší – většinou je to mezi pěti až deseti tisíci korunami.
včera v 14:10

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
4. 4. 2026
Načítání...