K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.

O vymáhání dotací informoval krátce před loňskými sněmovními volbami tehdejší ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Nyní vede ministerstvo Martin Šebestyán (za SPD), jehož Seznam Zprávy popisují jako „dosavadního lobbistu za zájmy velkých zemědělských podniků včetně Agrofertu“.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) je zároveň podle rejstříku spolků nadále předsedou představenstva Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků (IZPP), jejímž členem je i holding Agrofert. Upozornil na to server Seznam Zprávy (SZ). V dopise z 30. listopadu minulého roku Šebestyán členům představenstva IZPP oznámil, že na funkci rezignuje s účinností ode dne, kdy bude jmenován ministrem, tedy od 15. prosince. Kdy bude údaj v obchodním rejstříku opraven, nedokáže ministr ovlivnit, uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Výborný podložil vymáhání dotací analýzou, která potvrdila nezákonnost vyplácení dotací Agrofertu. „Ministerstvo nedisponuje takovýmto dokumentem,“ reagoval resort na dotaz serveru Seznam Zprávy, zda má zmíněnou analýzu, podle níž firmy Agrofertu získaly více než sedm miliard korun na zemědělských dotacích nezákonně.

Seznam Zprávy citují mluvčího resortu Bílého. „Nevím, co měl pan tehdejší ministr (Výborný) k dispozici. Já ten materiál nemám a ani ministerstvo,“ uvedl mluvčí, který ještě loni v srpnu seděl po boku Marka Výborného, když o klíčovém dokumentu pro vymáhání dotací mluvil.

Výborný: Platební agentura má analýzy tři

„Ministerstvo si žádné analýzy nezadalo nikdy ani za mne, ale samozřejmě ministr nese zodpovědnost za všechny podřízené organizace. A to je i Státní zemědělský intervenční fond. Takže já mohu potvrdit, že platební agentura ty právní analýzy má tři celkem, jedna je z konce července, druhá, tuším, z devatenáctého srpna a třetí z patnáctého,“ vyjádřil se k situaci exministr Výborný.

Doplnil, že proces, který nastartoval, měl pokračovat tím, že fond zahájí vratková řízení. „Je možné, že zahájil, ale já to nevím, protože samozřejmě tyto informace teď nemám,“ řekl. Z právní analýzy podle něj jednoznačně vyplývá, že paragraf čtyřicet zákona o střetu zájmů se vztahuje na všechny typy podpor, tedy i na nárokové a národní dotace, nejen projektové. Poukázal i na rozhodnutí soudů v této věci.

„Z logiky věci, pokud máte rozhodnutí soudu, dokonce nepřímo potvrzené i Ústavním soudem v jednom usnesení, které sice bylo o jiné věci, ale jasně to tam uvádí, tak pak s péčí řádného hospodáře musí ten, který tu dotaci vyplatil, zahájit kontrolu. A následně vratkové řízení,“ tvrdí exministr.

Fond dokument má

Státní zemědělský intervenční fond, který byl zadavatelem analýzy, serveru sdělil, že dokument má, odmítl ale potvrdit, zda je v něm kategoricky uvedeno, že je nezbytné miliardy vymáhat. „Právní analýza byla vytvořena v souvislosti s přípravou rozhodnutí fondu o zahájení předmětných řízení o vrácení dotace s dotčenými příjemci, které dosud nebylo učiněno (respektive vydáno). Její využití předpokládáme i v potenciálních soudních sporech, a proto jej nemůžeme poskytovat médiím ani dalším subjektům,“ řekla mluvčí SZIF Eva Češpiva.

„Řízení o vrácení neoprávněně poskytnuté dotace je podle správního řádu zahájeno až doručením oznámení konkrétnímu příjemci, což se k dnešnímu dni nestalo,“ dodala mluvčí SZIF. Argumentovala tím, že fond uplynulé měsíce strávil zadáváním blíže neurčených dalších odborných stanovisek externí advokátní kanceláři.

Seznam Zprávy vypátraly, že si SZIF na poradenství bez tendru najal stejnou advokátní kancelář Portos (dříve Císař, Češka, Smutný a spol.), která už ve stanovisku z roku 2020 – na rozdíl od pozdějších rozhodnutí soudů – tvrdila, že zákon o střetu zájmů se na zemědělský fond nevztahuje a že i díky tomu mohl nyní sporné miliardy firmám z holdingu Agrofert vyplatit.

Vymáhání dotací dosud nespustil ani Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, který rovněž Agrofertu dotace vyplácel. I tento fond serveru loni v prosinci tvrdil, že čeká na další právní analýzu.

Seznam Zprávy také připomínají, že nový ministr Šebestyán v minulosti jako ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu zmíněné miliardy dotací Agrofertu vyplatil.

Podle Babiše Agrofert nic nedluží

Premiér Babiš ve sněmovně v odpovědi na interpelaci předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba prohlásil, že Agrofert nic nedluží. Exministr Výborný si podle něj všechno vymyslel před loňskými volbami. Tvrdí, že nárokové dotace „se rozhodují v EU“, a nikoli v tuzemsku, nerozhoduje o nich žádný úředník ani politik, takže ani žádný střet zájmů podle něj vzniknout nemůže.

Střet zájmů během Babišova předchozího premiérství však potvrdily české i evropské instituce, například audit Evropské komise v roce 2020 nebo různá rozhodnutí českých soudů. Vzhledem k tomu, že Agrofert byl příjemcem dotací od českého státu, není jasné, jak premiér myslel své tvrzení o dotacích, které se „rozhodují v EU“.

Piráti hrozí trestním oznámením

Piráti žádají, aby ministerstvo zemědělství zveřejnilo relevantní dokumenty a začalo vymáhat dotace z doby, kdy byl Andrej Babiš ve střetu zájmů. Jinak podají trestní oznámení, oznámil v tiskové zprávě bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Podle Pirátů je situace mimořádně závažná. „Právě ministr Šebestyán totiž o agendě vyplácení dotací Babišově koncernu v minulosti sám rozhodoval z pozice šéfa SZIF. Piráti požadují, aby ministerstvo zemědělství neprodleně zveřejnilo relevantní dokumenty a zahájilo vymáhání všech nezákonně vyplacených dotací,“ stojí v tiskové zprávě.

„Zlodějina pokračuje. Je naprosto nepřijatelné, aby se teď ministerstvo vymlouvalo na chybějící dokument,“ tvrdí Bartoš. Pirátský poslanec bude po Šebestyánovi ve sněmovně žádat informace, jestli stát dotace vymáhá, zda ministerstvo a fond analýzu mají a zda ministr garantuje vymáhání peněz.

„Jestli dotace nezačne vymáhat, podáme trestní oznámení. Jde o peníze všech občanů, které by mohly sloužit třeba k financování výstavby nebo zlevnění života lidem,“ dodal Bartoš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 16 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 19 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.