Česko zruší kontroly kamionů na hranicích se Slovenskem

Nahrávám video

Česko od půlnoci zruší kontroly a dezinfekce kamionů na hranicích se Slovenskem, které zavedlo kvůli riziku zavlečení nákazy slintavky a kulhavky, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Pokračovat podle něj naopak bude testování mléka a volně žijící zvěře. V platnosti zůstávají i preventivní opatření v chovech.

Vozidla nad 3,5 tuny budou policisté ve spolupráci s veterináři nadále namátkově kontrolovat ve vnitrozemí, ujasnil na čtvrtečním brífinku ministr. „Česká republika zůstává v tuto chvíli bez ohniska nákazy,“ sdělil. „Mimořádná opatření byla velmi náročná, ale byla účinná a prevence je vždy levnější než potom řešení samotné nákazy,“ dodal.

Na Slovensku podle něj výši škod v souvislosti se slintavkou a kulhavkou odhadují na více než sto milionů eur (asi 2,5 miliardy korun). Celkové náklady na preventivní opatření zavedená v tuzemsku ještě nejsou známy, podle Výborného ale budou činit nižší desítky milionů korun. Státní veterinární správa (SVS) náklady odhaduje na dvacet až třicet milionů, doplnil.

Platná opatření

Do chovů se zvířaty, která mohou slintavku a kulhavku dostat, nebudou moci stejně jako dosud vstoupit lidé, kteří se v posledních 21 dnech nacházeli v pásmech kolem nákazy. Platí také povinnost vést záznamy o vstupu osob a vjezdech aut do chovů. U vozidel ze zahraničí musí chovatelé nadále vyžadovat potvrzení o dezinfekci vozidla.

„Je to preventivní opatření, které v tuto chvíli chceme zachovat. Jsme připraveni se k tomu vrátit v průběhu měsíce června a samozřejmě také v závislosti na délce vymezení ochranných pásem na Slovensku a v Maďarsku,“ přiblížil Výborný.

Nahrávám video

Agrární komora žádá kompenzace

Agrární komora tvrdí, že šíření nákazy hrozí i nadále a rozvolnění opatření tak zvyšuje tlak na chovatele, aby ve vlastním zájmu stále dodržovali zásady biologické bezpečnosti v chovech. Opatření, která chovatelé dodržují, spolu s nakoupenými dezinfekčními prostředky ale farmářům zvyšují náklady, upozornil prezident komory Jan Doležal. Komora proto zažádala o mimořádné kompenzace.

„Jde o náklady, které šly výrazně nad rámec běžné prevence a které budou i nadále vynakládány tak, aby jednotlivé chovy zůstaly v režimu maximální ochrany. Pomoc státu by tak zásadně pomohla překlenout toto chovatelsky rizikové období,“ přiblížil Doležal.

Výborný na výzvu Agrární komory reagoval slovy, že jeho resort s kompenzacemi chovatelů za preventivní opatření proti slintavce nepočítá.

„Musím říct, že když se dnes podívám na příjmy chovatelů, například díky poměrně rozumným cenám mléka, velmi vysokým kupním cenám hovězího masa, tak si myslím, že tohle není něco, co by ve finále požadovali ti chovatelé. Mám pocit, že je to požadavek nevládních organizací z jejich vedení,“ nechal se slyšet ministr.

Podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda se ještě nepodařilo zjistit zdroj nákazy na Slovensku a v Maďarsku. „Z tohoto důvodu ještě samozřejmě platí opatření v těch zemích v příslušných pásmech. Proto se ještě obracíme na chovatele, aby to nebrali tak, že dnešním dnem (čtvrtkem) je možné chovy otevřít,“ upozornil. Virus, který se vyskytl na Slovensku a v Maďarsku, byl podle Semeráda naposledy zjištěný v roce 2018 v Pákistánu.

Aktuálně zapojené složky podle Výborného začnou vyhodnocovat krizový postup v tuzemsku. „Následně budeme případně podnikat další kroky k úpravě legislativy, různých krizových plánů a podobně, protože je to zkušenost, kterou jsme zde přes padesát let neměli,“ avizoval.

Na přítomnost slintavky a kulhavky zatím veterináři otestovali zhruba devět set vzorků mléka z jihomoravských farem. Od volně žijící zvěře z vybraných honiteb v okresech Břeclav a Hodonín pak dosud otestovali asi 130 vzorků. Nákazu v mléce ani u volně žijící zvěře veterináři podle ministra nezjistili.

Opatření veterináři uvolňují od konce dubna

Opatření zavedená kvůli slintavce a kulhavce Státní veterinární správa postupně uvolňuje od konce dubna. Minulý týden zrušila zákaz dovozu ovcí, koz, prasat či skotu, stejně tak jako sena, slámy a zelené píce z Maďarska a ze Slovenska. Zákaz dovozu zvířat a dalších komodit z obou zemí platil s mírnými úpravami více než dva měsíce.

Poslední ohnisko nákazy v chovu skotu v Maďarsku bylo potvrzeno 17. dubna, na Slovensku 4. dubna. Ohniska slintavky a kulhavky se letos nejprve objevila v Německu, poté v Maďarsku a na Slovensku.

Slintavka a kulhavka je velmi nakažlivé závažné virové onemocnění sudokopytníků, včetně skotu, prasat, ovcí či koz. Nevyhýbá se ani volně žijícím zvířatům. Přenáší se kontaktem s nemocnými zvířaty, vzduchem i na povrchu člověka, nástrojů či dopravních prostředků. V Česku byla nákaza naposledy zjištěna v roce 1975. Riziko přenosu na člověka je velmi nízké až zanedbatelné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 28 mminutami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 37 mminutami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 58 mminutami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 1 hhodinou

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 2 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 11 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.