Nový Zéland chce zavést emisní povolenky v zemědělství. Nejvíce skleníkových plynů produkují ovce a skot

Nový Zéland zveřejnil návrh zákona, který zavádí placené emisní povolenky v zemědělství. Největším zdrojem skleníkových plynů jsou v této zemi ovce a skot. Pokud začne systém platit, bude Nový Zéland první zemí, kde budou farmáři platit za emisní povolenky pro dobytek, informovala agentura Reuters.

Na Novém Zélandu žije pět milionů lidí, asi deset milionů kusů hovězího dobytka a 26 milionů ovcí, přičemž skoro polovina novozélandských emisí skleníkových plynů vzniká v zemědělství, jde hlavně o metan.

Zemědělství ale bylo doposud ze systému obchodování s emisními povolenkami vyňato, za což vláda sklízela kritiku.

Podle plánu vypracovaného kabinetem a zástupci zemědělců by farmáři za emise měli začít platit od roku 2025. Jiná cena se bude platit za emise plynů, jako je metan, jiná například za vypuštěný oxid uhličitý. „Není sporu o tom, že je nutné, abychom snížili množství metanu, který vypouštíme do atmosféry, a efektivní systém ocenění emisí v zemědělství v tom bude hrát klíčovou roli,“ zdůraznil ministr pro změnu klimatu James Shaw.

Největší zásah státu do zemědělství

Návrh zahrnuje odměny pro zemědělce, kteří omezují emise prostřednictvím krmných aditiv, výhody budou mít také ti, již se starají o lesy. Výnosy ze systému obchodování s povolenkami v zemědělství budou použity na výzkum, vývoj a poradenství pro farmáře.

Systém povolenek představuje zřejmě největší zásah státu do novozélandského zemědělství od zavedení dotací v 80. letech minulého století, řekla ekonomka Susan Kilsbyová z banky ANZ Bank.

Konečné rozhodnutí ohledně zavedení emisních povolenek padne pravděpodobně v říjnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vojenské zpravodajství se zapojilo do mezinárodní operace proti ruským hackerům

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
10:16AktualizovánoPrávě teď

Ceny ropy a plynu klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila čtrnáct procent a propadla se pod 94 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
03:35Aktualizovánopřed 50 mminutami

Izrael znovu udeřil v jižním Libanonu, Hizballáh útoky pozastavil

Izraelská armáda provedla ráno několik úderů v jižním Libanonu, napsala libanonská tisková agentura NNA. Jeruzalém také vyzval k evakuaci jiholibanonského města Súr (jinak zvaného Týr či Týros), což naznačuje, že hodlá v bojových operacích pokračovat. Teroristické hnutí Hizballáh naopak útoky pozastavilo, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje.
09:54Aktualizovánopřed 58 mminutami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon.
08:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se týká i Libanonu, uvedl pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, který dohodu zprostředkovával. S příměřím podle Bílého domu souhlasil i Izrael. Tamní premiér Benjamin Netanjahu to však později popřel. Prezident USA Donald Trump předtím uvedl, že souhlasil s přerušením úderů na Írán na dva týdny a že je připraven k příměří, pokud Teherán otevře Hormuzský průliv.
01:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie čelí vlně rasismu a násilí

Rasismus a antisemitismus – dvě skvrny historie, kterým se nedokáže vyhnout ani dnešní Francie. Obě patologie se teď skloňují v souvislosti s krajně levicovou stranou Nepoddajná Francie, i když každá s opačným znaménkem. Zatímco její čerstvě zvolený starosta afrického původu čelí rasistickým urážkám, stranická europoslankyně je obviněná ze schvalování protižidovského terorismu.
před 2 hhodinami

Tisza chce „změnu režimu“ a dostat Maďary z náručí Ruska

Opoziční strana Respekt a svoboda (Tisza) v čele s Péterem Magyarem ve své vizi postorbánovského Maďarska slibuje potlačit korupci, oživit právní stát a znovu ukotvit zemi v Evropské unii. Pragmatické vztahy chce udržovat s Ruskem i Ukrajinou. Podle expertů Magyar těží z pochroumané ekonomiky i toho, že sám roky působil ve vládnoucím Fideszu. Možný budoucí premiér však není klasický liberál a obrat o 180 stupňů čekat nelze.
před 5 hhodinami

V Dauhá byly slyšet výbuchy, v Bahrajnu zněly sirény

Kvůli sílícímu napětí mezi Íránem a USA vyzval Kuvajt své občany, aby od půlnoci (23:00 SELČ) zůstali doma a nevycházeli až do středečního rána. Bahrajn mezitím podle AFP oznámil, že provoz v přístavu Chalífa bin Salmán bude od středy dočasně pozastaven. Výbuchy byly podle agentury večer slyšet v katarském Dauhá, v Bahrajnu se rozezněly sirény. Děje se tak před vypršením ultimáta prezidenta USA Donalda Trumpa, který Íránu pohrozil zničením „celé jeho civilizace“. Exploze zněly také v iráckém Bagdádu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...